To, co se teď dozvíte, s vámi možná trošku zamává. Jde o volný přepis fascinující prezentace Dr. Alana Goldhamera, která je skvělým úvodem k problematice opravdového zdraví.

Existují důvody, proč je tolik lidí v dnešní společnosti nezdravých a nešťastných. Abychom je odhalili, musíme se podívat, co vlastně jakožto lidské bytosti jsme. Když se podíváme na naše DNA, je prakticky shodné s DNA našich předků. I naše mozky jsou prakticky identické.

Co je však velmi rozdílné od dob našich předků, je prostředí, ve kterém žijeme. Změnili jsme ho, a změnili jsme ho dramaticky. V dobách našich předků bylo ze všeho nejdůležitější přežití – sníst dostatek potravy, a nenechat se sníst. To byl největší problém. Většina našich předků v tomto ohledu dokonce neobstála a zemřela.

Ve většině historie našeho druhu žilo na celé planetě pouhých 50.000 lidí. Byly doby, kdy náš druh téměř vyhynul, protože bylo extrémně těžké získat dostatek potravy. Nicméně, našemu druhu se nějak povedlo přežít. A přežili jsme hlavně díky tomu, že máme unikátní schopnost adaptace:

• Nástroje: 1 milion let
• Oheň: 500 tisíc let
• Jazyk: 100 tisíc let
• Zemědělství: 10 tisíc let
• Tisk: 600 let
• Věda: 400 let
• Průmyslová revoluce: 200 let

Můžeme používat nástroje.

Oheň jsme používali pro úpravu potravy, teplo a bezpečí ještě předtím, než jsme byli lidmi ve své současné podobě.

Pravděpodobně nejmocnější nástroj, jaký naše planeta kdy spatřila, je náš jazyk. Jazyk nám umožňuje něco, co žádní jiní živočichové nedokážou dělat sofistikovaným způsobem: Sbírat a předávat informace. Někdo celý život sbírá vědomosti a schopnosti, a za pouhých pár minut můžeme získat moc jeho poznatků – stačí, abychom poslouchali, co nám říká. Později, díky knihtisku, ani nemusel být fyzicky přítomen.

Narazili jsme však na problém. Lidé hodně mluvili a zapisovali informace. Ale to, že někdo něco řekl nebo napsal, ještě neznamenalo, že je to pravda – o nic víc, než dnes. Potřebovali jsme systém na rozlišení faktu a výmyslu. Jednou z našich přirozených vlastností je bohužel špatné přiřazování příčin a následků. Vymysleli jsme tudíž vědecký systém. Není to kompletní systém, a nezodpovídá na všechny otázky, ale pomáhá nám odlišit výmysly od skutečností.

Další velký krok byla průmyslová revoluce, před pouhými 200 lety. Tenhle vývoj zapříčinil enormní množství změn, včetně průmyslového zpracování potravin.

Teď vám řeku o následcích některých z těchto lidských inovací…

I přes to, že jsme měli tyto nesmírně mocné inovace, včetně schopnosti používat nástroje, oheň a jazyk, z hlediska lidské populace se mnoho nezměnilo – na zemi bylo pořád pouze kolem 50.000 lidí. Ovšem pouze do té chvíle, než si někdo uvědomil spojitost mezi semenem a rostlinou. Příchod zemědělství, které je staré pouze cca dvanáct tisíc let, změnil všechno. Umožnilo nám to usadit se, a už jsme nemuseli být kočovné bytosti, co denně bojují o život a riskují, že neseženou dostatek potravy. Umožnilo nám to také začít si rozdělovat práci.

Tohle je křivka lidské populace:

Pokud bychom tuhle křivku aplikovali na populaci hmyzu, jmenovala by se křivka zamoření. Rozmnožili jsme se tak úspěšně, že nám teď v podstatě hrozí překročení kapacity naší planety.

Za úspěch našeho druhu vděčíme mozku. Mozek způsobuje, že se tělo chová jistým způsobem. Pro naše předky bylo nejdůležitější přežití, a reprodukce. Mozek ovlivňování chování dosahuje skrz uvolňování chemikálií. Jedna z nejvýraznějších chemikálií je dopamin. Dopamin vyvolává reakci, kterou nazýváme „slast“, „rozkoš“, „potěšení“ či „požitek“.

Pokud se naši předci chovali v souladu s tím, co bylo tehdy nejdůležitější – tedy obstarávání potravy a reprodukce, mozek je odměnil dopaminem. S tím jsou spojené dvě činnosti: Jedení a sex. Jsou to způsoby, jak vyvolat příjemnou reakci v lidském mozku. A v mozku krys, a myší, a ptáků, a všech ostatních zvířat, s kterými sdílíme planetu.

