5D3T
KONEČNĚ SE OCHLADILO! Nicméně tropické období plynule přešlo v období dešťů, takže jsem dneska dlouho čekala na vhodnou chvíli k běhání…, ale nakonec jsem se dočkala „suchého intervalu.“
Jsem po noční. Zase jsem trochu změnila trasu, některými místy nechci běhat naopak ve dne… Dneska mě bolely nohy. Hlavně pravá. Stav, kdy vás ukrutně bolí lýtko a zároveň necítíte nohu od kotníku dolů, je fakt na nic.
Ale překonala jsem to a celkově mám z tréninku docela dobrý pocit, hlavně díky dvěma věcem. Jednak jsem uběhla celou délku hřbitova a jednak mě pozdravil skutečný běžec.
Do dalších tréninků jdu s odhodláním trénovat častěji, snad mi to vyjde…
4D3T
Trénuji už měsíc. A musím uznat, že i když postupuji velmi pomalu, postupuji kupředu. Tréninky označuji podle toho, pokolikáté trénuji podle daného týdne – asi mi většina týdnů vyjde na více než jeden týden. A teď se v tom vyznejte.
No, trochu mě dostihla ta vedra a tři dny jsem prostě nebyla schopná vyběhnout. V pátek už to skoro bylo, ale bylo mi špatně, tak jsem raději nešla – nějak jsem tušila, že by to nedopadlo dobře…
Dneska jsem byla o to více překvapená, že to relativně šlo – a nemalý podíl na tom má i to, že se trošičku ochladilo – tedy foukal vlahý větřík a venkovní teplota byla jen cca 29°C.
3D3T
A zase úterý. A zase horko. Váhala jsem, že bych šla až ráno. Navečeřela jsem se a pak se rozhodla, že to dám ještě večer. No, nepozvracela jsem se a nevzdala jsem to, takže úspěch.
Ale byla jsem na sebe trochu hodná, změnila jsem si trasu, abych neběžela v kuse do kopce v tom úseku, kde jsem mívala krize. Dneska jsem se jen v půlce zastavila na protažení nohou, jinak to vzhledem ke stavu žaludku šlo… Ale jako těším se, až se ochladí a já nebudu muset čekat s tréninky do noci…
2D3T
Neděle. Jsem po sobotní službě, venku stále horko. S tréninkem váhám – jsem líná, ale zároveň se mi chce :) Nicméně jdu zase až po deváté večer. Je už tma, trochu fouká. Dneska jsem před běháním vypila postupně asi litr vody a je to znát – žízeň mám až ke konci. Ale nohy mě teda bolí pořád stejně… První běhací interval jsem měla v tempu 6:02 – to už považuju fakt za běh, tak mám radost a poslední běh raději nebudu komentovat :D
1D3T
Dneska to bylo dilema. Venku vedro jako na hot jógu – a můj plán byl původně takový, že půjdu běhat hned, jak přijdu z práce. Ale doma jsem to přehodnocovala – jít večer, nebo ráno vstanu v pět a půjdu ráno před odchodem do práce? No, rozhodla jsem se, že lepší bude, když se ráno vyspím, a vyrazila jsem někdy po deváté hodině. A rozhodla jme se, že začnu další tréninkový týden.
Nikdy by mě nenapadlo, jak dlouhé můžou být tři minuty… A také jsem si zase jednou ověřila relaltivitu času. Když běžím, jsou tři minuty mnohem delší, než když jdu :D Nicméně tři minuty jsem uběhla a jsem pyšná. No a co, že jiní běhají i tři dny v kuse? Pro mě jsou ty moje tři minuty takovým malým vítězstvím…
5D2T
(5. trénink podle plánu na druhý týden – k tomu třetímu se snad už brzy dopracuji)
Dneska jsem chtěla jít běhat hned po příchodu z práce. Pracovní den byl ale dost náročný, navíc je venku dost teplo a dusno, tak jsem se nemohla vyhrabat…
Volím stejnou trasu jako minule – na stejné trase můžu sledovat pokroky. A také více vyniknou ty „nepokroky.“ Prakticky na stejném místě jako posledně mám krizi – vyjdu malý kopeček, začne běhací interval a já prostě nemůžu.
Tak mě bolí lýtka, že se musím na chvíli zastavit a ulevit jim. Jinak mám z dnešního tréninku trochu lepší pocit… Nejlepší pocit mám ale z toho, že se nevzdávám. Vím, že s nadváhou, kterou jsem si vypěstovala, se běhá špatně, jde to pomalu, že musím shodit – a těším se, že s každým kilem dole se bude zlepšovat i to běhání. Hodlám se zamotat do pozitivního začarovaného kruhu.
