Jiří Homoláč patří k nastupující generaci českých vytrvalců. je mu teprve 22 let, nicméně před týdnem na pražské noční Grand Prix dlouho držel v šachu světového maratonského rekordmana Patricka Makaua.

Nakonec mu podlehl, ale přesto porazil české vytrvalecké hvězdy, olympionika Jana Kreisingera i Milana Kocourka, pro kterého je 10 km královskou tratí. V cílovém rozhovoru pro televizi pobavil ostatní běžce, když odpovídal na otázku týkající se dvou závodů během několika málo hodin: „Já jsem vytrvalec, čím víc, tím líp.“

Včera na půlmaratonu v Ústí nad Labem porazil mimo jiné i mistra ČR na této distanci, Víta Pavlištu. BezvaBĚH proto udělal hned po závodě s Jiřím Homoláčem krátký rozhovor.

Před týdnem jsi vyhrál v Praze, dnes v Ústí. Jaké vítězství bylo lepší?

"Z obou vítězství v kategorii ´Čeští běžci´ mám samozřejmě radost… Nedokážu srovnat, které bylo pro mne lepší… Při Mattoni Grand Prix jsem byl při běhu víc v euforii, protože jsem tak nějak nemohl uvěřit, že i po odpolední trojce na dráze, mě to ´celkem běží´. Čas nakonec sice nebyl nijak dobrý (30:37), ale na Honzu Kreisingera a tréninkového parťáka Milana Kocourka to naštěstí ten den stačilo. Asi proto, že byli více unavení po odpoledních dráhových závodech…

Po dnešním Volkswagen Ústeckém půlmaratonu mám radost z toho, že i přes žaludeční virózu, která mě během týdne postihla, jsem se nebál běžet od začátku rychlé tempo. A i přesto, že se mě to vymstilo už relativně brzy, kdy jsem zhruba od 13.km ´začal trhat kulisy´ a zbytek závodu z mého pohledu spíše připomínal utrápenou chůzi, jsem si zaběhl osobní rekord. (1:07:12 – pozn. red.)"

Minulou sobotu jsi stihl ještě závod na dráze. Přestože jsi mladý a rychle regeneruješ, není to až moc závodů?

„Tento dvojzávod byl způsoben ´nešťastnou´ kolizí termínu konání MČR družstev a Mattoni Grand Prix… Stejnou kombinaci absolvoval i Milan Kocourek a Honza Kreisinger. V létě jsem dost trénoval, takže v tom nevidím problém, a taky rád závodím (úsměv). Jistě, z fyziologického hlediska to je na organismus velký nápor, což jsme se snažili vyřešit lehkým tréninkovým týdnem.“

Patříš do známé tréninkové skupiny pana Sequenta. Má vliv na tvoji výkonnost, že jsi ve stejné skupině třeba s Milanem Kocourkem?

„Vliv na moji výkonnost to má obrovskou, s Milanem jsem dobří kamarádi, na tréninku si pomáháme, téměř všechny tréninky na dráze a soustředěních běháme spolu. Myslím, že se dobře doplňujeme, Milan je přes rychlejší úseky, já mu pomáhám zase při delších úsecích… Na jaře do naší skupiny přišel mílař Roman Rudolecký, což našim společným tréninkům dalo další impulz a běhat těžké tréninky ve třech lidech je radost!“

Děkujeme za odpovědi a ať se ti i nadále daří jako dosud.

Otázky pokládal Rostislav Bažanowski.

Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.