Lidské bytosti jsou však vynalézavé, to už jsme si ukázali. Zjistili jsme, že jsou kromě jedení a sexu i jiné způsoby, jak přimět (obalamutit) mozek, aby uvolnil dopamin. Existují jisté chemikálie, po jejichž konzumaci zažívají lidé příjemné pocity. Alkohol je jedna z těchto chemikálií. Existuje mnoho drog. Vlastně jsme vynaložili enormní úsilí v hledání jakékoliv možné drogy, která dokáže uměle vyvolat uvolnění dopaminu. Amfetaminy, kokain, marihuana, alkohol, káva, lízání kůže jistých žab – pracovali jsme opravdu tvrdě na tom, abychom dokázali obejít přirozené mechanismy v mozku.

No a zjistili jsme kupříkladu i to, že když pravidelně konzumujeme větší množství alkoholu, můžeme se na něm stát závislými. Říká se tomu alkoholismus. A pak už nepijeme jenom pro dobré pocity, co máme, když pijeme, ale i proto, abychom se vyhnuli špatným pocitům, co máme, když nepijeme. A to je princip závislosti.

Závislost nevyvolává jen alkohol, ale i různé drogy ve formě prášku, látky co si můžeme píchnout, kokain, nebo crack (crack vzniká úpravou kokainu, poz.red.). A crack je jeden z nejefektivnějších umělých stimulantů dopaminu v mozku, jaký byl kdy vynalezen. Funguje opravdu skvěle. Funguje skvěle u lidí i krys. Pokud dáte kryse trochu cracku pokaždé, když zmáčkne tlačítko, bude ho mačkat tak dlouho, dokud neumře. Nebude jíst, nebude pít, bude jenom mačkat tlačítko.

Když se podíváme, kolik dopaminu se uvolní při orgasmu, a kolik při požití kokainu, je snadné si představit, jak návyková tato látka je:

Když tuto látku např. požije matka dítěte, tak je schopná nechat svoje dítě klidně upéct v zavřeném autě, i když by ho jinak bez váhání zachraňovala i z hořícího domu.

Říká se tomu past požitku. Jsme polapeni umělou stimulací dopaminu v mozku skrz chemické látky které vyvolávají tuto umělou reakci. To je princip drogové závislosti.

A já tvrdím, že past požitku je skrytá síla, která na nás působí, a která je hlavní příčinou, proč jsou lidé obézní, nemocní, zbědovaní a nešťastní. Proč? Protože umělé uvolnění dopaminu ve vašem mozku nezpůsobují pouze drogy. Jsou i další chemické látky, které vyvolávají přesně stejný účinek. Existují látky, které se přidávají do jídla, a které tuto reakci vyvolávají. To způsobuje systémovou obezitu a systémové zdravotní problémy v naší populaci.

Výrobci jídla tohle chápou velmi dobře, a cíleně a promyšleně přidávají tyto látky do potravin, abyste jejich potraviny jedli pravidelně a často. Stejně tak jako výrobci tabáku zjistili, že můžou postříkat tabák umělým nikotinem pro vylepšení chuti, si výrobci jídla uvědomili, že můžou dělat to stejné. A dělají to.

Jeden z následků pasti požitku je obezita. Bez pasti požitku obezita neexistuje. Například: Pokud krysám dáte neomezený přístup k jejich přirozené potravě, dorostou do určité velikosti. Pokud jim ale dáte přístup k potravě, která obsahuje jisté látky, zvýší se jejich váha o 49% během pouhých 60 dní. Pokud holubům dáte neomezený přístup k jejich přirozené potravě, dorostou do určité velikosti. Pokud jim dáte neomezený přístup k potravě, která je pastí požitku, ztloustnou tolik, že nebudou moci vzlétnout.

Je to psychologie nebo biologie? Ztloustnou krysy proto, že je maminka dostatečně nemilovala? Protože nechali záchodové prkýnko nahoře, protože měli trauma v dětství, protože tatínek byl věčně pryč…? U krys je to jednoznačně biologie. A já tvrdím, že u lidí je to stejné.

Jsem praktikujícím lékařem 25 let. Jen za posledních 20 let došlo v USA k dramatickému nárůstu obezity. Dnes mají dvě třetiny dospělých lidí nadváhu. Což znamená, že pokud nemáte nadváhu, jste abnormální. Dnes už není normální být štíhlý.

A spousta nemocí je úzce spojená s tím, jak moc velkou nadváhu máte:

80% cukrovky 2. typu je spojeno s obezitou
70% srdečních onemocnění je spojeno s obezitou
42% rakoviny prsu a tlustého střeva je diagnostikováno u obézních lidí
30% operací žlučníku souvisí s obezitou

Čím větší máte nadváhu, tím více vám hrozí tyto, a nejen tyto, choroby. Co se škodlivosti a rizika postižení týče, jediná věc co překoná obezitu (300.000 úmrtí ročně) je kouření (440.000 úmrtí ročně). A obezita kouření rychle dohání, protože kuřáci rychle umírají.

