Ahoj děcka, tak to máme za sebou. Počasí bylo myslím na jedničku, tak má vypadat správný listopadový běžecký den. Když jsme vyjížděli ráno o půl sedmé z Poruby, tak nad Zábřehem zataženo a černé mraky, ale pohled směrem na Opavu napovídal, že bude hezky. A taky se stalo.
Trať byla v celku suchá, tam, kde bylo bláto, tak to je tam furt, často i v létě. Bělskému lesu se kdysi říkalo Studna, kdekoliv vrtnete, tam teče voda.
Účast jsme zaznamenali rekordní, závod dokončilo 1169 běžců, loni 1028, předloni 392 (1. ročník).
Rekordy padaly i na trati. Nejenom ty osobní, ale i traťové. Ty dokonce dnes padly dva. Nejprve Marek Causidis překonal ten Macečkův loňský o pouhou vteřinu, ale Tomáš zakontroval a svůj čas stlačil na 11:30 min. Na finančních odměnách tedy bral zaslouženě 3000 korun. Někdo spočítal, že si za každou minutu běhu vydělal 260 Kč.
Takže zvítězil Tomáš Maceček (LightBIKE Running Team – 11:30), druhý skončil Marek Causidis (SALOMON/SUUNTO – 11:35) a na třetím místě doběhl Matouš Vrzala (SSK Vítkovice – 11:48), který má letos pořádnou formu. Pod 12 minut dokázal ještě zaběhnout Tomáš Batrla (Kunín – 11:56).
„Dneska se mi až tak dobře neběželo, trochu jsem byl asi přemotivovaný, tak jsem to lehce napálil, navíc místy bylo blátíčko, které mi taky nijak nesedlo, ale opět se mi podařilo vylepšit traťák, takže spokojenost, Lurdy jsou moje srdcovka a vrchol mé běžecké sezóny,“ řekl v cíli Tomáš Maceček.
„Závod dneska úplně super, krásná trať, lidi kolem, všechno se mi libilo. Jen škoda že jsem se víc nepřipravil. Mně se po Hornické 10 úplně vypla hlava a už jsem nemohl trénovat. Navíc jsem byl včera na fotbale, hrál jsem celý zápas a to mě taky moc nepřidalo. Každopádně, když to půjde a bude stejně dobré počasí jako dnes, zkusím se příští rok připravit a zaběhnout to pod 11:30,“ popisoval Marek Causidis.
„Trať úplná bomba, hodně hravé a náročné. Na mě hodně rychlé a krátké ale jsem strašně rád, že jsem si to zkusil, prostě parádní neděle,“ povídal trojnásobný vítěz Beskydské sedmičky Stanislav Najvert.
Ženám letos dominovala Eliška Surmová (SSK Vítkovice), která vyhrála s časem 13:22. Druhé místo brala Lucie Vikartovská (Vrbno pod Pradědem – 13:32) a pro třetí si přiběhla Sylvie Štiglerová (SSK Vítkovice – 13:52).
Na závěr je třeba pochválit ultramaratonce Stanislava Kováčka, který kroužil na trati celých 24 hodin a nakroužil celých 42 okruhů tj. 134,4 km. K tomu je ale potřeba přičíst rozdíl mezi startem a cílem, ten byl cca 40 metrů. Takže Standa mohl dát kolem 136 km. Už nyní projevilo zájem běžet tuto bláznivou ultra akci příští rok 5 běžců, tak uvidíme. Perlička: závodní čip jsme Standovi nasadili po 23. hodině běhu a on dokázal i ve velké únavě dát Lurdy za 18:07!
„Když jsem s ním kroužil těch pár kol, tak říkal, že na posledníkolo. Masakr dát takový čas po tolika hodinách, ale u něj mě to neudivuje. Když jsme běželi 125 km Týnišťské šlápoty, tak Standa při závodě sbíral houby. Ostatní tím dost vytáčel,“ komentoval Standu Martin P.
Na závěr se omlouvám všem, kterým se nedostalo kelímku na čaj, ale měli jsme jich objednáno přesně 1300. Někteří ale použili v průběhu dne dva či tři kelímky, tak jich příští rok objednáme více.
Děkuji všem za účast, doufám, že se vám závod líbil, že vám chutnaly koblížky i čaj. Moc se na vás na všechny těším 11.11.2018.