Celkem slušná kosa přivítala běžce po ránu v Drahanovicích. Pořádné ochlazení po předchozích horkých dnech. Přece jen 15 stupňů je značný rozdíl proti třiceti a bylo to znát. Ovšem pro běh celkem ideální podmínky, když pominu ten teplotní šok. Navíc po včerejším dešti bylo v lese a polích, kudy trasa závodu vedla, opravdu příjemně.
Tomáš Blaha si počkal
Když se někdo těsně před startem přiřítil mezi dav vytrvalců, bylo jasné, kdo to je.
To Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 35:58/ přijel na kole opět minutu před startem, jak je u něj obvyklé a proto se nejdřív jen rozklusával. Až ve druhé polovině zrychlil a utekl druhému Pavlu Dvořákovi /Biatlon Prostějov – 36:23/ a třetímu Stanislavovi Krajčovi / Liga 100 Olomouc – 36:39/.
Jitka Fojtková utekla všem o parník
Na kole přijela také Jitka Fojtková /Liga 100 Olomouc – 44:51/. To ovšem včas a řádně se pak rozcvičila, což předvedla neuvěřitelným výkonem na trati.
Druhá Veronika Drtilová /47:10/ a třetí Marie Hynštová /AK Drnovice – 47:58/ za ní zaostaly řekl bych skoro o Titanic.
Kosířské žiganec
Obec Drahanovice pod Velkým Kosířem uspořádala pátý ročník běžeckého závodu, který je zařazený opět do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje. Po prvním ročníku změnili pořadatelé závodu i název celé akce, protože v lesnatém terénu, kudy vede trasa 10 km závodu, některé běžce popíchaly vosy, dokonce skončil i jeden z nich v nemocnici, proto tedy onen Kosířské žiganec. Organizátorům se podařilo za velmi krátký čas si udělat dobré jméno, proto se do obce sjíždí velký počet běžců a to nejen těch, co bojují o body do poháru. A letos dokonce vyhubili i sršně, tak se nebylo čeho na trati bát.
Zima byla pořádně cítit
Při vyhlašování nejlepších se všichni celkem slušně klepali zimou, protože většinou nikdo nepočítal s takovým ochlazením a skoro každý hodně podcenil, co si sebou má vzít na převlečení. A ti borci, co přijeli na kole a pak se chystali po závodě zpět, na sebe natahovali vše, co měli po ruce. Tu cestu jen fakt nezávidím. Já si v autě pustil dokonce topení.
„Počkal jsem si na trati až do šestého kilometru,“ přiznal se mi Tomáš Blaha při vyklusání po závodě. „Ale Pavel mě překvapil, pořád se držel za mnou na dohled, tak jsem moc polevit nemohl.“
„Běželo se mi výborně,“ spokojeně se usmíval Pavel Dvořák. „ Jen už pak z těch kopců dolů s tím nic nešlo udělat. Tomáš si to hlídal.“
Mně to dnes šlo taky moc dobře,“ přitakal Standa Krajča. „Teď mi to fakt běhá.“
„Já mám takové terény ráda,“ smála se věčně dobře naladěná paní učitelka Jitka Fojtková. „A dnes mi to sedlo až neuvěřitelně.“
„Mám za sebou celkem náročné túry v Jeseníkách, tak jsem se bála, že mi to moc dobře nepůjde, ale nakonec to šlo až překvapivě skvěle,“ řekla mi Veronika Drtilová při vyhlašování vítězů.
„Nikam jsem se nehnala a kopce moc nedrtila,“ konstatovala v cíli Marie Hynštová. „Přesto jsem se nakonec posunula až na třetí místo celkově. Je vidět, že se mi podařilo přes prázdniny dost naběhat a tak jsem si dnes spíš jen odběhla kvalitní trénink.“
A zatrénovali si na krásné trati v lesích dobře zcela jistě všichni běžci i běžkyně, co se do Drahanovic sjeli. Někteří si mákli víc, jiní míň, ale spokojení byli snad všichni. A jak potom chutnalo pivo, to vám snad ani nemusím povídat.