Je obezita nebezpečná? Dětská obezita se vymyká kontrole. Údaje z USA:

4% dětí bylo obézních v roce 1982
16% dětí bylo obézních v roce 1994
25% všech bílých dětí bylo obézních v roce 2001
33% afroamerických a hispánských děti bylo obézních v roce 2001

Tato čísla rostou každý rok. Pokud bychom si obezitu znázornili graficky na mapě v čase, mohli bychom pozorovat, jak postupem času tmavne a tmavne. Podle jakékoliv definice se jedná o epidemii. Obezita je jednoznačně patologický jev. Jak je možný tak neuvěřitelný nárůst? Tohle už vyžaduje opravdu velkou disciplínu. Je to způsobeno závislostí, pastí požitku.

Je to částečné způsobené klamem střídmosti. Určitě jste už slyšeli vtipnou větu „Alkohol podávaný s mírou neškodí v jakémkoliv množství.“ Zní to legračně, že? Jenže přesně to si myslíme o jídle. Naše koncepty jsou falešné.

Když půjdete za doktorem a řeknete: „Doktore, pomozte mi shodit přebytečnou váhu a udržet ji dole,“ tak pravděpodobnost, že doktor uspěje, je menší, než pravděpodobnost, že vyléčí rakovinu. Je menší jak 3%.

Takže, co jsou ty klamy, kterým věříme? Slyšeli jste už někdy něco jako „V rozumné míře nic neškodí?“ Pokud tomu nevěříte, jste radikální fanatický blázen. V dnešní společnosti je to prostě truismus.

Pojďme se nad tím zamyslet. Znáte nějakého alkoholika? Říkáte mu „Piješ moc rychle, měl bys pít pomaleji!“, nebo „Dej si ten alkohol do menší sklenice, a když ho piješ, pořádně ho převaluj na jazyku a mezi každým lokem polož sklenici na stůl a pak už nebudeš pít tolik!“, „Prostě ti chybí disciplína, to je celý problém!“

Říkáme alkoholikům, ať pijí s mírou? Ne. Proč ne? Protože to nefunguje. Věděli jste, že pokud jste alkoholik a podstoupíte nejdražší a nejúčinnější léčebný programu v USA, utratíte desítky tisíc dolarů, strávíte 30 dní v léčebném centru? A že pak budete pokračovat dalším 90-denním programem, budete mít plnou podporu rodiny, budete motivovaní, tak šance, že začnete do roka opět pít, je větší jak 70%? A to je nejefektivnější metoda, jakou máme. Pokud jste obézní, tak šance selháni je 97%. Aspoň co se konvenční medicíny týče.

Alkoholikům neříkáme, ať pijí s mírou, protože neúspěch by byl téměř 100%. Co tedy říkáme alkoholikům? „Přestaňte pít. Ať už vaše taktika bude jakákoliv, nesmíte pít, a musíte to dodržovat každý den. Nestačí, že budete pít jenom desetistupňové pivo, nestačí používat menší sklenice. Nestačí, že nebudete pít po páté hodině. Prostě už nesmíte vůbec pít.“

Ale co říkáme obézním lidem? „Musíte mít trochu disciplíny! Nakrájejte si jídlo na menší kousky! Dejte si jídlo na menší talíř! Položte vidličku mezi každým soustem! Každé sousto pokousejte 20×!“ A divíme se, proč je míra selhání téměř 100%. Nefunguje to, protože to fungovat ani nemůže.

Nadváha je způsobená tím, že je náš mozek oklamán chemikáliemi v jídle. Co jsou tyto chemikálie? Olej, mouka, cukr. Tyto chemikálie se v přírodě v žádné koncentrované formě neexistují. Vyrábíme je. Existují jenom relativně krátkou dobu. A pokud tyto substance přidáte do potravy lidí, krys, holubů nebo jiných zvířat, následky jsou stejné. Postupně se zhoršující přejídání.

Ještě relativně nedávno to bylo tak, že nemoci, které dnes běžně zabíjí lidi (kardiovaskulární onemocněni, cukrovka, autoimunní nemoci, rakovina prsou, prostaty, plic, střeva) byly vzácné. Říkalo se jim dokonce nemoci králů, protože pouze bohatá elita si mohla dovolit denně konzumovat zpracované potraviny, jejichž konzumace způsobuje uvedená (a další) onemocnění.

Kdysi lidé umírali na nedostatečnou výživu – tyfus, tuberkulóza, pneumonii. Dnes už to nejsou hlavní příčiny úmrtí. Pravděpodobně neznáte a ani nepoznáte nikoho, kdo bude umírat na nedostatečnou výživu. Ale když půjdete za jakýmkoliv alternativním doktorem, bude podle něj všechno způsobené nedostatkem něčeho ve vaší stravě. Bude vám cpát vitamínové tabletky a prášky a suplementy všech druhů, místo aby se zaměřil na hlavní problém – past požitku.

