Sprchovat se každé ráno ihned po probuzení ledovou vodou mě inspirovala moje máma již cca před 6 lety. Byl jsem zvědavý, co ji k tomu vede a jestli to rovněž dennodenně dokážu. (O čemž jsem upřímně pochyboval.) Tak jsem to vyzkoušel na vlastní kůži a dodnes jsem u toho zůstal.

Ale to víte, že se mi zprvu nikterak nechtělo a jen představa zmáčení se „studenou“, navíc po čerstvém opuštění vyhřáté postele, mi připadala asi tak reálná jako, že Zemi v následující minutě sejme asteroid. Studená… dobrá tak akorát pro nějakého blázna a nebo lépe řečeno – pořádného nadšence.

Studená sprcha místo čokolády

Ale přeci, říkal jsem si, že nejsem žádná „bábovka“, a když to zvládá starší generace na denně, pak já bych se měl dokázat aspoň jedinkrát překonat přece tak

Tak jsem to poprvé zkusil ze zvědavosti (jestli je to skutečně tak strašné, jak jsem se domníval – a taky že bylo), podruhé z hecu (že prý to nezopakuji) a potřetí už jsem chtěl sám. Zalíbilo se mi, jak to člověka probere.

Předtím jsem většinou po ránu býval rozespalý, z postele se mi nechtělo a trvalo mi i několik desítek minut, než jsem se začal cítit nastartovaný na nový den. Míval jsem stálé nutkání vrátit se zpět do načechraných peřin a pokračovat v bezstarostném spánku, zíval jsem a celkově mě sužovala otupělost.

Ovšem poměrně velice brzy jsem si uvědomil ten pozitivní efekt, jaký to mělo na mé tělo. Nejenže jsem okamžitě procitnul, začal velice zřetelně vnímat okolní svět, ale také se dostavil okamžitý pocit uspokojení. Najednou jsem se cítil svěží a plný života. Byl jsem čerstvější a fáze spánku jako by byla minulostí a já najednou chtěl, co nejrychleji vyrazit vstříc novému dni.

Ptáte se, jak je to možné? Studená voda, stejně jako sport, sex a čokoláda, uvolňuje endorfiny do našeho krevního oběhu, které následně velice pozitivně ovlivňují naše emoce a zlepšují náladu.

Další velkou výhodou byl i fakt, že jsem hned takhle po ránu začal být hbitější a svižnější. Mohlo to mít snad příčiny hned dvě. Za tu první pokládám zbavení se pocitu ospalosti a plné vnímání reality. A ta druhá je snad ještě prozaičtější. Protože jsem své tělo předtím výrazně zchladil, tak jsem jej opět potřeboval co nejrychleji zahřát. A jak se člověk nejrychleji zahřeje? Pohybem přece.

Tohle byly ty hlavní důvody, proč jsem se rozhodl opravdu každé ráno hned po probuzení takhle sprchovat.

S odstupem času těch pozitivních efektů vidím mnohem více. Mé tělo si navyklo na studenou vodu, a proto jsem se stal mnohem otužilejším. Nyní mi nedělá problém se například v prosinci koupat ve Středozemním moři nebo i u nás v řece. V zimě potřebuji mnohem méně oblečení, abych se cítil v tepelné pohodě a mnohdy si bundu oblékám pouze na tričko.

Nejen sprchou se lze otužit

Spousta lidí se nesprávně domnívá, že otužování spočívá pouze v již zmíněném ranním sprchování ledovou vodou, potažmo zimním koupání v řekách či jezerech. Ovšem otužování může být mnohem pestřejší a variabilnější.

Provádím jej tedy nejen ve vodě, ale třeba také při ranním cvičení na čerstvém studeném vzduchu oblečený jen do lehkého trička. Věřím, že tohle rovněž pozitivně působí na obranyschopnost člověka. Další z dobrých věcí je spánek v nevytápěné místnosti o teplotě 18–20°C. Proto jsem ve své ložnici již dávno v zimě zastavil topení.

Základem je nenabalovat se, nosit lehčí oblečení a častější pobyt v přírodě jsou ideálním způsobem jak na otužování zapracovat. Dobrým přístupem, jak rovněž posílit svou imunitu, je pravidelné saunování – ideálně 1× týdně.

