Hrozivá mračna, která se honila dopoledne nad Šaraticemi, nakonec dostala rozum a odplula o kus dál. Běžci se aspoň nedočkali z nebes vody, ta ovšem v předchozích dnech stejně paseku na trati udělala, jak se všichni na 8 kilometru přesvědčili.
Tam se totiž na polní cestě vytvořilo dokonalé bahniště, vhodné tak akorát pro stádo černé zvěře a ne pro vytrvalce. Naštěstí pořadatelé prudký seběh po travnaté cestě do vsi posekali až těsně před startem a díky tomu se po trávě dalo seběhnout relativně dobře a bez větších problémů. I když je nutné přiznat, že někteří borci měli místy dost značné potíže s vyrovnáváním rovnováhy a byly vidět občas i velmi zajímavé kaskadérské kousky.
Martin Kučera spolu se svým bratrem Lukášem /oba VSK Univerzita Brno/ již od startu nasadili pekelné tempo. Bodejť by ne, když byla po 3,5 kilometrech trasy vrchařská prémie. Tam se o ni podělili, ale pak už Lukáš přepálené tempo nevydržel a zanedlouho se na něj dotáhl Tomáš Steiner /též VSK Univerzita Brno/, který ovšem na nic nečekal a brzy mu utekl. Dokonce pak doběhl i Martina Kučeru, ale ten mu v posledních dvou kilometrech nasadil trhák a zdárně ho pak dotáhl až do cíle a zvítězil v čase 40:36.
Druhý Tomáš Steiner protnul šachovnici za 40:54 a třetí Lukáš Kučera za 41:40. Toho ovšem téměř doběhl nejlepší čtyřicátník Petr Kotyza /VSK Univerzita Brno – 41:48/. Dá se tedy říct, že při Běhu Kolem Mohyly míru v Šaraticích nejlepší borci vlastně absolvovali mužské přebory atletického oddílu Univerzity Brno.
Ovšem skvělé časy zaběhli také padesátník Pavel Kratochvíl /Sokol Rudíkov – 43:45/, sedmý absolutně, šedesátník Svatopluk Kudlička /LRS Vyškov – 48:16/ a sedmdesátník Vincent Bašista ze Slovenska /53:40/.
Mezi ženami fantastický výkon předvedla Patrícia Gánovská /Šport Team Hritz/, když hned od začátku nenechala nikoho na pochybách, která z dam bude v Šaraticích nejrychlejší, a udržela ostré tempo až do cíle, kam se dostala za 49:29.
Druhá doběhla zkušená Ivana Martincová /Moravská Slávia Brno – 51:14/, která se nenechala pekelným nasazením prvních žen vyprovokovat a s přehledem je pak posbírala. Třetí skončila mnoha závody otřískaná vytrvalkyně Jana Kadlecová /AK Hodonín – 51:29/, a nakonec až čtvrté místo zbylo na Eriku Farkašovou AŠK Grafobal Skalica – 51:58/, přestože byla ještě na vrchařské prémii druhá.
Populární Šaratice
Šaratice byly kdysi běžecky slavné, pak se na to zapomnělo a až v posledních letech se tam běžci zase vrátili. Během kolem Mohyly míru v Šaraticích a přilehlém okolí, který pořádají zdejší základní a mateřská škola ve spolupráci s atletickým oddílem Univerzity Brno, pokračovala Běžecká tour Jihomoravského kraje 2012 svým druhým závodem.
V tomto velmi oblíbeném seriálu po Velké Moravě v Mikulčicích, následují právě Šaratice a druhá polovina Jihomoravské tour se odehraje na podzim v Holíči na Slovensku a na Svatováclavském běhu v Blažovicích. Zde též proběhne slavnostní vyhlášení celého seriálu, který si získal za svou dosavadní krátkou existenci velký věhlas. Závod je zároveň také součástí Moravsko – Slovenského poháru 2012 a běžecké soutěže okresu Vyškov nazvané Dlouhá míle.
Děti v Šaraticích běhají přímo v obci po rovinaté silnici. Ovšem hlavní závod dospělých v délce 12,3 km zavede vytrvalce po silnici nejprve do Zbýšova, zde je i vrchařská prémie. Potom se běží do Prace, kde je opět dlouhý výběh nahoru až na polní cesty nad Hostěrádky – Rešov a odtud se pak musí běžci spustit dolů mezi zahradami na silnici do vesnice. No, a pak ze všech zbytků sil běžet co to dá až do cíle v Šaraticích.
Kdysi v minulém století bývaly v Šaraticích slavné vytrvalecké závody. V posledních letech se tuto tradici podařilo opět zdárně obnovit a to je dobře.
Podmínky jsme měli všichni stejné
Přesně taková byla reakce na blátivý úsek na trati snad od všech účastníků. Každý se s tím musel vyrovnat po svém a někomu se tam vedlo lépe, jinému hůř.