Dnes je 93% kalorií zkonzumovaných lidmi ve vyspělých zemích tvořeno dvěma kategoriemi potravin: Živočišnými potravinami (maso, mléčné výrobky, vejce), nebo jídly, která jsou pastí požitku (olej, mouka, cukr). A samozřejmě je zde hojně zahrnuta i sůl, abyste nepoznali, jak moc jsou ty potraviny zpracované.

Někteří z vás jsou vegetariáni. A možná si právě teď říkáte „Přece jenom je tu naděje! 7% tvoří ovoce a zelenina!” Až na to, že většina těch 7% je tvořena hranolkami a chipsy.

Dnes už ovoce a zelenina netvoří statisticky významný podíl v kalorickém příjmu lidí žijících ve vyspělých zemích. Jsou přinejlepším dekorace na talíři.

U jídla je důležitá tzv. “kalorická hustota”. Čím větší kalorická hustota, tím víc dopaminu se uvolní v mozku. Ale proč? Proč by se u lidských bytostí vyvinul takový systém? Proč máme tak náruživý detektor kalorické hustoty potravy?

Vzpomeňte si na naše předky. Vzpomeňte si na svět nedostatku. Zvířata, která dokázala rozpoznat vydatnější stravu, byla ve výhodě. Přežila a jejich geny se šířily dál. Máme v sobě velice sofistikovaný systém na rozpoznávání energetické hodnoty potravin, který nám v přirozeném prostředí pomohl přežít.

Kalorická hustota vybraných potravin:

• Salát 100 kalorií na 500g
• Ovoce 300 kalorií na 500g
• Brambory, rýže, fazole 500 kalorií na 500g
• Zmrzlina 1200 kalorií na 500g
• Chleba 1500 kalorií na 500g
• Cukr 1800 kalorií na 500g
• Čokoláda 2500 kalorií na 500g

Náš mozek si myslí, že čím větší má potravina kalorickou hustotu, tím je hodnotnější.

Například salát. 500g salátu má 100 kalorií. Když uvidíte salát, budete vědět, že je to jídlo. Moc vás to nenadchne. Řeknete si: „No jo, dobře, salát. Když nebude nic jiného k jídlu, tak teda dobře, dám si salát, zatímco budu čekat na opravdové jídlo. Ale fakt se kvůli němu nenadchnu.”

Proč myslíte, že kvůli salátu nejsme moc nadšení? Má jen 100 kalorií na půl kila. Potřebovali bychom ho sníst 10 kilo každý den, abychom měli dostatek energie. I když bychom začali v 6 ráno, myslíte, že bychom za den snědli 10 kilo salátu? Nejspíš ne. Byl by to moc těžký úkol. A váš mozek to ví. Pokud jde o kalorie, salát je v podstatě ztráta času.

Na druhou stranu, 500g ovoce má 300 kalorií. Je to pořád docela práce, ale 3 kila ovoce už se sníst za den dají. Ovoce vypadá i na pohled mnohem lákavěji. Má třikrát větší kalorickou hustotu než salát, což znamená, že se nám v mozku uvolní více dopaminu, takže nám chutná víc. Z hlediska přežití je to pro nás hodnotnější potravina.

Ovocný salát je lepší než zeleninový salát, ale pokud máte opravdu hlad, tak spíš sáhnete po bramborách, rýži nebo fazolích. 500g těchto potravin má kolem 500 kalorií.

Ale což takhle něco, co má 1200 kalorií na 500g? V přírodě to neexistuje, ale vynalezli jsme to v 19. století. Je to úžasně chutnající směska oleje, cukru, mléčného tuku, soli a chemikálií. To, jaké jsou tam chemikálie přesně, se na etiketě nedočtete, protože alkohol a mléčné výrobky nespadají pod zákon úplného zveřejnění. Nemusíte to vědět, a hleďte si svého! Možná se bojí, že kdyby vám řekli, co tam je, tak byste to už nechtěli.

Zmrzlina chutná líp než salát. Když lidem zavážete oči a dáte jim ochutnat salát a zmrzlinu, tak ten rozdíl poznají. Zajímavé je, že když zmrzlinu necháte v pokojové teplotě a rozpustí se vám na tekutinu, tak bude odporně sladká. Tak sladká, že vám z ní bude zle. Nebude vám chutnat.

Jak je možné, že je odporná, když je teplá, ale zmražená chutná dobře? Lidské bytosti na jazyku nevnímají sladkou chuť tak dobře, pokud jí něco uměle vychlazeného. Takže zmrzlinu musí výrobci extrémně nahustit cukrem, abyste tu sladkou chuť v té změti kravského hnisu vnímali.

Nesnažím se vás znechutit. To, že říkám kravský hnis, má své opodstatnění. Mléčné výrobky jsou regulované, nemohou obsahovat víc než 750.000 buněk hnisu na cm3. Pokud je tam hnisu víc, tak už se nesmí prodávat. On by to stejně ani nikdo nechtěl, protože už by to byl skoro čistý hnis. Ale abychom byli spravedliví, většina mléčných produktů neobsahuje tolik hnisu.

