Ledový vzduch, který nesl vítr ze severních směrů, ještě přidal pocitově několik stupňů k těm šesti pod nulou, co byly na teploměru před startem Hulmenské desítky v Hulíně. Navíc skoro celá první polovina závodu se běžela právě proti tomuto celkem silnému a hlavně hodně nepříjemnému větru.

Snad právě proto se běželo ve všech kategoriích o dost pomaleji než v předchozích ročnících. I když uživatelé gaminů naměřili v průměru kolem 10,3 km vlastní délky trati a já bohužel nevím, kolik to bylo loni a zda se přece jen trasa běhu někde neprodloužila. To by také ledacos vysvětlovalo.

Mezi muži již od startu udávali tempo dva největší favorité závodu Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 35:01/ a Josef Sedláček /Bike-Kamík-Tučapy- 35:29/, kteří se drželi pospolu až do osmého kilometru, kde Tomáš trochu zrychlil a tím vlastně rozhodl o svém letošním vítězství.

Až daleko za nimi se odehrával souboj o třetí místo, ve kterém měl nejvíce sil a vlastně tak i udržel svůj náskok z první části trati Jiří Vlček /PROMETAL Zlín – 38:01/. A pro zajímavost jak to na trati dál vypadalo. Čtvrtý Tomáš Navrátil /Bike Triatlon Morkovice – 38:33/, pátý orientační běžec a překvapení letošní zimy, Tomáš Perknovský /SK OB Prostějov – 38:39/, šestý domácí Petr Veselský /Aspot Hulín – 39:00/, sedmý také místní Tomáš Neradil /Aspot Hulín – 39:03/ osmý Roman Dlabaja /TITAN Zlín – 39:17/ a tak bych mohl pokračovat. Sami vidíte, co se na trase odehrávalo a jak byl souboj od čtvrtého místa poměrně vyrovnaný.

Zato mezi ženami se bojovalo jen o prvenství, ale zato pořádně. Od začátku až do cíle. To musím potvrdit, protože jsem to celé sledoval přímo v akci. Po startovním výstřelu, kterým pustil běžce na trať bývalý skvělý vytrvalec Petr Veselý, se velmi odvážně rozběhla Simona Švecová /TRILIFE Zlín – 44:31/. Za ní se s dost velkým odstupem držela Jarmila Palíšková /SK Salix Grymov 44:17/. Mimochodem zřejmě dobrý oddíl, neboť se nebývale snědá Jarka vrátila právě ze soustředění v Dominikánské republice. /Asi tam přestoupím/.

Ta se na třetím kilometru pustila do stíhání vedoucí běžkyně a před obrátkou ji dostihla. Spolu pak tahaly každou chvíli za nitky závodu po svém. Ovšem Simona dva km před cílem nastoupila do trháku a vypadalo to, že je rozhodnuté. Zřejmě tak však učinila brzy, neboť se dostala do menší krize a zkušená Jarka toho využila, v posledním kilometru ji dostihla a pak jí už nedala šanci.

Až daleko za nimi potom doběhla na třetím místě Jana Orsavová /Baláž Extreme Team Ostrava – 46:59/.

Organizátoři mysleli na vše

8. ročník Hulmenské desítky připravil triatlonový oddíl ASPOT Hulín v tradičním lednovém termínu, opět tak, aby se závod nekryl s několika dalšími v okolí. Rozhodně to bylo ku prospěchu věci. Ovšem počasí si postavilo hlavu a třeskutý mráz společně s ledovým větrem a inverzí vytvořili rukou nerozdílnou borcům na trati dokonalé antarktické peklo.

Ještě, že aspoň silnice byly suché a nepajdalo se po ledě. Přes tyto opravdu nepříjemné klimatické podmínky se na start postavilo 94 běžců. Slušná účast. Všichni tihle odvážlivci se v hlavním závodě chtěli popasovat s obrátkovou tratí, která vedla z tartanového oválu na místním stadionu ven z města směrem až za Pravčice a zpět.

Bohužel závody dětí, které měly proběhnout na tartanu v místním sportovním areálu, byly na poslední chvíli soutěže zrušené, protože se nepodařilo zabezpečit podklad tak, aby nebyl nebezpečný. To je v případě dětí jednoznačně správné. Nikdo nestojí a nějaký vážný úraz.

Jak to dnes v Hulíně viděli ti nejlepší?

„Drželi jsme se spolu s Pepou téměř po celou trať,“ komentoval dění v samotném závodě Tomáš Blaha, „ale asi na 8 kilometru jsem zkusil zvednout rychlost a to mi stačilo. Už jsem nemusel až do cíle jít nijak moc naplno. Ono to bylo i v tomhle mrazivém počasí lepší, protože já zimu nemám rád a neběhá se mi v takových podmínkách zrovna moc ideálně.“

„Zkusil jsem jít s Tomem hned od začátku, nakonec jsem ho přece minulý týden v Grymově porazil, tak proč se s ním znovu nepoměřit,“ přiznal se mi Pepa Sedláček, „jenže na suché silnici to on umí přece jenom trochu jinak než na ledě a prostě jsem mu v závěru nestačil. Ale nejsem z toho nijak zklamaný, protože si myslím, že to byl ode mě slušný výkon.“

To zase Jiří Vlček jenom kroutil hlavou: „Nikdo lepší dnes nepřijel, tak nakonec to třetí místo zbylo na mě. Já se chodím jenom občas proběhnout a nijak speciálně se tréninku a závodění moc nevěnuji, proto mě umístění celkem překvapilo.“

„Ten přechod ze 30 stupňů tepla, kdy jsme po plážích běhali jenom hodně velmi nalehko, byl pro mě obrovským šokem,“ otřepávala se zimou v cíli Jarka Palíšková, „nemohla jsem se pořádně rozdýchat a nakonec jsem byla ráda, že se mi podařilo v závěru dotáhnout na vedoucí běžkyni, kterou jsem ani dosud neznala a vybojovat docela cenné vítězství.“

„Já se věnuji triatlonu a to teprve velmi krátkou dobu,“ přiznala se mi Simona Švecová, když jsem drze zjišťoval, kde se tu ta vysoká a štíhlá dáma s dokonalými běžeckými parametry vzala. „Ale občas si zkusím vyrazit na běžecké závody. Dnes se sebou však nejsem spokojená. Zaostala jsem za osobákem a ještě to v koncovce pokazila, takže jsem se na sebe pořádně naštvala.“ /Ostatně to bylo slyšet i na trati. A dost hlasitě/.

„Já také teprve s běháním začínám,“ usmívala se celkem nadšená a překvapivě třetí žena v cíli, Jan Orsavová. „Ani jsem netušila, že přede mnou víc žen není, takže mě to třetí místo samotnou dost překvapilo, ale jsem ráda. Bude větší chuť do tréninku.“

Je nutné také přiznat, že se pořadatelé vyznamenali a všechno v Hulíně proběhlo v pořádku a dokonale v pohodě, jako je to zde ostatně obvyklé a gulášek na závěr neměl chybu. Proto si myslím, že jim náleží nejen pochvala, ale i poděkování od všech účastníků závodu.

Výsledky

Foto 113× – mena1


Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.