V pátek večer krásně zmrzlý terén a sucho. V sobotu ráno sněžení, bordel na silnici cestou do Okrouhlé, neb „silničáři divili se velice, že sníh jim zasypal silnice“. Prostě na Okrouhlou se dá vsadit, že tam bude na Mikulášský běh sníh a nedá se prohrát. I když letos to přece jen nebylo tak hrozné a dalo se běžet.
Patricia Puklová ovládla jako tradičně v Okrouhlé ženy
Ženy na Brněnském běžeckém poháru běhají zvlášť s juniory a dorostenci a také vesměs na poloviční vzdálenosti, než kterou pak absolvují muži. Tento závod bez problémů vyhrál junior Daniel Kotyza /VSK Univerzita Brno – 18:54/.
Patricia Puklová /AC Moravská Slávia Brno – 19:58/ si hlídala první místo mezi ženami a v podstatě nedala soupeřkám šanci. Druhá doběhla triatlonistka Alžběta Hrušková /Konrád tools team – 20:20/ a třetí pak skvělá veteránka Lenka Jančaříková /AAC Brno – 20:28/.
Lukáš Soural zvítězil mezi muži
Také muži si nejčastěji obuli krosovky, aby se přece jen na sněhu dalo lépe běžet, ale zase tak kritické jako obvykle v Okrouhlé to letos nebylo. Lukáš Soural /Orel Židenice/VSK Univerzita Brno – 30:37/ se na trati odpoutal od Pavla Dvořáka /Biatlon Prostějov – 30:47/ a domácího hodně nalehko běžícího Vojtěcha Grüna /Elite sport Boskovice/Salomon Suunto – 31:37/ a s přehledem si doběhl pro vítězství.
Okrouhlá je už dávno zapsaná do podvědomí běžců
Mikulášský běh již po mnoho let patří do Brněnského běžeckého poháru a proto je tato vesnice nedaleko Boskovic již pevně zapsaná v kalendáři vytrvalců, kteří absolvují roky tento seriál. Pro běžce je zde vždy připravené poměrně náročná trasa obvykle ztížená zimními podmínkami. Nedá se nic dělat, vesnice je přece jen trochu výš než okolí Brna a tak se s tím musí počítat.
Závod pořádá AC Okrouhlá ve spolupráci s obcí a za vším vlastně stojí od letošních voleb i starosta Okrouhlé Gusta Grün coby ředitel závodu. Časomíru a výsledkový servis mají v této zimní soutěži pod palcem borci z Univerzity Brno pod vedením Petra Kotyzy, tak se díky jejich technice daří vše zvládat na výbornou.
Terén nebyl tak strašný
To mi potvrdili všichni borci jak muži, tak i ženy na trati. Nejhůř na tom možná byly děti, co startovaly nejdřív, protože jim ještě pořád sněžilo. Na závody dospělých už přestalo a sněhu moc nebylo, takže se dalo celkem v pohodě běžet.
„Ze začátku jsem běžela až druhá,“ přiznala se mi Patricia Puklová. „Alžběta to napálila, tak jsem se jí snažila držet, ale pak jí došlo a už jsem si to v terénu, který mi docela vyhovuje, v klidu pohlídala.“
Druhá Alžběta Hrušková byla tak rychlá, že se mi ji nepodařilo zachytit, takže snad někdy příště.
„Ty jsi ty holky před sebou ještě řízla?“ kroutil jsem hlavou v cíli při rozhovoru s Lenkou Jačaříkovou. „No vidíš. A ve finiši. A ještě z kopce,“ smála se Lenka, kterou to taky viditelně překvapilo. Jak ona to sakra dělá?
„Vojta to napálil, tak jsem se snažil aspoň trochu držet za ním,“ řekl mi po závodě Lukáš Soural. „Bylo to moc rychlé, proto jsem si počkal, šel dopředu až ve druhé části závodu a podařilo se mi utrhnout i Pavla. Pak už jsem si jen hlídal odstup až do cíle, abych nemusel finišovat.“
„Mám tady tuto trať rád,“ usmíval se tradičně Pavel Dvořák. „Ale dnes jsem se po tom rychlém začátku už nedokázal za Lukášem udržet. Sice jsem se snažil aspoň o co nejmenší časový rozdíl v cíli, ale na víc to dnes nebylo.“
„Jsem doma, trať znám, tak jsem to zkusil rozběhnout rychle,“ konstatoval pak při vyklusávání Vojtěch Grün, který i v tom mrazu běžel jen v tílku a v trenkách jako správný místní horal. „Navíc to v krosovkách šlo dobře, ale pak jsem už v závěru přece jen tempo neudržel, ale jsem spokojený.“
A věřím, že byla spokojená snad i většina borců, co se odvážně pustila do zdolávání zdejšího poměrně náročného terénu. O to při Brněnském běžeckém poháru hlavně jde. Proběhnout se, pobavit a hlavně si závod užít v partě správných lidí. A tak to má být.