Vcelku příjemné počasí přivítalo běžce všech věkových kategorií v sobotu dopoledne na návsi v Lulči, kde se konal Lulečský preclík, což jsou běžecké závody pro širokou veřejnost.
Zejména dětí se zde překvapivě i přes termíny táborů a dovolených sešlo opravdu hodně a dospělí se také nenechali zahanbit, přestože na ně čekala hodně netradiční trať v délce jedné míle.
Muži
Velmi kvalitní konkurence se sešla mezi muži. Po skvělém výkonu zde v novém traťovém rekordu zvítězil Tomáš Steiner /AK Drnovice – 4:50/. Druhý doběhl Stanislav Juránek /Orel Židenice – 4:54 /. A třetí překvapivě po fantastickém závěru Petr Hrabovský /AK Drnovice – 4:56 /. Bývalý sprinter se nezapře.
Ženy
Mezi ženami se bojovalo až do cíle. Tam měla ve finiši nakonec nejvíce sil Anežka Langhammerová /Orel Židenice – 5:53/, která utekla druhé Lence Hrabovské /AK Drnovice – 5:55/ a třetí Nině Bartoňkové /AK Drnovice – 6:08/ ve stoupání po kostkách ve druhém kole a drobný náskok si udržela až do konce.
Lulečský preclík se běžel již po osmé
Osmý ročník Lulečského preclíku, který je součástí Vyškovské běžecké tour dospělých i mládeže a také je zařazený do celostátní Orelské běžecké ligy uspořádali Orel jednota Vyškov, obec Luleč SDH Luleč a Sokol Luleč na návsi před sokolovnou jako obvykle všechno klapalo na jedničku. Pořadatelé v čele s ředitelem závodu Petrem Halasem si zaslouží mimořádnou pochvalu, jak zvládli nápor závodníků ve všech věkových kategoriích.
Místní sportovní akce ovšem vždy funguje stoprocentně. K tomu říká skromně sám Petr Halas: „Snažíme se, aby byli u nás všichni spokojení. O to nám jde především.“
„Také jsme rozšířili ve spolupráci s AK Drnovice a Orlem Vyškov Vyškovskou běžeckou tour o kategorie mládeže, ať mají děti větší motivaci k účasti na závodech. Dospělí už mají za sebou po Lulči šestý závod z jedenácti akcí zařazených do soutěže a mládeži se započítával teprve druhý závod ze šesti, kde mohou bodovat,“ dodal pak Petr Halas k organizaci běžeckého seriálu na okrese Vyškov.
V Lulči se líbilo jak dětem, tak dospělým
Spokojenost zářila z obličejů jak těm nejmenších prcků, tak i vousatých veteránů. Prostě závody, jak mají být. Pro radost z pohybu a dobrou náladu. A ta byla vidět všude kolem.
„Museli jsme vzít děti z tábora a přijet na závody,“ smála se Lenka Trojancová, když se překvapivě objevila v Lulči. „Lulečský preclík se prostě nesmí vynechat i kdyby trakaře padaly.“
„Běžel jsem si své tempo,“ spokojeně pokyvoval hlavou Tomáš Steiner. „Nešlo mi to se s někým vézt. A udělal jsem dobře. Hlavně mě potěšilo, že jsem to běžel tak rychle a ještě bez větších problémů.“
„Samotného mě to překvapilo, že jsem mohl ještě finišovat,“ kroutil nevěřícně hlavou v cíli Petr Hrabovský. „Sice už jsem šel nadoraz, ale je vidět, že má něco natrénované.“
„Myslela jsem, že už je to při náběhu do druhého kola rozhodnuté,“ přiznala se mi Lenka Hrabovská. „Jenže Anežka to tam napálila a já už se jí nedokázala udržet. Ve finiši jsem sice něco stáhla, ale už se to nedalo stihnout.
„Já to strašně překopla,“ smála se Nina Bartoňková. „Něco tak krátkého jsem v životě neběžela a ta rychlost na začátku se pak podepsala na mém výkonu ve druhé polovině závodu. Ale je to dobrá zkušenost.“
A zkušenost k nezaplacení to byla pro všechny, co se postavili dnes v Lulči na start. Od těch nejmenších až po veterány. Prostě na jiných tratích se běhá jinak a je třeba to vyzkoušet. Ale hlavně šlo o zábavu a té bylo kolem zdejší sokolovny opravdu hodně. Tak to má být.