Průměrný mléčný výrobek má pouze 327.000 buněk hnisu na cm3. Proč má mléko v sobě hnis? No, protože krávy jsou uměle udržované v laktaci. A zhruba po roce už se nedá infekcím a hnisání u těchto krav vyhnout. Když to shrnu, zmrzlina chutná tak dobře, protože má v sobě hromadu umělých a chemických substancí.

A co takhle chleba? Určitě už jste se s ním setkali. Chléb je krásně teplý, voňavý, horký, navenek křupavý, vevnitř měkký. Půl kilo chleba má 1500 kalorií, a to prosím už před tím, než z něj uděláte desku na máslo. Už vám určitě někdy v restauraci dali ošatku s chlebem na stůl přikrytou ubrouskem. Dáte si krajíc nebo dva, že? Než se nadějete, chleba je pryč.

Napadlo vás někdy, proč vám jako předkrm v restauraci nedají třeba tři velké brambory? Tři velké brambory by vás totiž zaplnily. Už byste do sebe prostě nic dalšího nenacpali. Chleba má ale 3× víc kalorií na stejnou hmotnost. Takže chleba se najíte, a pořád mate dvě třetiny žaludku prázdné pro další jídlo. Na co myslíte, že si spíš dáte kopu másla? Na brambory nebo na chleba?

Další „potravina“, o které bych vám rád něco řekl, je cukr. Cukr má 1800 kalorií na 500g. Ve spoustě restaurací je malý kbelíček cukru na stole – cukr je zadarmo! Můžete přijít do restaurace a začít se cpát cukrem, dát si 11 lžiček cukru – je přece zadarmo! Ale proč to neuděláte? Protože je to odporné.

Měli jste ale někdy Coca Colu? Malá láhev coly má v sobě 11 lžiček cukr. Proč ne 12? No, samozřejmě to zkusili, ale cukr se usazoval na dně. Lidé si toho všimli a říkali si: „To je hrozné, oni do toho dávají cukr!“ Ale nakonec byl vynalezen způsob, jak tam dát 12 lžic cukru. Tak vznikla nová cola. Je trošku sladší a trošku lepší než ta stará. 25% kalorií v potravě teenagerů v USA pochází z cukru v limonádách! Ne z cukru, ale z cukru obsaženého v limonádách!

A co takhle čokoláda? Hm. Čokoláda má 2500 kalorií na 500g. Co chutná lípe, salát nebo čokoláda? Už pohled na čokoládu je něco úplně jiného. Proběhla anketa mezi ženami, kdy dotaz zněl: „Co byste si vybraly – vášnivý sex nebo čokoládu?“ Víte, co byla nejčastější odpověď? „Jaký druh čokolády a kolik?“

Brambory chutnají dobře, ale brambůrky chutnají skvěle. Když v reklamě říkají, že nemůžete sníst jenom jednu, myslíte, že si dělají legraci? Brambory mají 500 kalorií na 500g, brambůrky 2500 kalorií.

Připomíná vám ten graf něco? Chipsy chutnají pětkrát lépe, protože co se vašeho mozku týče, pětkrát lepší jsou. Ve světě našich předků nás mozek odměňoval za kaloricky nejvydatnější potravu. A funguje tak dodnes.

Ještě jsme vynechali hranolky. Když už mluvíme o chipsech a hranolkách… Víte co, přestaňme si cokoliv nalhávat, ve skutečnosti chcete narvat hlavu do fritézy a začít sát, protože to je to, co děláte.

93% všech zkonzumovaných kalorií jsou živočišné produkty, nebo potraviny co představují past požitku – olej, mouka, cukr, maso, ryby, mléčné produkty.

Proč vlastně jíme? Ušetřilo by nám to spoustu práce a času. Co kdybychom přestali jíst? Už žádné nakupování, krájení, vaření, výdaje. No, až na to, že bychom umřeli, je to super nápad. Jíme, protože potřebujeme žít. Potřebujeme zdroj kalorií, vody, aminokyselin, tuků, vitamínů, minerálů, vlákniny, phyto živin. Když nejíme, tak je nezískáme.

Jídlo je také silně odměňováno naším mozkem. Jídlo a sex. Kdyby sex nebyl tolik odměňován naším mozkem, myslíte, že by se lidé rozmnožovali? Je to spousta práce a dřiny, protože ke zplození dítěte je potřeba mít sex znova a znova. Není to tak snadné. Myslíte, že by se mu lidé věnovali dostatečně konzistentně, kdyby to nezpůsobovalo žádné potěšení? Ani náhodou. S jídlem je to stejné. Pokud to nechutná dobře – zapomeňte na to. Ale jídlo chutná dobře.

