Zima jako na Sibiři a do toho navíc studený vítr. Dokonce i trochu pršelo. Tak to vypadalo po ránu ve Vyškově. Přesto se akce na pomoc potřebným Běhám a pomáhám rozběhla na Vyškovském náměstí přesně podle představ pořadatelů. Ani tak mizerné počasí totiž neodradilo davy běžců ochotných přispět na dobrou věc.

Tomáš Steiner se vrátil opět jako loni po zranění vítězně

Tomáš Steiner/AK Drnovice – 31:04/ se brzy po startu závodu dostal do čela a v podstatě si tak doklusal s obrovským náskokem bez většího úsilí pro první místo.

Druhé místo obsadil Petr Kozánek z Kyjova /33:29/ a třetí doběhl Milan Ředina z Prostějova /34:11/.

Radka Sýkorová po loňském třetím místě letos zvítězila

S velkým přehledem si pro vítězství mezi ženami doběhla Radka Sýkorová z Brna /37:31/, druhá skončila Veronika Jančová z Hranic /37:55/ a třetí pak překvapivě nejstarší žena ve startovním poli Marie Hynštová /AK Drnovice – 39:53/.

Běhám a pomáhám

Projekt Běhám a pomáhám vznikl na podporu rodin z našeho okolí, které se dnes a denně musí vyrovnávat s těžkými životními situacemi. A často jsou odkázány na finanční pomoc druhých.

Pod záštitou hlavního sponzora, společnosti Lear Corporation, se tak pravidelně každý rok na jaře poběží Lear Vyškovský benefiční běh. Celý výtěžek (startovné a finanční dary od sponzorů) bude věnován na konto sbírky vybraných rodin.

„Věříme, že projekt Běhám a pomáhám osloví nejen aktivní sportovce, ale i ty, kteří prostě chtějí pomoci druhým. Upřímně a ze srdce.“ To je motto organizátorů. Víc není co dodat. Snad jen, že pořadatelé připravili pro běžce trať v délce 8,6 km a děti pak běhaly kolem náměstí.

Také třetí ročník této akce zvládli organizátoři skvěle. Jen tak dál.

Závod se líbil i přes nepříznivé počasí

Třetí ročníky závodů už mají většinou dětské nemoci začínajících akcí za sebou. Stejně tak i Lear Vyškovský benefiční běh. Ten se ovšem s problémy nepotýkal nikdy. Ani doslova šílené počasí pořadatelům potíže nepřidělalo. Jen tedy promrzli až na kost.

„Nevěděl jsem po zranění, co si můžu v závodě vůbec dovolit,“ přiznal se mi Tomáš Steiner po závodě. „Proto jsem začal velmi zvolna s tím, že když se mi potíže ozvou, tak raději nedoběhnu. Jenže to překvapivě šlo. Zkusil jsem tedy tempo vystupňovat, abych si aspoň slušně zatrénoval, protože se mnou nikdo neběžel a neměl jsem s kým závodit.“

„Na tu zimu se nakonec přece jen běželo dobře,“ konstatoval v cíli Milan Ředina. „Čekal jsem to mnohem horší. Dokonce i ten vítr nám nijak moc nevadil.“

„Já závodím málo,“smála se mé připomínce, že ji není vůbec nikde vidět Radka Sýkorová. „V podstatě vyběhnu jen jednou ročně. A to pokaždé tady ve Vyškově.“

„Trochu jsem přehnala oblečení na závod,“ kroutila hlavou trochu nespokojeně Marie Hynštová. „Při rozcvičování jsem se nemohla zahřát, tak jsem si vzala navíc triko a pak mně bylo vedro. Ovšem mám zase radost z toho, že už jsem konečně přece jen běžela.“

A radost měli po závodě určitě všichni. Každý po svém. Jedni z výkonu, druzí z toho, že trať vůbec uběhli a všichni hlavně z toho, že přispěli na dobrou věc. A také pořadatelé mohli být právem hrdí na svoji práci, protože ukázali, že i ve Vyškově to jde, když se chce, a hlavně pak opět letos pomohli potřebným, o kterých si můžete přečíst na stránkách www.behamapomaham.cz.

A myslím si za všechny běžce, že se sluší pořadatelům poděkovat, poklonit a pořádně zatleskat. Zaslouží si to měrou vrchovatou.

Výsledky