Na trasu Slavonínské desítky se ráno snesl sníh a část trati nepříjemně klouzala. Také byla delší asi o 200 metrů proti dřívějšku a tím pádem se letos běželo o dost pomaleji.
Ale nikomu to moc nevadilo. Navíc je zdejší trasa deseti kilometrů spíš intervalovým tréninkem kopců. V každém ze čtyř kol se totiž vybíhají dva a ten delší je opravdu náročný. Takže se tu ani rychle běžet nedá.
Zdeněk Krejčí utekl o parník
Po startu se sice držel chvíli na čele Marek Stanco /Liga 100 Olomouc – 40:43/, ale závod překopl a nakonec skončil třetí. To Zdeněk Krejčí /Liga 100 Olomouc – 39:04/ si rozvrhl síly rozumněji a do cíle se dostal velkým náskokem na prvním místě před veteránem nad 50 let Jardou Martínkem /TriSK Olomouc – 40:08/.
Ovšem dnes byl naprosto nejzajímavější souboj mezi šedesátníky. Bedřich Vynikal, Ondřej Němec a Ladislav Špacír to na trati drtili jako o život. Neskutečný souboj, který pro sebe nakonec v posledním kopci rozhodl Beďa a Ondra až v cílovém finiši udolal Laďu. Mladí by se měli poučit, jak se bojuje. Chlapi se nedarovali ani metr. To byl neskutečný zážitek. Škoda, že jsem to mohl jen sledovat z okraje silnice.
U žen si dala opět sólo Jana Matějíková
Jan Matějíková /Liga 100 Olomouc – 44:54/ se v prvním okruhu stejně jako loni usadila na čele závodu žen, v pohodě si jen pak zvyšovala náskok před ostatními běžkyněmi a závodila v podstatě jen s muži.
Výborně ovšem běžela druhá žena v pořadí teprve šestnáctiletá atletka Anna Belaníková /AK Olomouc – 48:50/, která to navíc na trati velmi slušelo.
A na třetí místo se dostala až v závěru závodu Kateřina Ondrušík /AK Šternberk – 49:06/.
Ve Slavoníně opět o body do Velké ceny vytrvalců
Sedmý ročník běžeckého závodu ve Slavoníně, části města Olomouc, připravil, bohužel opět sám samotinký, pořadatel Středomoravského běžeckého poháru Karel Pikal. Ovšem vyslyšel naše připomínky a posunul letos u většiny svých závodů start do dopoledních hodin, což všichni běžci kvitovali s povděkem. Akce se zároveň započítává do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje pro letošní rok.
Slavonínská desítka je opět třetím závodem v pořadí tohoto poháru a v únoru se běží do soutěže vlastně skoro každou sobotu něco. Takže souboj o body jede od začátku naplno. Konec poháru, který letos čítá neuvěřitelných 58 závodů, je sice ještě hrozně daleko. Posledním závodem je Mikulášský běh v Olomouci 7. prosince, ale dobrý bodový začátek dává slibné výchozí pozice pro závěrečný podzimní finiš.
Jak to ve Slavoníně šlo těm nejlepším?
Poměrně nepříjemné počasí s teplotou pod bodem mrazu a padajícím sněhem na náladě moc nepřidalo. Proto také stálo na startu míň běžců než obvykle. Letošní zima stojí za to. Nedá se nic dělat. Snad bude zase líp.
„Jsem rád, že jsem nemusel běžet naplno,“ pochvaloval si průběh závodu Zdeněk Krejčí. „Pobolívá mě trochu noha, tak bylo dobré, že jsem si na to mohl dávat pozor.“
„Odběhl jsem to, jak to šlo,“ jen utrousil se smíchem pořád dobře naladěný Jarda Martínek a hned mazal dalších deset km domů. No, má toho i s cestou na závod dnes opravdu v nohách hodně.
„Překopl jsem začátek a do těch kopců se mi to pak vymstilo,“ přiznal se mi Marek Stanco. „Docela jsem se dnes vytrápil.“
„Já mám tuto trať hodně ráda. Běhá se mi tu moc dobře,“ řekla mi v cíli spokojená Jana Matějíková. „A nejvíc mě těší, že jsem dnes porazila otce,“ dodala pak se smíchem.
„Tohle byla moje první desítka a nadlouho taky poslední,“ kroutila hlavou Anna Belaníková. „Netušila jsem, že se tu budou běhat takové kopce. Na dráze se zaměřuji spíš na tři km a toto bylo na mě opravdu dost náročné.“
„Já si běhám jen tak na pocit,“ odpověděla mi na pochvalu, jak zvládla závěr závodu Kateřina Ondrušík. „Nic si neměřím a hlavně si to užívám.“
A tak by to mělo být. Prostě přijet pobavit, proběhnout pro radost. Ono to tak jde, když se sejde dobrá parta. A ta je na závodech kolem Olomouce samozřejmostí. Proto si tam vždy za kamarády rádi zajedeme. Stojí to pokaždé za to.