34.Závod

Můj první závod série Run Czech byl pro mě na první pohled trochu komerční a snobská záležitost .Když však odhodíte předsudky a máte kolem sebe dobrou partu tak může být takový velký závod parádní zážitek. Z Mostu jsme vyrazili vlakem 10:27 z částí naší běžecké party plus s jedním Chomutovákem Milanem co nám držel flek v kupé které jsme včetně doprovodu v šesti lidech zcela zaplnily . Zbytek jel po vlastní ose autobusem nebo autem. Další běžci z Mostu jeli závodit na Rychtářskou 12 do Brnné u Ústí nad Labem a start tohoto závodu jsme náhodou viděli z vlaku . Cesta utekla docela rychle v Praze potom co jsme si vyzvedli čísla moje 2852 poobědvali a odpočinuli ve Smíchovském parku kde byla veselá nálada. Pak jsme všichni Mostečtí v modrých dresech na Václavském náměstí udělali foto s běžci Chomutov a šly do zázemí pro běžce. Převlékli se se ve stanu kde bylo nedýchatelno. Rozběhal jsem se s Petrem Polanským s kterým jsem se zařadil na start do zóny E na čas na 55 minut. Bolela mě noha a nebyl jsem ve formě věděl jsem ,že takový čas je nereálný. Dokonce jsem přemýšlel pojmout závod zážitkově na pohodu. Jelikož mám však bojovné srdce tak jsem se rozhodl o čas pod hodinu bojovat . Když při startu zazněla Smetanova Vltava byl jsem dojatý a po zádech mi šla husí kůže. Dav se dal do pohybu chvíli chůzí chvilku klusem jsme dorazili ke startovní bráně něco málo po 3 minutách . Pak začal můj boj s časem od brány se už běželo docela rychle přes Vltavu po Štefáníkově mostě do prava směr Holešovice z mírného kopce pod most to bylo necelé 2 km a už jsme viděli v proti směru Keňskou běžeckou elitu světa. V té chvíli se mi začali motat nohy zřejmě jsem přepálil začátek a pro to do 3 km zvolnil tempo . Pomohlo to a od 4 km jsem přidal když jsem míjel Michaelu Havlíčkovou a pozdravil jí. To už zpátky po 5 km na 6 km pod Štefáníkovým mostem krásný výhled na Hradčany do 7 km podél řeky příjemný vzduch nabírám tempo které mi občas rozhodí nějaký z běžců . Po obrátce na 8 km přichází krize do mírného stoupání zdravím běžkyně z Mostu Janičku a Růženku. Začíná mě víc bolet noha kostky artroze zadního hlezna nedělají dobře a tupá bolest achilovky zesiluje. Na 9 km ztrácím tempo zrychlit už nejde jsem jak opilý vůbec mi není dobře předbíhá mě spousta běžců. Na mostě Štefáníka začínám svádět boj i s vodičem a vodičkou na 1 hodinu předbíhám je v Revoluční až díky tomu ,že pomáhají kolabující běžkyni. Posledních 200 metrů ženou mě diváci koberec časomíra ukazuje 1:03:19 přidávám a dobíhám v čase 1:03:24 . Mám to za sebou mám to těsně pod hodinu říkám si i hodinky mi to potvrzují fotí mě Ivanka a jsem šťastný potom konečně i s medailí na krku .Tento zážitek na mezinárodním závodě je nepopsatelný . O dost později se z emailu dozvídám ,že čipový čas je 1:00:12 nešťastných 13 vteřin rozhodlo ,že jsem s hodinou prohrál. Náladu si zkazit ne nechávám dávám si dvě plzně a díky přátelům mám dobrou náladu na cestě vlakem až do Mostu. Jinak jsem byl celkově 4016/5625 mezi muži 2977/3624 a v kategorii 349/436. Zatím to byl můj největší ,ale i nejdražší závod co jsem běžel a přiznávám , že to stálo za ty prachy. ****