Jak ale navrhnout stravu a jídelníček? Je tolik možností stravy: syrová, vařená, vegetariánská, veganská, strava s rozkládajícím se masem… Když chcete, můžete se klidně řídit i dietou mrtvého doktora Atkinse. Musím mu dát uznání, protože se svojí maso-zeleninové diety držel opravdu striktně. Nebyl to pokrytec. Držel se jí, dokud neumřel, se svými 120 kg a několika infarkty.

Podle mého názoru je nezbytné sestavit jídelníček tak, aby neobsahoval následující potraviny:

Živočišné potraviny	Vysoce zpracované potraviny
Maso	Olej
Ryby	Mouka
Vejce	Cukr
Mléčné produkty	Mléčné produkty (opět)

Problémy s živočišnými potravinami:

1. Bakterie – když se maso dostatečně tepelně neupraví, můžete umřít. No, není to vzrůšo?
2. Viry
3. Priony (infekční prionové bílkoviny) – prionů se nezbavíte ani vařením či pasterizací. Při kontrolách masa se vyskytuje často.
4. Těžké kovy
5. Růstové hormony a stimulanty
6. Antibiotika
7. Rezidua pesticidů
8. Biologická koncentrace

Biologická koncentrace těchto látek ve tkáních hospodářsky chovaných zvířat krmených nepřirozenou stravou roste a roste, dokud se nedostanou na váš talíř. A pak jejich koncentrace roste ve vás. Při pitvách se to dá snadno poznat. Přes 90% těchto látek je v našich tělech jenom proto, že jíme živočišné produkty.

Takže, co zbývá? 93% naší stravy je na seznamu jídel, kterým se vyhnout, takže u většiny lidi toho moc nezbývá. Potraviny, ze kterých můžeme (a měli bychom) získávat vše, co potřebujeme, jsou:

• Čerstvé ovoce
• Syrová a vařená zelenina
• Syrové ořechy a semena
• Brambory
• Sladké brambory
• Tykve a dýně
• Rýže, jáhly, quinoa, pohanka
• Fazole, čočka, hrách

Je jenom velmi málo živin, které nelze získat z této stravy. Jednou z nich je vitamin B12. V přírodě je B12 pouze bakteriálního původu. Kdybychom jedli kontaminované věci ze země, brouky, atd., měli bychom ho spoustu, bohužel jsou s tím spojení paraziti a další problémy, takže to nelze doporučit. Pokud si myjeme ovoce a zeleninu a nejíme maso (které je plné bakterií), je suplementace nejlepší volbou.

Druhá problematická živina je vitamin D. Jestliže dostatečně nevystavujete pokožku slunci, můžete ho mít nedostatek. Zhruba polovina pacientů co přijde na naši kliniku má nedostatek vitaminu D. Dá se to však opět snadno a lehce napravit suplementací.

Jak by vypadala vaše strava, kdybyste si řekli: „Vzdám se masa, ryb, vajec, mléčných výrobků, oleje, mouky, cukru… a budu jíst jenom ovoce, zeleninu, ořechy, semínka, luštěniny, brambory, možná trochu rýže?”

K snídani byste si mohli dát spoustu ovoce, či ovocný smoothie. K obědu velký zeleninový salát, zeleninu v páře, a brambory. Jak poznáte, že máte dostatečně velký salát? Když někdo přijde do místnosti a uvidí váš salát, měl by říct „Pane Bože! To přece všechno nikdy nesníš!“ No, a k večeři zase velký salát a třeba rýži nebo nějaké luštěniny.

Pokud se podobné stravy budete držet konzistentně, tak se bude dít následující: Pokud máte nadváhu, tak zhubnete. Pokud máte podváhu, tak přiberete. Pokud jste nemocní, začnete se uzdravovat. Není to nic složitého. Když se na mé klinice drží této stravy pacienti s nadváhou, tak hubnou minimálně kilo týdně, i když do nich sypeme tolik zeleniny, kolik se do nich jen vejde.

Jednou na naši kliniku dokonce přišla stará paní z toho důvodu, že postel, kterou měla zamluvenou v domově důchodců, se ještě neuvolnila, protože žena, co na ní byla, ještě neumřela. Její děti nás poprosily, abychom se o ni postarali, než se pro ni uvolní postel v domově důchodců. Byla tak tlustá, že nemohla skoro chodit, a když k nám přišla, začali jsme do ní cpát tuhle přirozenou stravu.

Den za dnem hubla a o rok později byla o víc než 55 kg lehčí. Už nemusela užívat 13 léků, které předtím brala. Rozhodně do žádného domova důchodců jen tak nepůjde. Ani nemusela držet půst, prostě jsme ji jenom dobře krmili. Teď už i v klidu běhá na běžícím pásu. A věřte, že když někdo zhubne 55 kg, je to fakt poznat.

