Podařilo se vám najít svou vlastní běžeckou rutinu? V posledních letech se mnoho lidí soustředí na rekreační běh, ve kterém nejde o dosažení co nejlepších časů ani co nejdelší vzdálenosti. Místo toho hledají dlouholetí sportovci, ale i začínající běžci takové tréninkové metody, které jim zajistí, že se nezraní.

To zavdává vzniku nových a nových tréninkových plánů. Jedním z těch populárnějších je tzv. Chi běh, který kombinuje základy běhání s bojovým uměním Tai Chi. Důraz je kladen na držení těla, zisk základní síly a na uvědomění si každého kroku.

Tato metoda byla vyvinuta Danny Dreyerem, trenérem a ultramaratoncem z Asheville. Dreyer řekl, že se při každém tréninku snaží zlepšovat svou techniku běhu. Od roku 2004 vydal on i jeho manželka Katherine Dreyerová řadu knih o Tai Chi a běhu. Nejnověji „Chi Maraton: Průlomový běžecký program pro bezbolestné absolvování půlmaratonu a maratonu “. Dreyer odhaduje, že se jeho knih prodalo na 350 000 kopií.

„Všechny druhy tai chi se soustředí na silné jádro, ale také na odpočinek pohyblivých částí těla. To jsou zásady, které se dají přenést na běh,“ říká v rozhovoru pro list New York Times. „Většina běžců používá své nohy až přespříliš a to je důvodem častých zranění od kolen dolů. „Můžete používat víc střed svého těla a nohy tak nechat trochu odpočinout.“

Zatímco normální běžec má své tělo ve svislé poloze a jeho běh je většinou přes paty, Chi běžec má sice narovnaná záda, ale mírně se naklání dopředu, aby gravitace vytáhla jeho tělo vpřed. Pan Dreyer říká, že většina dětí takto běhá přirozeně, ale jako dospělí tuto běžeckou techniku změníme.

Chi běh není jediná metoda, která nám slibuje snížení rizika poranění. Nedávno vyšla kniha „Born to Run“ (Zrozeni k běhu, pozn. red.) o tom jak autor Christopher McDougall překonal zranění po pobytu u indiánů v Mexiku, kdy běhal převážně naboso.

Olympionik Jeff Galloway je přesvědčen, že nikdo na světě nemá dokonalý běžecký styl a obhajuje metodu střídání chůze a běhu. O této metodě bylo již napsáno mnoho a má dokonce svůj fanclub, jehož členové si říkají „Gallowalkers“.

Zprávy o tom, že Chi běh vede k menšímu počtu úrazů, jsou neoficiální, ale někteří výzkumníci věří, že si zaslouží další výzkum.

Ken Barnes, 59 letý běžec z Indiany, který běhá již sedm let, dlouho bojoval s řadou zranění, jako byl zánět achillovy šlachy, kolen a s bolestí v zádech. Poté co začal praktikovat Chi Běh, říká, že jeho potíže vymizely.

„Víc si nyní uvědomuji běh. Dnes můžu běžet 45min a říkám si: Páni, můžu běžet ještě dál. Cítím se teď mnohem lépe.“

Zdroj: New York Times, ChiRunning