4D2T
Dneska to bylo lepší než minule – tedy alspoň ze začátku. Potom mě začaly bolet bérce a nějak se to nelepšilo. Tento týden je zlomový v tom, že je to asi tak ten moment, kdy jsem to už několikrát vzdala, že to prostě nejde – po několika tréninzích žádné větší zlepšení, naopak se snad ještě víc trápím než na začátku…
Ale rozhodla jsem se vydržet, tak vydržím. Jen si zatím netroufám přejít na třetí tréninkový týden (podle plánu) a ráda bych si ještě párkrát dala trénink podle druhého týdne. Aspoň jednou bych ho chtěla dát s pocitem, že to šlo… Jestli dělám chybu, prosím upozorněte mě do komentářů…
3D2T
Dneska mě zradilo úplně vše od kořínků vlasů po konečky prstů na nohách. V prvním běhu jsem se málem udusila, ve druhém jsem myslela, že mi upadnou nohy… Ke konci mě píchalo v boku… No, než jsem se dostala do tréninku, byl konec. Více bych to nerozebírala, vím, že velký podíl měla dietní chyba při pozdním obědě, takže mám, co si zasloužím. Konec, tečka. Příště lépe a neprasit
Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh
2D2T
Dneska jsem po noční. A ještě mi doznívá ten kašílek a rýmička. Nicméně trénink nevynechám, nejsem žádné Béčko… Z domova jsem se vyhrabala až večer. Venku fouká, jinak je příjemně.
Úvodní warmup jdu stejnou trasou jako obvykle – už jsem zase doma – jen první běžící interval mi paní v Runkeeperu hlásí v místech, kde jsem minule už běžela – asi jsem šla pomalu. První běh udává charakter celému tréninku – bolí mě lýtka a s dechem je to také nic moc. Ale nevzdávám to, lepší je pomalý trénink než žádný.
Na začátku čtvrtého běhu si musím trochu protáhnout lýtka, fakt se to nedá vydržet. Běžím dál. Poslední běh se mi běží nejlépe a uvědomuji si, že se asi celou dobu podvědomě trochu brzdím, aby mi vyšly síly do konce.
Teda ne že bych měla na nějaké extra lepší tempo – jen mi to tak připadá, že ten poslední interval běžím s vědomím, že je poslední, tak je to jedno. Až budu fit, což snad bude příští trénink, zkusím si dát víc do těla.
Jinak jsem si všimla, že skoro pokaždé mám už od začátku běhu hroznou žízeň a sucho v puse. Myslím si, že je to nedostatkem tekutin během dne, tak si dám pozor na pitný režim…
1D2T
Na několik dní jsem se pochlapila díky rýmičce a kašílku. Dneska jsem si říkala, že to už nějak překonám, a vyrazila jsem na první trénink z druhého týdne. Tušila jsem, že to nebude dobrý. A nebylo.
Ale všechny úseky jsem uběhla, i když tempem splašeného hlemýždě, místy dost proti větru. Akorát se paní doktorka moc kochala, chtěla si udělat fotku krajiny a vypla se jí aplikace, takže se workout rozdělil na dva a z jednoho chodícího intervalu se stala spíš minutová pauza…
Nicméně jsem to zdárně přežila a doufám, že v úterý to půjde zase o něco lépe!
Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh
4D1T
V prvním tréninkovém týdnu si dávám jeden trénink navíc – odjela jsem k bráchovi, nechce se mi zde hned napoprvé začínat nový týden. A stejně jsem původně plánovala, že tréninkový plán začnu počítat až od středy…
Nejdřív jsem si dala kolečko po asfaltu, první běh mi vyšel pěkně na konec a napojil mě na polní cestu, které se budu držet po zbytek tréninku. Od rána mě trochu pálí v krku, jsem unavená z toho horka. Nedaří se mi spustit hudbu – asi špatný signál. Ale nevadí – v novém terénu se soustředím na jiné věci a hudba mi nechybí.
Mám těžké nohy, občas nemůžu dýchat. Běžím kolem hromady hnoje. Dvakrát – po pátém běhu se otáčím a běžím zpět stejnou cestou. Vedle mě je pole se zralou řepkou, ale asi tu i něco kvete, protože začnu ještě ke všemu kýchat. No nic. Nezastavuji, běžím dál. Na konci si kupodivu říkám, že bych si dala klidně ještě jeden interval. Ale už jsem skoro u domu, tak ukončuji workout a jdu domů. Přede mnou je nový tréninkový týden, tak se těším a jsem zvědavá, jak mi to půjde…
3D1T
Třetí trénink jsem docela odkládala, protože venku je pořád takové horko, že je fakt těžké se donutit k čemukoliv kromě pobytu ve vodě. Navíc jsem byla se synem na koupališti, takže jsem vlastně ani neměla čas jít běhat… V sobotu už jsem měla i výčitky, že je to od předchozího běhu dlouho… Večer bylo zataženo, nebylo tak strašné horko, tak jsem se odhodlala. Začínalo pršet – radar tvrdil, že moc pršet nebude, tak jsem mu věřila a vyběhla – tedy vyšla.
