Cestou do Hulína ukazoval teploměr poměrně hluboko pod nulou. Ovšem tam svítilo sluníčko a nefoukal vítr, takže byly v postatě ideální zimní běžecké podmínky.
Tomáš Navrátil obhájil vítězství
Tomáš Navrátil /AK Kroměříž – 33:46/ první polovinu závodu běžel v trojici s Radoslavem Šíblem /Ekodrill Zlín – 34:05/ a Tomášem Steinerem /AK Drnovice –34:21/. Ale po obrátce zrychlil, nejdřív utrhl Tomáše a pak i Radka a v pohodě si doběhl pro další vítězství na této trati, kterou pořadatelé prodloužili, aby měla opravdu 10 km.
Martina Novotná to rozbalila
Martina Novotná /AK Kroměříž – 39:04/ je nová běžecká kometa na střední Moravě.
Od startu se pohybovala daleko od svých soupeřek a nadělila jim propastných šest a půl minuty.
Druhá Iva Kavánková /Skob Zlín – 45:28/ jí totiž zdaleka nestačila a stejně jako i třetí žena v pořadí Veronika Brázdová /Valachbajk team – 46:11/.
Organizátoři využívají volný termín
14. ročník Hulmenské desítky připravil triatlonový oddíl ASPOT Hulín v tradičním lednovém termínu, opět zase tak, aby se závod nekryl s několika dalšími v okolí.
Sice se běžel v Radosticích Brněnský běžecký pohár, ale ten absolvují zcela jiní běžci, kteří se směrem na tuto stranu vydávají závodit opravdu jen minimálně.
Všichni vytrvalci se v hlavním závodě se přijeli popasovat s obrátkovou tratí, která vedla z tartanového oválu na místním stadionu ven z města směrem až za Pravčice a zpět. Samozřejmě, že se běží po silnici a dokonce se po mostě tam i zpět přebíhá dálnice. A je tam ještě další most přes dálnici, která sice pod ním není, ale snad někdy bude. A že je ten náběh do kopečka, který tvoří mosty zejména zpět cítit, to si pište.
Ale i tak trasa není zvlášť ideálně rovinatá, takže rychlé časy se zde budou běhat asi dost těžko. Ale není to nemožné. Koneckonců v nedalekých Prusinovicích je mnohem náročnější trať při Rohálovské desítce a běhá se tam pěkným fofrem. Takže je to jen o běžcích a o tom, kdo co umí a dokáže zaběhnout.
Zima, ale bezvětří
Pod nulou sice bylo, ale suchá trať a hlavně bezvětří společně se sluníčkem vytvořily běžcům vcelku ideální zimní podmínky pro kvalitní proběhnutí.
„Změnil jsem proti loňsku trénink a je to dobré,“ pochválil si svou zimní přípravu v cíli Tomáš Navrátil. „Dnes mi to běželo dobře a jen jsem si kontroloval první místo.“
„Já tak vypadám vždycky,“ smál se Radek Šíbl, když jsem mu říkal, že na trati každým krokem vypadal na umření. „To je moje taktika. Děsím tím soupeře.“
„Nechtěl jsem jít nadoraz, proto jsem na pátém kilometru povolil a nechal kluky odskočit,“ komentoval průběh závodu Tomáš Steiner. „Pak jsem si už doběhl podle plánu a jsem překvapený, jak to dobře šlo.“
„Já si jen tak pobíhám po lese buď sama, nebo se psem a zatím mi to pořád jde,“ smála se mé pochvale, v jaké je formě, Martina Novotná. „Dnes jsem měla výhodu, že jsem běžela pořád s nějakým mužem, tak to mi také dost pomohlo.“
Poznámky Ondry Němce, které měl k její výkonnosti a tím pádem i ke své, jsem s tím, že reportáž se bude číst již před desátou večer, raději vypustil. Ale, stály za to, a určitě mu to někde zase připomenu.
„Vůbec mi to dnes nešlo,“ naznala v cíli Iva Kavánková. „Trpěla jsem celý závod.“
„A já na to byla stejně,“ doplnila ji Veronika Brázdová. „Pořád jsem běžela ztuhlá a nešlo to se nijak se uvolnit.“
Ovšem jinak jako každý rok panovala na hulínském stadionu po závodě dobrá nálada běžecké party lidí, umocněná skvělým gulášem, kteří nikdy neopomenou přijet tam, kde vědí, že se jim bude líbit. A o to tu jde především. Dobře se proběhnout, někteří i pořádně potrénovat a hlavně se pobavit.