Počasí se proti minulému týdnu otočilo o 180 stupňů, mlhu a vánici vystřídalo sluníčko a daleké výhledy a pokud by ustal i silný vítr, mohla se tato etapa běžet v triku a v cíli se opalovat. Tento týden čekala běžce nejdelší etapa, měřící 8,8 km s převýšením necelých 900 metrů. Podklad se střídal se stejnou pravidelností jako slunce a stín. Na otevřených loukách se běželo po zmrzlém, tvrdém a ušlapaném sněhu, ve stínu a v lese se závodníci museli poprat s rozšlapanou „pískovou drtí“, která ubírala mnoho sil a právě v těchto úsecích se rozhodovalo v boji o přední místa.
Nejrychleji vystartoval Milan Damek, ale s Tomášem Lichým (oba Splašení goroli) vydržel na přední pozici pouze do třetího kilometru. Pak ho vystřídal Ondřej Horák (AVA), který dohnal Lichého a chvíli to vypadalo, že by mu dokonce mohl i vyfouknout vítězství. Zatímco Damek se propadal dozadu, dopředu se posunula dvojička Tomáš Maceček (Pearl iZUMi) a Petr Hudeček ((mo)mentálně Opavské dupy), která se držela spolu až na Albínovo náměstí, které se nachází v polovině závodu.
Mezi ženami závod nejrychleji rozběhla Marie Delingerová (AVA, 1:09:14) a téměř celou dobu závodu si držela slušný náskok před Denisou Krejčiříkovou (VZS Ostrava, 1:09:06). Ta však nabírá v posledních týdnech formu a v závěrečných dvou kilometrech dokázala zrychlit a s náskokem deseti metrů Delingerovou porazit. Tím ji vrátila týden starou porážku, kdy se taktéž rozhodovalo v posledních stovkách metrů. Na třetím místě doběhla Zuzana Rajnochová (Splašení goroli, 1:16:12) a konečně dokázala, že i gorolky umí slušně běhat a že se vše netočí jen kolem mladých kluků.
Mezi chlapy o všem rozhodl úsek u Albínova náměstí, kde na běžce čekal první delší úsek prašanu, ve kterém se nedalo pořádně odrazit. Lichý se odpoutal od Horáka a Hudeček od Macečka, poté si už všichni běželi sólo závod.
Takže v cíli první Lichý (54:44), druhý Horák (55:30) a třetí Hudeček (56:24), který ve svém tréninku téměř vůbec neběhá. Přes léto se věnuje závodní cyklistice a také v zimě upřednostňuje jiné formy tréninku, například běžecké lyžování. V posledních týdnech však prohání zkušené běžce specialisty, těžký terén a sníh mu nejspíš svědčí.
„Dneska jsem odložil hůlky a běželo se mi překvapivě parádně, i po té cestě, kde to byl vyloženě běžecký úsek, obvykle nic pro mě. Pak jsem myslel, že mi Macek uteče v tom písku, ale bylo to naopak,“ řekl v cíli právě Hudeček. Druhý v cíli Horák si tak trochu s úsměvem postěžoval: „Dneska to zase nevyšlo… a bojím se, že už ani nevyjde. Do půlky jsem se s Lichým držel, ale pak mi utekl v tom sypkém sněhu.“
Takto popsal závod i samotný vítěz: „Ondra si mě doběhl, pak jsme běželi chvíli spolu, ale na Albíňáku jsem mu utekl a pak už svůj náskok jen navyšoval.“ Jaké úsilí vůbec musí Lichý vynaložit, když pokaždé s přehledem zvítězí? „Minulý týden jsem běžel spíš na pohodu. Vůbec se mi nechtělo, měl jsem den předtím trojku v hale, takže únava se trošku podepsala. A dneska jsem taky nešel úplně naplno, byla tam ještě rezerva, ale i tak jsem si dával.“
V týmech zvíězili Splašení goroli (1. Lichý, 10. Damek, 16. Kaleta), druhé místo obsadil Jump Sport (5. Otevřel, 7. Pytlík, 22. Ručka) a třetí Beskydští nomádi (6. Peter, 11. Holoubek, 15. Mikloš).
Příští, už předposlední etapa se běží v neděli od hráze přehrady Šance.