Trasu jsem přizpůsobila tak, abych za tmy nemusela běžet kolem hřbitova – nechtělo se mi zjišťovat, kdo všechno v přilehlém hájku bydlí… Probíhám ulicemi v okolí našeho domu, celou cestu trochu poprchává, což mě příjemně chladí. Chvílemi dojde k prchavému pocitu, že se mi běží dobře… Dýchá se mi pořád tak, jak se asi dýchá normálnímu běžci v druhé půlce maratonu. Nohy nebolí, ale tak nějak cítím, jak jsem prostě celá těžká…
2D1T
Druhý trénink připadá na středu. Chtěla jsem v úterý, ale byla jsem po službě unavená, tak jsem to raději odložila. Trasu jsem si trochu upravila, abych nemusela za hřbitovem nastavovat. Celkově se mi běžochodí lépe, tentokrát nebyla žádná krizovka. Asi to bylo i tím, že mi kopečky vyšly na chodící intervaly. Ale na čase to bylo znát jen trošku. No co, už jsem u sebe zvyklá, že pokroky nedělám nijak rychle. Hlavně se nenechat odradit tím, že je to pomalé…
1D1T
Běžím v neděli. Kolem našeho bydliště jsem se pokoušela běhat už několikrát, takže jsem trasu docela odhadla. Začínám 5 minutami chůze. Mile mě to překvapilo – dosud jsem vždycky prostě vyběhla. A pak mi velmi rychle došly síly a z 30minutového tréninku pro mě bylo aspoň 15 minut čistým utrpením. I když byl v tréninkovém plánu nějaký warmup, vynechávala jsem to s tím, že nemůžu běžet 5 minut pro zahřátí, když celkově vydržím běžet sotva minutu.
První interval byl v pohodě – hlavně mě nebolely holenní svaly, což bylo překvapení. Při třetím intervalu mi docházel dech, měla jsem docela krizi. Hlavou mi probíhalo – jak můžu mít po jednom kilometru krizi, když jiní běhají o tolik víc?!? Chvilku jsem zastavila, pak jsem si protáhla chodící interval a nakonec jsem to nějak ustála.
Bylo horko a dusno, to také nic moc. Domů se vracím s odhodláním, že tentokrát to dokončím. Ale výkon byl tak strašný, že se můžu jedině zlepšovat.
Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh
Jmenuji se Veronika. Je mi 33 let, jsem lékařka, mám 9letého syna. Ráda peču a vařím, mám ráda ruční práce, filmy, seriály, dětskou radiologii.
Uklidňuje mě péče o rostliny. V poslední době dost pracuju a mám pocit, že neustále nic nestíhám. Vždycky jsem sportovala, vystřídala jsem několik sportů, ale žádný z nich jsem neprovozovala na vrcholové úrovni. Nikdy jsem neběhala. Mou největší sportovní láskou byl beach volejbal. K běhání jsem se odhodlávala dlouho, chtěla jsem si zlepšit fyzičku na beach.
Nejdřív jsem si v Triexpertu koupila superdrahé boty. Pak jsem začala běhat sama, ale moc mi to nešlo. Začala jsem několik tréninkových plánů na uběhnutí 5 km v nejrůznějších aplikacích, ale nikdy jsem nevydržela déle než dva tři týdny. Pak jsem se zapsala do prvního kurzu jdubehat.cz.
Kurz jsem nedokončila kvůli zápalu plic. Poté jsem se k běhání už pořádně nevrátila, protože jsem měla ještě stupňující se bolesti chodidel a pat. Tehdy jsem si říkala, že když na čas přestanu běhat a sportovat vůbec, přejde to a pak se do toho pořádně obuju. Jenže čas běžel, nohy pořád bolely, kila přibývala… Já jsem měla deprese, byla jsem v začarovaném kruhu.
Můj přítel začal běhat v době, kdy jsem já začala poprvé. Dneska běhá maratony, pořádá své tréninky a pro mě je obrovskou motivací. Nedávno začala běhat kolegyně, během několika výběhů dala prakticky z ničeho pětku. Přítel mi potom ukázal tréninkový plán Od gauče ke kouči.
Pročítala jsem si jednotlivé osudy, kde všechny holky píšou, jak to jde skoro samo, jak se jim běží skvěle, jak se zlepšují – a rozhodla jsem se, že to zkusím také. Přeci není možné, abych byla jediná, komu se to nepovede! Z prvního tréninku jsem se vrátila odhodlaná, že tenhle plán prostě dám. Tentokrát to prostě musí vyjít!
