Trochu odbočím od předchozích článků o tréninku, protože bych se rád pozastavil u taktiky v závodě. Na soutěž je dobré se připravit trochu předem.

Ne tak, že ráno sbalíte běžecké oblečení z prádelní šnůry, kde viselo možná celý týden a spolu s botami, zalepenými blátem z poslední akce, jej hodíte do kabely. Možná se ještě vrátíte pro nějaké pití, pokud si na to vzpomenete a pak vyrazíte. Tohle zrovna není to pravé, co můžete udělat pro svůj optimální výkon.

TRÉNINKOVÉ ZÁVODY BĚŽTE OPRAVDU TRÉNINKOVĚ!

Třeba by bylo dobré také trochu předem popřemýšlet o tom, na jaký jedeme závod. Co vás čeká, myslím tím délku trati, případně v jakém terénu, zda je to kros, silnice, závod do vrchu nebo nějaké kombinace všeho. Až podle toho, co vám vyhovuje, si pak stanovte, jak k závodu přistoupíte a jakou taktiku zvolíte.

TIP: Čtěte také NEPODCEŇUJME ROZCVIČENÍ PŘED ZÁVODEM

Když jde o malý závod, který jdete jako součást tréninku, není nutné nad tím moc přemýšlet. Prostě ho podle tréninkového plánu jen odběhnete. Podstatné je, že si to užijete. To znamená rozvrhnout si síly, tak abyste opravdu běželi rovnoměrně celou trať, možná ještě lépe i stupňovaně. Tím víc si to pak vychutnáte.

V ZÁVODECH, KDE CHCETE PODAT DOBRÝ VÝKON, HRAJÍ ROLI I MALIČKOSTI

Jestli jste ovšem na nějaké velké akci, kde si budete chtít dejme tomu zaběhnout osobní rekord nebo vlastně nejlepší výkon, či se třeba jen dobře umístit, nejlépe na bednu, je nutné přizpůsobit taktiku svým možnostem. Musíte zvážit svoji současnou formu a rozhodně se vám vyplatí o tom, jak běžíte i v průběhu závodu přemýšlet.

Podle zvolené taktiky se postavte na start poblíž svých největších soupeřů, třeba ve své věkové kategorii. Ty již před závodem informujte o vašich hrozných zdravotních problémech, které zrovna máte :-)

Vytvořte tak o sobě obraz totálně zlikvidovaného běžce, který se jde jen proběhnout, aby zjistil, zda to vůbec přežije a jestli je ještě schopen vůbec běžet. Tím dáte kolegům možnost, pokud vás již dobře neznají a s úsměvem si myslí něco jiného, vás trochu podcenit.

NEJSTE KONĚ, TAK SE TOHO DRŽTE!

Nejstrašnější taktická varianta je po startu vyrazit jako splašený kůň z hořící ohrady. Pak vám nezbude nic jiného, než s úžasem potom sledovat jak asi po 500 metrech, možná po kilometru, máte zakyselené celé tělo.

Nohy vám navíc budou připadat těžké a tvrdé jako pět let starý pytel cementu. A plíce vás v té chvíli budou fackovat ze všech stran. Nejhorší však bude, že s vypoulenýma očima, jak králík ve smrtelné křeči uvidíte, jak okolo vás probíhá jeden inteligentní závodník za druhým.

Vy se však už jen víceméně ploužíte, až vám pak nakonec dojde, že všechny ženete před sebou.

Zkuste raději zapojit mozek již od výstřelu startéra. Dobře si rozvrhněte tempo. To znamená, že se nenecháte strhnout pádícím stádem běžců a nepodlehnete davové psychóze.

Když správně zhodnotíte své okamžité možnosti i stav a tomu přizpůsobíte tempo, dočkáte se možná i překvapení v podobě výborného výsledku.

ZÁVOD SE OBVYKLE LÁME VE TŘETÍ ČTVRTINĚ

Vesměs se po polovině závodu dá poznat, jak na tom kdo ze soupeřů je. Ale ve třetí čtvrtině se již obvykle láme chléb. Pak rychle zjistíte, kdo je na tom momentálně mnohem lépe než vy.

Je dobré se většinu trati vézt za zády soupeřů takzvaně v háku, pokud nejste tempař, který si musí nutně jít po svém. Rozhodně se však nesmíte nechat odradit občasným osprchováním odplivujících si spoluběžců.

Určitě si při tom dost odpočinete, pokud tedy i tohle tempo na vás nebude příliš ostré a v závěru vám to zcela jistě přijde vhod. Třeba, až dojde ve vyrovnané koncovce na finiš.

TIP: Čtěte také Základem tréninkové jednotky je správné rozcvičení

Možná potom překvapíte nejen soupeře, ale i sám sebe, cože jste to ze sebe dokázali vymáčknout, když jste vláli v poslední části závodu na konci skupinky jako hadr na holi.

A v tom je ta krása toho všeho, co jsme právě absolvovali. A věřte mi, že okamžitě zapomenete na bolest a utrpení, když jste třeba v průběhu závodu museli překonávat krize.

Nebo i na to, jak jste si pomáhali rozdýchávat plíce dlaněmi jako jogíni, či jste měnili frekvenci kroku nebo srovnávali techniku běhu, snažili se uvolnit, a co já vím, co ještě všechno jste museli zkusit, abyste dosáhli co nejlepšího výkonu. Jen ne snad zkracování trati.

HLAVNĚ SI TO UŽIJTE, TO JE NAD VŠECHNY VÝSLEDKY

Ono je možná důležitější než všechny výsledky, aspoň já to tak v poslední době vidím, i když i ty nejsou vůbec zanedbatelné a rozhodně potěší, že jste si závod užili. Jakmile jste sami se sebou spokojeni, budete určitě nedočkavě plánovat účast na dalších akcích.

A to tu jde především. Přece jen jsme kolektivní tvorové a navíc se rádi poměřujeme s ostatními, tak proč si z toho neudělat celoživotní zábavu.

Věřím, že každý z vás jde obvykle na závod připraven a v jeho průběhu jen dobrušuje detaily podle síly soupeřů.

Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu.