Uhřice nás přivítaly po ránu sněhem, ale teplotou nad bodem mrazu. Po loňské změně termínu se opět vrátili pořadatelé ke druhé sobotě v lednu a určitě to prospělo věci, protože se zvedla účast závodníků, neboť tomuto závodu nekonkurovaly další běžecké akce jako loni v březnu.
Ženy startovaly zvlášť, ne dohromady s muži
Zdejší tradicí je, že ženy běží zvlášť tři okruhy a ani letos tomu nebylo jinak.
Hned po startu vyrazily dopředu Lenka Jančaříková /AAC Brno – 16:37/ a Barbora Kopřivová /VSK Univerzita Brno – 16:40/. V podstatě se celou trať držely pohromadě a až v posledním seběhu před cílem Lenka Báře utekla a zvítězila.
Třetí pak doběhla Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 17:12/, která se delší nemoci teprve rozběhává.
Muže čekaly 4 okruhy v celkové délce 5,64 km
Po ženách se postavili na start muži. Tam se sešla opravdu velmi slušná konkurence.
Dopředu vyrazil junior Daniel Kotyza /VSK Univerzita Brno – 18:54/ a na trati si dělal, co chtěl. V podstatě v tréninkovém tempu s přehledem zvítězil před Lukášem Souralem /VSK Univerzita Brno/Orel Židenice – 19:09/ a Jiřím Němečkem /AHA Vyškov – 19:28/.
V Uhřicích se na Vyškovsku vždy zahajuje běžecká sezóna
Obecní úřad Uhřice ve spolupráci s VSK Univerzita Brno, již dvacátý první rok pořádají tradiční Uhřické kolečko v první polovině ledna. Samozřejmě pro všechny věkové kategorie. Tam to ani jinak nejde. A věřte, že v lednu se dá setkat v Uhřicích s nejrůznějším počasím a také terénem.
Co jsme tu zažili za ta léta za neuvěřitelné věci, to by ani celá stránka nestačila na podrobný popis toho, jak jsme si prošlapávali závěje, bruslili po ledě či se brodili bahnem. Jenže ani ty nehorší podmínky nemohou odradit běžce od lednového závodu v Uhřicích. Prostě to k sobě patří a právě díky tomu má tenhle malý regionální závod své neopakovatelné kouzlo, které přitahuje čím dál víc závodníků.
Počasí jako na houpačce
Tak by se to dalo asi přesně popsat. Ráno sníh po nočním přívalu a v poledne už déšť a teplota kolem tří stupňů.
„Vždycky jsem do kopce zabral a pak na kluky počkal,“ smál se Daniel Kotyza. „Nechtěl jsem běžet sám. Měl to být test, ale bohužel mi nikdo nestačil, tak jsem si to odběhl spíš jako trénink.“
„Šlo mi to dnes dobře,“ spokojeně poznamenal po závodě Lukáš Soural. „Trať mi celkem vyhovovala a asi letos těch šest závodů do Vyškovské tour dám.“
„Vůbec mi to neběželo,“ kroutil hlavou Jiří Němeček. „Už ve druhém kole jsem viděl, že to nedopadne dobře. Raději běhám na dráze, venku mi to moc nejde.“
„Víš jaký je recept na výbornou výkonnost,“ usmívala se Lenka Jančaříková. „Vůbec netrénovat a jezdit jen po závodech. Vy všichni moc dřete a pak vám to nejde.“
„Pořád mi tam trochu chybí,“ nespokojeně přiznala Bára Kopřivová. „Jak mi Lenka z kopce nastoupila, tak jsem prostě nedokázala zareagovat.“ „Zatím jsem ani po té dlouhé nemoc netrénovala,“ jen konstatovala Irena Pospíšilová. „Doufám, že to už teď doženu a zase mi to půjde jako dřív.“
Po Uhřicích je tedy rozběhnutá bitva o letošní prvenství ve Vyškovské tour. Je pravda, že se mohlo objevit víc tradičních účastníků, ale nic není ztraceno, protože se seriál běhá celý rok a možností dohnat bodovou ztrátu bude ještě dost. To však není až tak důležité. Hlavně jde stejně vždycky o zábavu a té bylo v Uhřicích opravdu dost. Jako ostatně pokaždé.