Máme knížku s recepty, jmenuje se The Health Promoting cookbook. Jsou v ní jednoduché recepty bez masa, mléka, vajec, oleje, cukru a mouky… je to dobrá knížka, jsou v ní opravdu jednoduché recepty, které bych zvládl uvařit i já. Naše hlavní kniha se jmenuje The Pleasure Trap: Mastering the Hidden Force that Undermines Health & Happiness. Tahle kniha s vámi zacloumá – nedočtete se v ní to, co chcete slyšet, ale dočtete se v ní to, co potřebujete vědět, abyste byli zdraví.

Na našich webových stránkách www.healthpromoting.com máme spoustu článků s výsledky našich klinických výzkumů, např. studii účinků léčení vysoce zvýšeného tlaku, ve kterém jsme dosáhli největšího úspěchu léčby, jakého kdy bylo u lidí dosaženo. U pacientů jsme použili pouze půst o vodě a zdravou stravu. Také úspěšně léčíme cukrovku, a pacienty s autoimunními chorobami.

A co s pacienty děláme? Doslova nic. Pacientům naordinujeme půst o vodě a odpočinek, než se uzdraví, a pak jim podáváme zdravé jídlo a necháme je cvičit. Není to žádné kouzlo, jenom tvrdá práce.

Tak, a teď je tu prostor na zodpovězení vašich otázek. A čím víc budete naštvaní a nesouhlasit, tím lépe.

Otázka: Co si myslíte o vejcích?

Vejce, stejně jako všechny živočišné potraviny, mají problém biologické akumulace. Vejce od biokuřat, co si běhají po louce a majitel se s nimi každý den mazlí, nemusí být tak toxické, jako vejce z konvenčních komerčních chovů, kde jsou traumatizovaná kuřata týraná a umučena. Všechna vejce ale mají extrémně vysoký obsah bílkovin a tuku. Konzumaci těchto nadměrně koncentrovaných zdrojů kalorií se snažíme minimalizovat. Pokud chcete jíst vejce, tak čím míň, tím líp.

A mimochodem, lidé mohou konzumovat malé množství živočišných potravin a pořád být zdraví. Já osobně jsem však zarytý vegan, a mám pro to hodně důvodů. Víte, pokud nebudeme brát v potaz zdravotní důvody, tak vás může taky napadnout, že když nemusíte mučit a zneužívat cítící bytosti, tak proč byste to měli dělat? Proč je udržovat v kleci, krmit je nepřirozenou stravou, umučit je, zabít, a sníst, když nemusíte?

Je i spousta dalších morálních, etických a duchovních důvodů, ale já osobně zaujímám především postoj z hlediska zdraví. Chci být zdravý, žít co nejdéle, cítit se nejlíp jak můžu a chci zemřít přirozenou smrtí. Šance, že budu mít takový život, se dramaticky zvyšuje tím, že nekonzumuji živočišné a zpracované potraviny.

Ale chápu, proč chce někdo jíst maso. Je to vzrušující! Zamyslete se nad tím… Sníte to maso a říkáte si: „Tý jo, zajímalo by mě, jestli je to maso kontaminované rtutí, které ze mě udělá retarda. Zajímalo by mě, jestli v téhle flákotě byly bakterie, z kterých budu mít explozivní průjem, který by mě mohl zabít. Zajímalo by mě, jestli jsou v tomhle mase priony, co se projeví o 10 let později, kdy se začnu poslintávat s alzheimerovou chorobou.“

Chápu, že je to velké lákadlo. Je to jako vyskočit z letadla s pochybným padákem. „Otevře se? Umřu?“ A pak přistanete, nejste mrtví a máte pocit, že skutečně žijete. Konzumace masa je hodně podobná. Takže chápu. Ale čím míň, tím líp.

Otázka: Proč doporučujete půst o vodě a ne půst o šťávách?

Půst o šťávách technicky není půst. Půst o šťávách je jenom jiný způsob stravování, který může být velmi užitečný. Je příjemný, bezpečný a hezký, ale v porovnání s půstem o vodě není moc efektivní. Když mám pacienta se sžíravým vředem (lupus), artritidou, extrémně vysokým tlakem nebo cukrovkou, což jsou mimochodem pacienti, kteří k nám běžně chodí, tak léčba na šťávách nebo zdravé stravě může trvat měsíce nebo roky, ale s půstem o vodě můžeme vyléčení dosáhnout už za pár týdnů.

Půst o vodě je nejrychlejší léčebná metoda. Když někdo bere škodlivé léky, z kterých ho potřebuji co nejrychleji dostat, nemám na to měsíce a roky. U jiných lidí není důvod naordinovat jím půst o vodě. Když stačí šťávy nebo zdravá strava a cvičení, tak to tak uděláme.

Někteří lidé ale trpí velkými bolestmi, a my potřebujeme, aby přestali brát narkotika, než jim zničí játra. U takových pacientů nemůžu čekat půl roku, než se jejich stav zlepší. Potřebuji, aby přestali trpět co nejdřív, aby co nejdřív mohli přestat užívat narkotika.

