O víkendu se v Americe běžel další závod světové skyrunningové série. K velké radost svých příznivců Ondřej Fejfar zúročil tvrdou letní přípravu. Ve Vertical kilometru byl poprvé v historii české reprezentace náš běžec při závodě SWS ze všech nejrychlejší. Další den pak Ondra přidal ještě šesté místo v těžkém závodě na 28 kilometrů, který běžel tři a půl hodiny…
Na skyrunningových závodech se neustále zlepšuješ, důkazem může být poslední víkend v Americe. Čekal jsi vítězství na vertikálním kilometru a šesté místo v The Rut SkyRace?
Ondřej Fejfar: „Upřímně, cestu do Ameriky jsem důkladně vážil několik týdnů. Nechtěl jsem sem jet pouze ´na výlet´ a tak jsem se na závody TheRut snažil co nejlépe připravit, abych mohl odcestovat s určitými ambicemi. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, že můžu vyhrát. To je naprostá pohádka a také splnění dalšího snu. Má reálná a lehce optimistická očekávání byla – ve Verticalu skončit do 5. místa a na SkyRace zabojovat o elitní desítku či osmičku.“
Bylo náročnější běžet vertikální kilometr nebo závod, který trvá tři a půl hodiny?
„Určitě tří a půl hodinový SkyRace. Byl to navíc můj časově nejdelší závod v životě. Nikdy jsem přes tři hodiny neběžel a posledních zhruba 45 minut už bylo vážně vyčerpávajících, navíc jsem běžel ve skupince o 6. – 8. místo a tak jsem musel běžet naplno až do konce. Mohl bych zde s nadsázkou parafrázovat Emila: ´Pokud chcete vyhrát, běžte Vertical. Pokud chcete něco zažít, běžte SkyRace´.“ (úsměv)
Tvé výsledky ve skyrunningu jdou neustále nahoru. Myslíš, že tě už světová špička bere jako soupeře?
„Myslím, že tento víkend v USA vnímání mé osoby soupeři hodně změnil a že už si mě budou více hlídat a počítat se mnou. Nejen ve Verticalu.
Kolik závodů ze světové skyrunningové série tě letos ještě čeká? Máš ambice opět vítězit?
„Už mě čekají pouze finálové závody v Itálii v Limone, v mé oblíbené destinaci u Lago di Garda v půlce října. V pátek večer se běží Vertical, impozantní stoupání nad Lago di Garda s čelovkou a hned druhý den dopoledne startuje téměř třicetikilometrový SkyRace. Těším se, ale zároveň pociťuji už teď lehkou nervozitu, protože v Limone se rozhodne o mém konečném pořadí v celé sérii.“
Jak moc jsi změnil přípravu, aby se na těchto závodech dařilo? Běháš ještě někdy po rovince?
„Natrénoval jsem toho letos nejvíc za svou běžeckou kariéru a jsem rád, že se to promítlo do výsledků. Strávil jsem také více času na běžeckých soustředěních, to bylo určitě klíčové. Myslím si ale, že nejvíce jsem se posunul ´v hlavě´ a řekl si, že žádný závod není natolik náročný, abych se ho bál. Na startu teď vždy stojím s vědomím, že jsem pro to udělal maximum, dám do toho vše a tu dřinu si užiju. Toto myšlení spolu s obrovským respektem k trati a k soupeřům mi hodně pomohlo dostat se tam, kde jsem.“
V létě sis udělal menší soustředění na oblíbené Kuprovce a za dva týdny jsi naběhal téměř 400 kilometrů a 13000 nastoupaných metrů. To znamená téměř 30 kilometrů denně plus kilometr převýšení…
„Horská bouda Kuprovka v Krkonoších je pro mě magické místo, kam jezdím už téměř deset let vždy na přelomu července a srpna trénovat. Místní terény znám dokonale, na chatě se o mě vždy perfektně postarají a já se můžu plně soustředit na trénink a vymáčknout ze sebe maximum. Díky tomu si zde můžu dovolit trénovat ještě více než obvykle. Letos se soustředění obzvlášť povedlo a já jsem po dvou týdnech odjížděl téměř na pokraji sil. Za to s vědomím, že po pár dnech odpočinku budu zase silnější!“
Opět se zeptám, co silniční, rovinatý maraton? Neplánuješ nějaký na závěr sezony?
„Letos určitě ne, na to už by mi síly asi nestačily, především tedy ty psychické. Jinak obecně trénink na silniční maraton a na skyrunning je logicky odlišný a tak záleží hlavně na tom, zda bude motivace pustit se na několik měsíců do toho maratonského.“
Děkuji za odpovědi a v Limone budeme držet palce.
Podrobnosti k závodnímu víkendu v USA jsou na webu české skyrunningové asociace.
