V obou hlavních kategoriích se v Moravském Berouně na Silvestrovském běhu představili borci, kteří naprosto převýšili všechny ostatní účastníky letošního závodu.
Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 33:44/ mezi muži, stejně jako Lucie Křížová /Hvězda Pardubice – 20:02/ v ženách, již od startu nenechali nikoho na pochybách, kdože je hlavním favoritem silvestrovského běžeckého dopoledne.
Tomáš strojovým tempem, které dokázal udržet téměř po celou trať, neustále zvyšoval náskok před svými pronásledovateli až na hrozivou minutu a půl, která ho dělila v cíli od druhého Ondřeje Horáka / 35:14/ a třetího loňského vítěze Romana Kováře/oba Fortex Moravský Beroun – 35:16/. V podstatě si zde letos odtrénoval tak trochu podle svých představ.
Ještě hrozivější rozdíl se skvěl mezi Lucií Křížovou a druhou Marií Hynštovou z Vyškova /22:04/. Třetí žena na cílové pásce Pavlína Galíková /Granitol Moravský Beroun – 23:14/ dostala na pětikilometrové trati přes tři minuty, druhá přes dvě minuty, což už je opravdu velký rozdíl mezi výkony jednotlivých běžkyň. To ovšem jenom potvrzuje extratřídu dnešní vítězky.
Letos se běžel již 29. ročník!
Čas letí jako bláznivý. Tak se to dá tvrdit zejména na Silvestra. Nestačíme se otočit a další rok je fuč. Proto běžci vždy vyráží na oslavu konce roku závodit a pořadatelé těchto akcí jim rádi vycházejí vstříc.
Nejinak je tomu i v Moravském Berouně a zde se běhá už dlouho. Opravdu dlouho. Již 29. ročník zdejšího Silvestrovského běhu uspořádali letos Město Moravský Beroun a TJ Granitol, oddíl lyžování.
Že se jim to daří, o tom není sporu. Ostatně velmi slušná účast běžců ve všech věkových kategoriích je toho důkazem. A když je navíc ve městě zájem o sportovní činnost, to potvrdila i svou účastí na celé akci starostka paní Zdeňka Szukalská, je pak radost něco pořádat.
No, a pokud se k tomu přidá neskutečně vtipný a pohotový konferenciér jako je Radim Smažák, který se o mikrofon dělil se svým stejně pohotovým kolegou, je vyhráno.
Je pravda, že náročnost zdejší tratě tu pokaždé umocňují tvrdé zimní podmínky, ale vytrvalci jsou na ledacos zvyklí a tak se s tratí vždy poperou po svém. Někomu to sedne lépe, druhému hůř, to už tak bývá, proto jsou běžecké závody tak zajímavé.
Letos ovšem nebyla trať nejhorší. Běžci sice skoro polovinu trasy, v místech kde vedla lesem, tam i zpět, běželi po přemrzlém ledu, ale druhá půlka byla po asfaltu, takže se žádná alchymie s botami nekonala. Stačily běžné silniční, případně krosové maratónky. Nic jiného se ani nedalo vymyslet. Cestou zpátky po obrátce sice foukl místy hodně nepříjemný vítr, ale dalo se to ustát. V lese už pak nebyly větrné poryvy nijak hrozné. A ženy měly skoro celou trasu po asfaltu, takže měly závod o dost jednodušší.
Led tak moc nevadil
I tohle mimo jiné konstatoval absolutní vítěz Tomáš Blaha. K tomu pak ještě doplnil: „Chtěl jsem jít přesně své tempo, které jsem si stanovil předem a v podstatě, až na malý výpadek v druhé části trasy, jsem to dodržel. Z mého pohledu jsem absolvoval velmi kvalitní a vydařený trénink, který si myslím, že splnil svůj úkol.“
„Romana jsem utrhl někde v závěru tratě,“ usmíval se viditelně spokojený nejen s výkonem, ale i se životem, Ondřej Horák. „Nechtěl jsem, aby mě v závěru někde přespurtoval, tak jsem se snažil udržet dostatečně vysoké tempo v posledních kilometrech a jsem rád, že se mi to podařilo.“
„Nejsem nijak zklamaný,“ prohlásil v klidu Roman Kovář. „Měl jsem úraz, bolí mě z toho dost koleno, takže se vlastně divím, že jsem dokázal běžet tak dobře na to, jak jsem ještě před pár dny vypadal.“
„Věděla jsem, že zde nebudu mít soupeřku,“ přiznala se mi Lucka Křížová. „Proto jsem se již od startu držela skupiny chlapů, abych si otestovala, jak na tom po nemoci jsem. Je pravda, že druhá půlka byla z mé strany už jen tempový trénink, ale ověřila jsem si, že je to i přes určitý výpadek zatím dobré.“
„Po tom, co jsem musela absolvovat doma v posledních čtrnácti dnech,“ konstatovala se střízlivým odhadem svých současných možností Marie Hynštová,“ jsem předvedla slušný výkon. I když jsem nijak moc naplno neběžela. Ostatně to až tak moc ani nešlo.“
„Já se hodně v poslední době zlepšila,“ odpověděla mi na dotaz, kde se to v ní dnes vzalo, Pavlína Gálíková. „Hodně toho nyní naběhám a docela dost trénujeme, takže se to už muselo projevit. Věřím, že ve svém zlepšování budu dál pokračovat.“
Těšte se na jubilejní ročník v roce 2013
Příští rok to bude na Silvestra v Moravském Berouně velké. To prozradili sami pořadatelé. 30. ročník je jen jeden a tak se na něj prý obzvlášť dobře připraví.
Výsledky
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.