U otužování platí, více než kde jinde, pravidlo „spěchej pomalu“. Je důležité postupovat po malých krůčcích, být vytrvalý a svědomitý, jinak bychom mohli dosáhnout pravého opaku a namísto posílení zdraví, onemocnět.

Začínáme s otužováním

Jsou prakticky dvě možnosti, jak začít. Ta první je asi snesitelnější a lépe akceptovatelná pro většinu z vás, já jsem však zastáncem možnosti druhé.

  1. Možnost číslo jedna je ta, že si pustíte vodu relativně teplou (v žádném případě však horkou), tak aby vám byla její teplota ještě příjemná, a zvlažíte jí celé své tělo. Jakmile jste celí mokří, tak skokově přidávejte více vody studené na úkor teplé. Opět osprchujte veškerou svou kůži. Takhle postupujte několikrát, než je teplota vody stravitelně nižší než příjemná a sprchujte se tak dlouho, jak vydržíte (max. 1–2 minuty). Takhle postupujte každé ráno a snažte se, aby vaše počáteční teplota vody měla sestupnou tendenci.
  1. Druhá možnost je o mnoho rychlejší a efektivnější, a proto ji doporučuji všem, kteří mají pevnou vůli a něco vydrží.
  • Nastavte vodu na tak studenou teplotu, abyste pokud nastavíte předloktí do proudu, relativně pohodlně vydrželi třeba i několik desítek vteřin. Tímto si otestujete, že voda pro vás není příliš studená.
  • Uchopte sprchu do ruky a postupně osprchujte předloktí obou horních končetin a posléze paže. Nyní se přesuňte o patro níže a postupujte od dolních končetin směrem nahoru, kdy zvlažíte nejdříve nárty, následně holeně a nakonec stehna. Tohle je ta snadnější část.
  • Horní část těla se může zdát malinko kritičtější. Nepříjemný pocit můžete zmírnit tím, že si vodu naberete do dlaní a postupně ji rozetřete po břiše, hrudníku, krku a horní části zad. Nyní konečně osprchujte celý trup.
  • Do čeho se vám však bude chtít jít pravděpodobně nejméně je obličej, krk, ramena a posléze záda, popřípadě i hlava. Jakmile jste celí mokří, tak se sprchujte ještě po dobu minimálně jedné minuty.

Váš pobyt ve sprše by ze začátku neměl přesáhnout 2–3 minuty. Není nezbytné, abyste celý proces jakkoliv protahovali. Naopak jej klidně proveďte nejrychleji, jak umíte. Důležité však je, abyste byli důslední a ani jeden den nevynechali. I pokud se vám nebude chtít sebevíc, tak se stejně překonejte. Nebude vás to stát víc než pár desítek vteřin „bolesti“.

Pokud setrváte, tak výsledek bude ohromný. Po pár dnech či týdnech se ranní sprchování stane příjemným zážitkem a sami se na něj budete těšit.

I když to bude znít možná paradoxně, tak čím studenější voda, tím je zážitek umocněnější a ucítíte opravdu velice příjemný pocit na vaší kůži srovnatelný s perličkovou masáží. A také čím studenější voda, tak jakoby teplejší se vám bude časem zdát. Já například nemám už ani husí kůži, pokud je voda teplejší než 10°C. Rovněž doporučuji koupit masážní nástavec a měnit intenzitu proudu vody.

Nejčastějšími chybami je rychlá touha stát se „otužilcem“ a z toho pramenící neuvážená teplota a délka pobytu ve sprše. Další věc, která není zrovna nejzdravější, je koupání v ledové vaně. Tento stísněný prostor nám neumožňuje vyvinout dostatek pohybu a tak se spíše nachladíme.

Také nikdy nezačínejte od hlavy ale od nohou. A pokud na určitou dobu otužování přerušíte, tak začněte hezky od začátku, protože tělo má tendenci si odvyknout a přímý nápor ledové sprchy by mohl způsobit šok. Hodně štěstí v otužování!


Autorem článku je četař Martin Brtlík, který studuje medicínu na Univerzitě obrany v Brně, pochází z jižní Moravy a taky bloguje.