Počasí nás ráno poněkud zaskočilo. Celou cestu až do Opatovic nás provázela mlha a i tam to nebylo o nic lepší. Navíc teplo vypadá opravdu jinak. Ovšem pak se mlha zvedla a krásné jarní počasí hnalo po celou dobu závodu běžce na trati vedoucí zdevastovanými lesy. Je až tragické, jak to tam, a to nejen v Opatovicích, ale všeobecně v našich lesích, vypadá. Musím se přiznat, že je mi z toho, co vidím v současné době, do pláče.
Tomáš Blaha utekl ve druhém kole
Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 45:45/ sice v prvním kole běžel s Pavlem Dvořákem /AC Prostějov – 45:53/. Jenže ve druhém okruhu tempo pořádně zrychlil a vytvořil si dostatečný náskok, který pak před houževnatě dotírajícím Pavlem uhájil až do cíle.
Třetí po sólovém běhu, protože se i on se po prvním kole odtrhl od soupeřů, skončil Lukáš Koudelka /AK Drnovice – 49:23/.
Martina Novotná se lehce poradila se soupeřkami
Hned na startu bylo jasné, že Martina Novotná /AK Kroměříž – 27:33/ nebude mít odpovídající soupeřky. V podstatě závodila jen s muži, protože druhá žena v cíle Jana Žaludková ze Zlína /27:53/ její náskok začala stahovat až po druhém okruhu a to nemohlo stačit. Třetí pak překvapivě doběhla Helena Kovařčíková z nedaleké Poličné /28:12/ která za sebou nechala mnohem věhlasnější běžkyně.
Tradice a krásná příroda. To všechno se dá najít kolem Hranic na Moravě Lesní běh v Opatovicích u Hranic už má za sebou také pěkných pár pátků. Letos se běžel již 40. ročník a to je už tedy také pěkná porce let, co se ve zdejších lesích na velmi členitém okruhu běhá tento dost náročný kros. Vlastně se měl běžet 40. ročník již loni, ale kvůli kalamitě v lesích musel být závod zrušený. Běh pořádá TJ Sokol Opatovice a závodníkům poskytují zázemí ve svém sportovním areálu u fotbalového hřiště.
Muže tu čekaly 4 okruhy, letos po změně trati jedno kolo v délce něco přes 3 km, to dalo celkový součet 12 a počet nastoupaných kilometrů se zde opravdu značně pronese.
Ženy běžely okruhy jen dva, ale i těch tedy asi 6 km zde dá dostatečně zabrat. Závodilo se od rána, startovali i děti a také muži mílaři, to už běžně na běžeckých akcích moc nebývá. Ti si dali jen jedno kolo a vyběhli zaráz s vytrvalci.
Slunce, sucho a perfektní počasí
Tak tohle bylo vidět a cítit na každém kroku. Je až překvapivé, jak to letos po tom nepříjemném mlhavém ránu pořadatelům všechno vyšlo. Nepamatuji si za ty roky, co do Opatovic jezdím, že by zde bylo tak příjemně. Až na tu hrůzu v lesích.
„Trochu povolím a pak budu závěr stupňovat,“ hlásil mi už na trati Tomáš Blaha. „“Nakonec to nebylo tak jednoduché, jak jsem si myslel. Musel jsem v posledním kolem makat, aby mě Pavel nedoběhl,“ dodal pak Tomáš po závodě.
„Tom mi cukl ve druhém okruhu a už jsem s tím nic nedokázal udělat,“ přiznal se mi v cíli Pavel Dvořák, když Tomášovi gratuloval k vítězství. „Snažil jsem se ještě dotáhnout, ale náskok byl příliš velký. Už jsem to nestihl,“ kriticky zhodnotil Pavel svůj výkon.
„Běžel jsem tady poprvé a trať se mi moc líbila,“ zářil spokojeně Lukáš Koudelka. „Nepřekopl jsem závod jako ty v poslední době a vyplatilo se mi to. Ani jsem nemusel jít naplno a jen si kontroloval odstup před Honzou Lachnitem, aby se na mě nedotáhl.“
„Dnes mi to nešlo,“ kroutila nespokojeně hlavou Martina Novotná. „Měla jsem nedávno střevní chřipku a je to poznat. Ale věřím, že se to rychle srovná a zase budu běhat dobře.“
„Trápila jsem na trati až neskutečně,“ řekla mi po závodě Jana Žaludková. „Jsem pořád unavená a tak to zatím na moc dobré výkony nevypadá, ale běhám, to je důležité po těch problémech, co jsem v poslední době měla.“ Já jsem začala běhat teprve před dvěma roky a před tím jsem žádný sport nedělala,“ sdělila mi při vyhlašovaná vítězů Helena Kovařčíková. „A musím přiznat, že mě to samotnou překvapuje, jak mi to na závodech jde.“ Talenty prostě jsou, i když se objeví třeba až v pozdějších letech, protože Helena už je veteránka, ale ještě určitě hodně překvapí. O tom jsem přesvědčený, když jsem ji na trati viděl.
Je pravda, že letos vyšlo počasí na jedničku a tak obvykle velmi náročný kros byl letos spíš procházkou jarní přírodou. Nebo zdevastovanými lesy bych dodal já. A v tomhle případě už fakt neplatí moje oblíbené rčení, že když nejde o život, jde o houby.
Protože pokud to tak bude s přírodou pokračovat dál, půjde o život nám všem. To by si měli lidé a hlavně ti odpovědní sakra rychle uvědomit a něco s tím začít dělat. Já mám ovšem obavy, že už je pozdě. Bohužel.