Právě tam měl největší problémy Martin Kučera: „Na tom bahně se nedalo pořádně odrazit. Musel jsem skoro přejít do chůze. Tomáš mě tam dokonce dotáhl, ale na silnici to už bylo lepší. Ani jsem nemusel jít úplně nadoraz. Taky se mi moc nechtělo po sobotním závodě RunTour v Hradci Králové, kde jsme promokli skrz naskrz a pořádně promrzli. Ještě, že se tady počasí umoudřilo. Do nějakého lijáku bych se znovu už nevydal.“
„Nechtěl jsem vyrazit s Martinem a Lukášem hned od startu,“ vysvětloval mi po závodě svoji taktiku Tomáš Steiner. „Dopadlo by to jako naposledy v Tučapech, kde mě nakonec společně uštvali. Tak jsem si počkal a postupně je dotáhl. Jenom už se mi nepodařilo zareagovat na Martinův trhák asi dva kilometry před cílem. Ale jsem spokojený a navíc jsem se na této trati velmi výrazně zlepšil.“
Lukáš Kučera hned po protnutí cílové pásky zamířil k počítačům, které vyhodnocovaly pořadí závodníků díky čipům a stejně tak vlastně od nich nastoupil i ke startu závodu: „Dal jsem si asi 40 metrovou rovinku a na víc nebyl čas. Taky to podle toho vypadalo. Ale stejně mě bolí docela dost kyčel, tak jsem byl rád, že jsem vůbec dnes doběhl.“
Ředitel závodu, Petr Kotyza, se mi zase přiznal, že měl dokonce na osmém kilometru nachystané krosové boty, aby se tam přezul, ale nakonec to vyhodnotil tak, že si moc nepomůže a proběhl raději celou trať v silničních závodkách.
„Včera jsem v první atletické lize běžela stýpl a patnáctistovku, tak jsem měla docela obavy, co to se mnou dnes provede,“ okomentovala svoje zatížení v posledních dnech Patrícia Gánovská, „nakonec se mi běželo až překvapivě moc dobře. Sice to na blátě klouzalo, ale to jistě všem, jenže já už tam měla dostatečný náskok, tak nebyl problém si dát víc pozor a někde si neublížit.“
„Mám pořád potíže s nohou,“ odpověděla mi na můj dotaz, jak je možné, že v předchozích dvou závodech nedoběhla a dnes to zvládla parádně, Ivana Martincová. „Musím začít volněji, abych se pořádně rozhýbala, a pak to jde. Jenže já vždy začala moc rychle a potom se přes bolest už nedalo běžet. Dnes jsem to zkusila jinak a vyplatilo se mi to. Navíc jsem ani neměl moc velké problémy, takže s tím musím počítat a podle toho se příště zase zařídit.“
To Jana Kadlecová si s ničím moc nelámala hlavu jako ostatně vždy na závodech: „Běžela jsem, jak to šlo a když mě Ivana předběhla, tak jsem věděla, že už ji nedotáhnu. Na to, co zvládnu odtrénovat, je to ještě pořád dobré, takže proč se s něčím nějak moc trápit. Jdeme se přece hlavně proběhnout a pořádně si závody užít, ne?“
A s tím nelze dělat nic jiného než souhlasit. Přece jen závody běháme hlavně kvůli tomu a je důležité, aby to tak zůstalo. A je jen dobře, že se ta parta běhuchtivých kamarádů kolem nás pořádně dál rozrůstá. O to přece hlavně jde, že!
Příští týden se můžete zase na závodech vyřádit
Již v úterý se v Chlebovicích běží závod do vrchu Chlebovický krpál. Ve středu je připravený také na severu Moravy tradiční Běh Velkými Albrechticemi.
No a v Brně pokračuje samozřejmě Triexpertcup, tentokrát v Líšni. Chlapácké běhy na Šumpersku pořádají ve stejný den běh Lesy u Lesanky ve Štědrákově Lhotě u chaty Lesanka.
V pátek se bojuje o body do Běžce Vysočiny v Dačicích na zdejší Dačické 14 a v Olomouci pokračuje Velká cena vytrvalců Olomouckého kraje Během o štěně.
Sobota, ta je totálně předimenzovaná. Ve Zlíně si máte možnost dát Zlínskou lesní hodinovku, ve Valašském Meziříčí Desítku okolo komína, ve Skalce u Prostějova pak Běh ve Skalce, v Lulči nedaleko Vyškova můžete absolvovat Lulečský preclík a vrchaři pak mohou šplhat v Perné Pálavskými vrchy při Běhu na Děvín.
V neděli půjde zase o body do Okresní běžecké ligy Blanenska v Šamalíkově míli v Ostrově u Macochy a Jilešovicích nedaleko Opavy si můžete zaběhnout 15 km v Jilešovickém prásku.
Bližší informace i o řadě dalších závodů si můžete vyhledat v termínovce na našem webu.
Výsledky
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.