Také ve vašem regionu zlobí „dědci a babky“? V tom středomoravském (míněno běžeckém) zcela určitě. Naplno se to znovu potvrdilo ve výsledkové listině Čehovské desetitisícovky, malebného a pohodového závodu, kterým o tomto víkendu pokračovala Velká cena vytrvalců Olomouckého kraje. Ze zaslouženého vítězství se totiž radovali zkušení borci běhající mimo hlavní, obvykle favorizovanou kategorii – Tomáš Blaha a Ľuba Konečná.

Obec Čehovice možná neznají masy běžců v růžových dresech nejnovějších modelů těch nejrenomovanějších značek se selfie tyčemi a sociálními profily v absolutní pohotovosti, přesto by neměla zapadnout v běžecké zapomnění a nevědomost. Zdejší Čehovská desetitisícovka pořádaná týmem kolem pánů Luďka Coufala a Aleše Odehnala totiž zaujme nejen atraktivní a pestrou trasou, ale také pohodovým, pohostinným a příjemným zázemím. Nikoliv, fotokoutky a rytecké dílny s nabídkou „running“ suvenýrů za nekřesťanský groš zde nečekejte, zato udírnu s poctivým cigárem, sprchy bez příplatku, okýnko s pivem za lidovou cenu a spoustu dalšího (normálního?) ano.

Samotná desetikilometrová trať závodu nabízí typickou a poklidnou hanáckou krajinu s polními cestami převážně v běžecky příjemné rovině. Ale počkat, co tam dělá ten prudký a eliminační kopec na pátém kilometru? To si jen trochu zlomyslní pořadatelé s účastníky závodu zahráli a mnohdy možná trochu nechtěně přispěli k rozřešení výsledkové tajenky.

Celkové pořadí ostatně, jak je tomu ve Velké ceně vytrvalců a na střední Moravě poslední dobou vůbec zvykem, opět opanovali běžci a běžkyně veteránských kategorií – alespoň tedy většinou. Celkově zvítězil Tomáš Blaha z AK Kroměříž (34:50), jenž už druhým rokem válčí mezi čtyřicátníky. Druhý byl sice vítěz nejmladší mužské kategorie Pavel Dvořák (Biatlon Prostějov, 35:26), ale na třetí příčce už se opět vyhříval zasloužilý veterán Josef Sedláček (AK Kroměříž, 35:58).

„Závod byl pro mě vlastně takový druhý trénink, protože jsem do Čehovic přijel na kole jen čtvrt hodiny před startem,“ svěřil se v cíli Tomáš Blaha se svým ne zcela obvyklým taktickým manévrem, který ovšem on sám na regionálních závodech nepředvedl zdaleka poprvé. „Na druhém kilometru jsem soupeřům trochu cukl a už si to pohlídal, i když ve druhé půlce mi přece jen tuhnuly nohy,“ dodal vítěz.

„Jsem rád, že jsem dnes porazil Pepu,“ křenil se na kamaráda Sedláčka druhý Pavel Dvořák. „Mám to sem z domu blízko a je to vlastně taková moje tréninková trať. Prostředí mi určitě pomohlo a jsem dnes spokojený,“ vyznal se závodník Biatlonu Prostějov.

To třetí Josef Sedláček musel nerad konstatovat, že se mu příliš dobře neběželo. „Přitom ještě do pátého kilometru to bylo celkem dobré, dokonce jsem chvílemi soupeře i táhl. Jenže v kopci mi ztvrdly nohy a pak už se nerozběhly. Cítím se dost unavený, možná by to chtělo odpočinout,“ přemítal výborný vytrvalec z Tučap na Holešovsku.

Mezi absolutními medailisty v Čehovicích by byl ostatně nejstarší, nebýt ovšem vůbec nejrychlejší ženy – Ľuby Konečné z Ludvíkova (47:15). Snad se nebude příliš zlobit, když prozradíme, že vítězka startuje už v kategorii nad padesát let. „Konečně nebyl sníh, i když já ho na své zahrádce ještě mám. Takže krásné počasí, dobrá trať a dobře se i běželo,“ smála se vítězka.

Hned za Ľubou zachraňovala čest nejmladších dam na druhém místě Zuzana Svobodová (AK Drnovice, 47:31), která se postupně vrací do své někdejší formy. „No, aspoň to už nejde dolů, takže to bylo vlastně dobré,“ culila se Zuzka.

A třetí v pořadí? Samozřejmě pro změnu veteránka, tentokrát nejlepší z prostřední kategorie G Petra Růžičková, navíc domácí běžkyně z Čehovic (47:57). „Běželo se perfektně, až ten kopec ve druhé půlce mě zmohl, ale už to byl jen kousek do cíle, takže jsem zatnula zuby,“ prokázala perfektní znalost trati třetí žena v cíli.

Spokojenost v cíli byla veliká nejen mezi těmi úplně nejlepšími. A snad nevadilo ani hlavnímu sponzorovi závodu, jímž byla místní pohřební služba, že ten den nerozšířil svou klientelu…

Výsledky

Foto 109× – Milan Kobliha