Ultravytrvalci se tento víkend sešli s Plzni, kde si to rozdali o titul mistra republiky v běhu na 100 km, vloženými závody byl i běh na 12 a 24 hodin. Titul získal hlavní favorit Dan Orálek, skvělý výkon však podal Radek Brunner, který většinu závodu vedl.

Trať závodu, tedy patnáct set metrů dlouhý okruh, vedla okolo stadionu FC Viktoria Plzeň ve Štruncových sadech. Zároveň se jednalo o poslední kvalifikační možnost na ME v běhu na 100 km, které se uskuteční 27. dubna ve Francii.

Závody jsou sice zařazeny v mezinárodní termínovce pro rok 2013, ale bohužel nadnárodní účasti jsme se letos nedočkali. Dle slov pořadatele Vlastimila Šroubka, zakladatele klubu SC Marathon Plzeň, přicházela v úvahu účast řeckého ultramaratonce. Ten běžel maraton v Plzni v roce 2009, ale bohužel letos nemohl přijet. A tak se na start postavilo, stejně jako loni, 32 závodníků z celé České republiky, v čele s Danielem Orálkem.

3, 2, 1, START

Půl hodiny před startem byly Štruncovy sady obsazeny závodníky, kteří se zodpovědně připravovali na nadcházející výkon. Daniel Orálek si dal několik zahřívacích koleček, někteří se jen tak protahovali či procházeli a další čerpali síly v budově místního Sokola.

Do startu zbývá 5 minut a běžci se schází u stanu s občerstvením společně s několika fotografy. Daniel Orálek je od nich požádán k fotografii s vlajkou plzeňského ultramaratoského klubu. „Hlavně uvařte vodu, musíme podávat čaj. Je zima,“ volá Vlastimil Šroubek, který se také chystá ke startu, na členy svého pořadatelského tý­mu.

Ještě než v 8:30 zazněl startovní výstřel, vyzval běžec Martin Both z klubu Author Tufo TRILIFE Zlín ostatní závodníky, aby se po závodě podepsali na již zmiňovanou plzeňskou ultramaratonskou vlajku, která bude na počest Emila Zátopka vystavena v jeho expozici.

Hlavně doplňovat energii

Pro závodníky bylo připraveno občerstvení v podobě iontových nápojů a dalších druhů energetických doplňků. Jako na každém maratonském závodě bylo k dispozici ovoce, sušenky, čokoláda, müsli tyčinky, vánočka, Cola, čaj, džus, voda s hroznovým cukrem, a podobně. Každý závodník byl samozřejmě vybaven svými ověřenými energetickými gely, které mu pomohly doplňovat vydanou energii.

Závodníci měli k dispozici odpolední jídlo v podobě teplé polévky, těstovin, rýže (to ocenili hlavně ti, co běželi 24 hodin). Navíc po doběhu závodu na 100 km a 12 hodin byla od pěti odpoledne připravena večeře ve formě guláše s chlebem.

Počasí dokáže hodně zavařit

Jak postupoval čas, téměř všichni závodníci vypadali stále více unaveni, někteří se zdáli být na pokraji sil. Po dotazu, zda někdy při závodě některý z běžců zkolaboval, uvedl pořadatel Vlastimil Šroubek: „Problémy byly po doběhu při prvním ročníku Zlatého maratonu Emila Zátopka, kdy bylo, tak jako vloni, přes 35 °C ve stínu a kdy měl potíže Dan Orálek a ještě také Jarda Bohdal a Slávek Švejdar, takže jsme museli volat i sanitku, ale naštěstí vše dopadlo dobře.“

Na tomto závodu běžci strach z horka opravdu mít nemuseli. Teploty se pohybovaly kolem pěti stupňů, což některým nadmíru vyhovovalo. Ovšem již před startem bylo jasné, že počasí nebude běžce šetřit a u příjemných teplot nezůstane. Předpověď meteorologů se vyplnila a tak necelou půl hodinu po startu začalo pršet. Déšť později ustal, jen místy mrholilo.

Učebnicový finish

Od začátku bylo vidět, že Daniel Orálek (AC Moravská Slávia Brno) je ve formě, ale první kola opravdu nic neznamenají. Vždyť běžci měli před sebou na 100km 68 kol. Po 10 km jako první proběhl metou Radek Brunner z SK Babice, těsně následován Orálkem. Na metě 25 km měl již Brunner náskok necelé dvě minuty a po 55 km jej zvětšil na pět minut.

Ovšem Orálkem výborně zvolené tempo přineslo své ovoce. Na metě 70 km dokázal nejen náskok stáhnout, ale svého konkurenta předběhnout o dvě a půl minuty a na 85 km již vedl o dvanáct minut. Závěrečný finish tak Daniel Orálek neztratil, a vyhrál MČR v běhu na 100 km za 7:23:15, následován Radkem Brunnerem (7:41:5č) a Jaroslavem Bohdalem (8:35:26).

Dalším vynikajícím výkonem se prezentovala Michaela Dimitriadu (Sportovní chůze Praha). Doběhla na čtvrtém místě absolutně a samozřejmě jako první žena. Na sto kilometrů potřebovala necelých 9 hodin, přesněji 8:49:57. Druhá Markéta Gruberová z MK Kladno zaběhla čas 10:38:47 a o necelou čtvrthodinku tak porazila Šárku Kolbovou (ČAU – 10:52:00). Závod dokončilo 19 skvělých mužů a žen.

Nejlepší z nejlepších

Závod na dvanáct hodin vyhrál Pavel Sedlák (Slatiňany), který uběhl 88 kol a ještě 530 metrů, celkem tedy 130 530 metrů. Druhý Martin Both (Author Tufo TRILIFE Zlín) uběhl 118 kilometrů a třetí Tomáš Ulma z Prahy zvládl 108,5 km. Mezi ženami vyhrála Šárka Kolbová (ČAU), v celkovém pořadí čtvrtá (106 km), která jen o 105 metrů utekla Martině Němečkové (SK 4 Dvory Č. Budějovice).

V běhu na 24 hodin vyhrál Tomáš Ulma, který pokračoval po dvanáctihodinovce ve svižném tempu i dalších dvanáct hodin a atakoval výkon 200 km – uběhl 194 495 metrů. Hned za ním se umístila Šárka Kolbová (183 km) a třetí byl Karel Budík (TJ Sokol Miškovice) s výkonem 178,02 km.

Běžci podali úctyhodný výkon. Čest těm, kteří pokračovali po uběhnutí 100 km ještě ve vloženém běhu na 12 hodin a smekám před těmi, kteří po 12 hodinách zmobilizovali své síly a doběhli i poslední část akce a to závod na 24 hodin. V Plzni jste opravdu mohli vidět bardy ultramaratonské­ho světa.

Výsledky

Foto 206× – Otto Seitl


Autorkou článku je Karolína Zídková, usměvavá studentka z Plzně, kterou lze často potkat i v Českých Budějovicích. Vášní Karolíny je příroda a sport. Ráda si odpočine na chalupě při zahradničení a mezi její oblíbené citáty patří: „Nic není nemožné.“