Překvapivě čekalo ve Vyškově na stadionu běžce při letošním Vyškovském mikulášském běhu na tartanu při vchodu z tribuny náledí. A kdo s tím nepočítal, jako já, hned havaroval. Ale slunce a sůl brzy tuhle nepříjemnost rozpustily a tak se žádné potíže nekonaly. Dokonce vysvitlo na chvíli i hodně zubaté sluníčko a k tomu vůbec nefoukal vítr. Také to bylo vidět na účasti závodníků, hlavně tedy v dětských kategoriích.
Jiří Němeček se nemusel ani snažit
V konkurenci, která se letos sešla ve Vyškově se Jiří Němeček /Hvězda Pardubice – 15:22/, jinak ovšem domácí běžec AHA Vyškov, nemusel ani moc snažit a již od startu se strojovým tempem řítil k obhajobě vítězství z loňského roku.
Překvapivě však na druhém místě doběhl Jan Berger /AK Olomouc – 16:22/, který spíš závodí na dráze na kratších tratích a třetí pak skončil také překvapivě Petr Buček /16:46/.
Irena Pospíšilová též neměla konkurenci
Stejně jako loni, ta i letos Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 19:10/ neměla konkurenci a jen si tréninkově doběhla pro prvenství. Za ní se ve druhém okruhu propracovala na druhé místo Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 20:10/ a třetí pak doběhla Ema Klimentová /AK Šternberk – 20:26/.
Mikuláš i s doprovodem je ve Vyškově tradicí
Vyškovský mikulášský běh, jehož třináctý ročník opět uspořádal atletický klub AHA Vyškov ve spolupráci s Biatlonem Vyškov jako memoriál Milana Dvořáka, proběhl letos opět na stejných tratích pro mládež jako v předchozích dvou letech.
Pořadatelé také zase zachovali trať závodu dospělých z posledních let. Opět se běžely dva velké okruhy v délce 2,4 km, tedy celkem 4,8 km. Ovšem zase byly vypsány jen dvě kategorie, jak u mužů, tak u žen, proto se veteránů moc nedostavilo. Ale mládež, ta se vyřádila a stálo jich na startu opravdu hodně.
Co zaznělo od nejlepších běžců po závodě
Za nakonec sice trochu studeného, ale přesto ne moc špatného počasí se rozhostila na tvářích všech účastníků od dětí a jejich rodičů až po dospělé borce v cíli velká spokojenost. To i přesto, že nejmenší děti běžely až po závodu dospělých a na svůj start si museli počkat až do odpoledních hodin.
„Sice jsem se snažil běžet, jak to šlo,“ usmíval se Jirka Němeček, „ale nikdo mě nenutil k lepšímu výkonu, tak to byl dnes z mé strany spíš jen kvalitní trénink.“
„Přede mnou daleko vpředu vítěz závodu, zas mnou zase další běžci hodně vzadu, taky jsem nemusel nijak zvlášť makat, abych si udržel druhé místo,“ doplnil Jirku Jan Berger.
„Po včerejším závodě v Brně mě bolí celé tělo,“ přiznala se mi Irena Pospíšilová, „tak jsem byla ráda, že nemusím jít moc rychle a jen jsem si kvalitněji zatrénovala.“
„Včera se mi v Brněnském běžeckém poháru moc dobře neběželo, proto jsem si přišla trochu spravit náladu,“ konstatovala Lenka Hrabovská. „A už to bylo o dost lepší, tak jsem spokojená,“ dodala pak na závěr a utíkala povzbudit své dvě ratolesti na trať závodů dětí.
A těch stálo na startu v každé kategorii ve Vyškově opravdu hodně. Navíc bojovaly jedna báseň. Byla radost se na to dívat.
Bohužel dospělých se tolik neobjevilo. Závody dělají veteráni, když nemají kategorie, tak prostě nepřijdou. Zejména ve Vyškově a v blízkém okolí. Běžci tu vymírají ve velkém. Nevím, co s tím dělat.