Nic účinnějšího než dobře provedený půst o vodě v kontrolovaném prostředí s odborným dohledem neexistuje. Můžete si o tom více přečíst v našich klinických studiích a na našich stránkách. Půst o vodě však není pro každého. Když ho nemusíte dělat, tak ho nedělejte.

Postím se já osobně? Ano, a nesnáším to, musím odpočívat, je to hrůza. Hlavní motto naší kliniky je, že s námi je půst trochu snesitelnější. Často k nám chodí lidi, kterým bylo řečeno, že jsou beznadějný případ a mají nevyléčitelnou chorobu. Když se jich ujmeme, tak jsou za pár týdnů v pohodě, nemusí brát léky, a hrozně mě baví poslat je za jejich doktorem, aby mu to vmetli do obličeje.

Otázka: Oceňuji váš humorný přístup a také oceňuji, že pomáháte lidem a předáváte tyto potřebné informace. Co si ale myslíte o životním prostředí a záchraně planety?

Tohle je velmi důležitá a opomíjená záležitost. Osobně se domnívám, že nejdůležitější změna, která musí nastat je, že lidé musí přejít na veganskou stravu, nebo se jí co nejvíc přiblížit. Podle výzkumu, který jsem do dnešního dne prováděl, by dopad na planetu v takovém případě byl mnohem větší, než kdyby všichni přestali jezdit autem a přestali dělat další věci, u kterých se mylně domníváme, že jsou z hlediska životního prostředí podstatnější. Když si přečtete knihy Johna Robbinse, pochopíte proč. Důkazy jsou hodně přesvědčivé. Ale tohle je jenom jedna věc.

Další věc je, že pokud někdo přejde na vegetariánskou stravu, tak začne více soucítit s ostatními. Možná, že je to trošku zaujaté, protože když je někdo ochotný zbytečně nezabíjet zvířata, tak bývá soucitnější i obecně. Ale myslím si, že v lidech, co přejdou na rostlinnou stravu, nastávají i jisté biochemické změny, které je posunou lepším směrem.

Když se cítíte líp, nic vás nebolí, nejste přestimulovaní a podráždění a nemáte v krvi steroidy ze živočišných produktů, tak vás to velice pozitivně ovlivní. Budete otevřenější i k dalším změnám, jako je méně konzumní život a menší spotřeba přírodních zdrojů. Budete uvědomělejší. Já osobně rád začínám vždycky u zdraví, protože to je základ.

Někdo jiný chce začít u duchovna, a to je taky v pořádku. Já se na to však snažím dívat z docela sobeckého hlediska „Musíš být zdravý! Když se tím uzdraví i planeta, tak je to jenom vedlejší účinek a pěkný bonus.“ Pravda samozřejmě je, že chceme, aby planeta byla zdravá, protože se tu jinak už nebudeme moci potulovat my, naše děti nebo vnoučata. Přinejhorším tu ale vždycky budou aspoň švábi.

Otázka: Proč říkáte, že mouka je špatná, ale například rýže je v pořádku?

Dobrá otázka. Jakékoliv celé nezpracované zrní, včetně pšenice (pokud nejste citliví na lepek), je v pořádku, pokud ho uvaříte a sníte. Má 500 kalorií na 500g. Ale když ho uměle zpracujete a pomelete na mouku, trojnásobně zvýšíte kalorickou hustotu pomocí dehydratace a dalších úprav, vytvoříte tak silně koncentrovanou potravinu, že její konzumace povede k obezitě a dalším problémům.

V některých případech vám občas trochu celozrnné mouky neuškodí. Ale pokud máte nadváhu, stejně jako dvě třetiny lidí, představuje pro vás evidentně obrovské riziko.

Mimochodem, zamyslete se nad tím, co jsme udělali s naším stravováním. Potravinářský průmysl používá především tyto tři státem dotované zemědělské komodity – pšenici, kukuřici, sóju. Rozemelou se na mouku, přidá se olej, cukr a sůl, a výsledek je to, co v podstatě jíme. Tohle a maso. Lidé jsou nechutní. Budou pořád jíst téměř cokoliv, když to bude dobře ochucené.

Dr. Alan Goldhamer je prezident International Association of Hygienic Physicians (IAHP), je také zakladatel a ředitel léčebného střediska TrueNorth v Santa Rosa, které se kromě léčby pacientů se závažnými chorobami orientuje i na vědecký výzkum, a má i vlastní program pro školení a certifikaci lékařů. Dr. Alan Goldhamer je chiropraktik a odborník na postní kůry. Je autor kuchařky The Health Promoting Cookbook a spoluautor knihy Pleasure Trap, a spolupracoval na tvorbě dvou dokumentů o veganské stravě.

---

Autorem překladu je Jiří Novotný, provozuje Freshness.cz