Překrásné babí léto, trasa v lesích hrajících s přicházejícím podzimem všemi barvami.
Co víc si přát. Prostě nádhera. Tak nějak to určitě viděli všichni borci, co se sjeli do Hradčan, aby se proběhli po zdejším okolí. A nikdo nelitoval. Stálo to opravdu za to.
Pavel Dvořák si na trati dělal, co chtěl
Přesně tak to opravdu vypadalo. Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 41:39/ se již na druhém kilometru odpoutal od Petra Kučery /KESBUK Grymov – 43:18/ a s přehledem si doklusal pro vítězství.
Třetí místo vybojoval po taktickém výkonu Lukáš Koudelka /AK Drnovice – 44:11/, když se pohlídal závěr závodu.
Zuzana Kročová také neměla konkurenci
I Zuzana Kročová /SK Hranice – 49:53/značně převyšovala konkurenci, která se mezi ženami v Hradčanech sešla a s velkým náskokem vyhrála. Druhé místo si pohlídala Alena Losertová /Zapro team – 54:38/ a třetí pak skončila Vladimíra Křížová z Olomouce /55:29/.
V Hradčanech se běželo potřetí
Třetí ročník závodu Hradčanské vlnky uspořádal X-TRAIL RychloHrad a letos poprvé byla tato velmi zajímavá sportovní akce zařazená také do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje. Pro muže i ženy byla připravená jednookruhová náročná trasa okolím Hradčan v délce 10,4 km a rozhodně to nebyla žádná procházka podzimním lesem, ale pořádná makačka v těžkém terénu. Ovšem nádherném.
Od rána také v obci závodily všechny dětské kategorie, tak tam bylo opravdu živo.
Těžká, ale hezká trať, na které nebyl ani metr zadarmo
Asi tak hodnotili vesměs všichni účastníci závodu trasu, kterou pro ně připravili pořadatelé.
„Už jsem tady běžel rychleji,“ konstatoval po závodě Pavel Dvořák, „ale od druhého kilometru jsem šel sám, tak mě nikdo nenutil jít naplno. Proto jsem si spíš závod vychutnal.“
„To vůbec nebyl dobrý nápad absolvovat tuhle šílenou trať před sobotním maratónem v Třeboni,“ kroutil hlavou nad svým startem se smíchem Petr Kučera. „To bude za týden ještě pořádně cítit.“
„Konečně jsem běžel trochu takticky,“ popisoval dění na trati Lukáš Koudelka. „Nikam jsem se nehnal a držel se ve skupině. Jak postupně kluci odpadali, tak jsme nakonec zbyli dva a to už jsem věděl, že ve finiši si to pohlídám. Ale je fakt, že trať to sice byla krásná, ale hodně náročná. Nedalo se tam nikde odpočívat. Pořád se muselo makat, protože se běhalo skoro furt nahoru a dolů.“
„Krásné počasí a do toho se mi výborně běželo,“ řekla mi po závodě Zuzana Kročová. „Soupeřky jsem vůbec neřešila a spíš si běžela jen tak pro radost, protože to opravdu stálo za to.“
„Mám takové tratě ráda,“ usmívala se spokojeně při vyhlašování vítězů Alena Losertová. „Moc mi tento profil a terén vyhovuje a byl to neskutečný zážitek se tady dnes v těchto podmínkách proběhnout.“
A myslím, že udeřila hřebíček na hlavičku. Opravdu zážitek pro všechny a pak vrcholem byla fantastická organizace závodů s občerstvením a perfektní atmosférou po celou dobu konání nesmírně povedené sportovní a nebojím se říct i společenské akce.
Je jasné, že Hradčany si všichni zapíšeme zlatým písmem do termínovky v příštím roce a dvakrát podtrhneme, až bude známý termín. Prostě úžasný závod.
Pořadatelů se snad dalo vytknout jen to, že si jim nedalo nic vytknout. Proto se také dočkali zaslouženého potlesku na otevřené scéně od všech běžců. A to plným právem.