Jakub Zemaník o sobě dal poprvé výrazně vědět loňským triumfem republikovém šampionátu na Běchovicích. Letos zde skončil druhý, stejně jako na MČR v krosu byl nad jeho síly jen Jiří Homoláč. I tuto vytrvaleckou hvězdu ale porazil – bylo to na Hornické 10, kde běžel pod 30 minut.

Údajně sis běžecké začátky zpestřil únavovou zlomeninou. Jak se tohle člověku povede?

„Ano, když jsem tehdy začal chodit do atletiky, tak asi po půl roce jsem si únavovou zlomeninu holeně přivodil, ale jak se mi to povedlo, to opravdu netuším. Dlouho trvalo, než doktoři zjistili, co s tou nohou opravdu mám a následná rehabilitace se táhla strašně dlouho.“

Následovalo studium sportovního gymnázia. Co si o podobných školách myslíš?

„Po základní škole ve Frýdku-Místku jsem byl rozhodnutý odejít na Sportovní gymnázium do Ostravy a myslím, že to byla nejlepší volba. Mohl jsem skloubit školu s běháním, změnil jsem trenéra a dostal se do skvělé běžecké skupiny Black team. Během těch čtyř let, co jsem tam studoval, se tam sešla skvělá parta a byla radost tam trénovat. Myslím, že sportovní gymnázium je nejlepší cestou jak skloubit školu se sportem. Nikdy nebyl problém odjet na 2 – 3 týdny na soustředění, rozvrh byl udělaný tak, aby člověk mohl trénovat dvoufázově a stihnout nějakou regeneraci. Vedle školy byla hned dráha, tělocvična, posilovna, regenerace a intr, kde jsem bydlel. Lépe jsem si opravdu nemohl vybrat.“

Nyní studuješ vysokou školu. Je to tak, že veškerý volný čas věnuješ tréninku nebo regeneraci?

„Na vysoké škole jsou samozřejmě vyšší nároky na studium a je to mnohem obtížnější než na sportovním gymnáziu. Mnohdy je náročné skloubit trénink s vyučováním, naplánovat si soustředění, ale jde to, když člověk chce. Během školního období samozřejmě nezbývá moc času na nic jiného než na školu, trénink, regeneraci. Nicméně jsem si vybral tuto cestu a jsem za to rád.“

Kombinuješ starty na dráze si silničními závody, nebráníš se ani krosům… Co je vlastně „tvoje“ disciplína?

„Pro mě je priorita pořád dráha. Tedy výkonnostní progres na středních a dlouhých tratích, usilovat o limity na vrcholné akce. Kros je hned na druhém místě. Myslím, že po loňském 15. místu na ME by byla škoda kros úplně vypustit, navíc to je skvělá průprava na dráhu.V zahraničí se spousta elitních dráhových běžců zúčastňuje krosových závodů. Samozřejmě, že si rád zaběhnu i silnici, vyjde to tak na 3 – 4 závody za rok, což si myslím, že se dá v pohodě zvládnout, i když se soustředím na dráhu. Rád běhám Hornickou desítku nebo Kobeřickou 20.“

Pořádně jsi o sobě dal vědět loni vítězstvím na Běchovicích. Byl to v tvých očích první „velký“ úspěch nebo bys vybral něco jiného?

„Vítězství na loňských Běchovicích si vážím, ale určitě to není výsledek, kterým bych se chlubil. Tehdy jsem tam nezaběhl ani žádný extra čas a nebyla tam velká konkurence. Spíš to bylo hodně medializované, všude se o tom psalo. Pro mě je největší úspěch 15. misto na ME v krosu loni a 22. místo na MS juniorů na 10 000m v roce 2014.“

Halovou sezonu jsi letos v podstatě vynechal, ale na podzim máš skvělou formu. Je v tom nějaká souvislost?

„Halovou sezonu jsem v plánu měl, bohužel jsem si natáhl zadní stehenní sval a musel si dát pauzu na zotavení. Žádná souvislost s podzimní formou tam podle mě není.“

Na Hornické 10 jsi porazil Jiřího Homoláče a zaběhl čas pod 30 minut. Čeho si ceníš více?

„Určitě mě nejvíc potěšil čas. Ten mě hodně překvapil. Mě spíš zajímají časy než to, koho jsem porazil.“

V souvislosti s vytrvalostním během se nabízí otázka, co maraton? Vidíš jednou svojí budoucnost na této trati nebo tě „královská trať“ nijak neláká?

„Určitě je to jedna z cest, kterou bych se mohl ubírat. Ale to je otázka daleké budoucnosti. Já chci běhat na dráze a uvidím, jak se mi bude dařit a jak se budu posouvat. Samozřejmě až budu starší a pokud vydrží zdraví a výkonnost, tak se přeorientuju víc na silnici. Kombinovat 10 km a půlmaratón by mohlo být fajn, ale nechávám to otevřené.“

Když se vrátíme zpět do letošního roku, bylo ME v krosu tvým posledním závodem pro letošek?

„Ještě na Silvestra poběžím silniční závod v Peuerbachu. V listopadu jsem absolvoval dost krosových závodů a myslím, že závodů teď bylo dost.“