Tak jsme na přelomu roku. Je to hrůza, jak to letí. Počasí dnes máme skoro stejné, jako před 24 lety. Dívám se do svého deníku a bilancuju.

Pro zajímavost, v roce 1988 jsem naběhal celkem 8.116 km, což představovalo 594 hodin, dalších 92 hodin jsem věnoval strečinku a posilování, průměr jsem měl 4:25min./km a podíl kvality byl 39,3 %.

Není od věci si občas zrekapitulovat, člověk si pak uvědomí, že běhání věnoval 1/3 celoroční pracovní doby, kterou mu nikdo nezaplatil, v nejlepším případě když se zadařilo, tak z toho byly froté ponožky, batoh, tričko a v nejlepším pohár z broušeného skla.

To byla naše doba. První peníze se v Česku na závodech objevily až v roce 1990, do té doby to byl buržoazní přežitek.

V Silvestrovském týdnu jsem naběhal 157 km.

26.12.1988– 1.1.1989
I. fáze II. fáze
PO 36 km stupňovaně 4:20 – 3:50
ÚT 25 km, v tom 6×7 min po 3:30
ST 20 km volně
ČT 15 km, v tom 5 km po 3:45
PÁ 10 km volně 10 km volně
SO Silvestrovský běh Přerov (kros 10,4 km), 1. místo 35:40
NE 25 km volně

Tak máme tu hrůzu za sebou. Návštěvy, oslavy, obžerství. Ruku na srdce, kdo přes svátky nepřibral? Myslím, že nás bude tak 10%.

Na rozdíl od nás rekreantů, závodní běžec musí být v záležitosti stravy hodně disciplinovaný. Vzpomínám na doby, kdy jsem to běhání tzv. opravdu žral, a tehdy jsem byl na sebe hodně tvrdý, hlavně v období přípravy a v době závodů jsem nepozřel nezdravé sousto a kromě piva jsem ani alkoholu neholdoval. Jedině výjimečně po závodě, kdy to napětí potřebovalo povolit, se bouchalo šampáňo.

Řekl bych, že v letech 88 – 94 jsem byl vzorným sportovcem. Jedno je jisté, kdo chce dosáhnout na vyšší cíle, musí dodržovat životosprávu, jinak se dře zbytečně.

2.1.- 8.1.1989
I. fáze II. fáze
PO 18 km, v tom 12 km stupňovaně 4:00 – 3:40
ÚT 16 km, v tom 9×3 min ostře, MB 2 min.
ST 22 km fartlek v kopcích
ČT 16 km, v tom 10–8–6–4–2 min. ostře s MB 1/2 úseku
PÁ 20 km volně
SO 35 km v kopcích
NE 14 km volně 12 km volně