Včera mě jedna má klientka překvapila. Byla na nějakém zákroku a bavila se s lékařkou o tom, že hubne. Paní doktorka se jí zeptala: „A tak co děláte, nejíte, že?“ Po sdělení paní Zdeňky, že naopak, že jí pět jídel denně, byla lékařka velmi překvapená a téměř tomu nechtěla uvěřit.
Mně se zase nechce věřit, že si ještě v dnešní době někdo může myslet, že když někdo potřebuje zhubnout, měl by nejíst. Bohužel ale i v internetových diskusích tento názor často vidím. Rada typu „Chceš zhubnout? Tak nežer“ zaznívá dost často od mužů, kteří mají tendenci považovat ženy s nadváhou za někoho, kdo se přejídá. I paní Zdeňka mi říkala, že manžel se ze začátku, když jsme začali s hubnoucím programem, divil, že teď „pořád jí“.
Přitom to vůbec nemusí být tak, že by se člověk vyloženě přejídal. Paní Zdeňka například sladké ráda nemá, chodí léta cvičit a přesto má vysoké procento tuku a velmi vysoký viscerální tuk. Klasická domněnka, že každý člověk s nadváhou se prostě přejídá, je líný a podobně, je omyl. Mnohdy je zde souvislost s dlouhodobým užíváním léků, a hodně k tomu přispívá nevhodné složení stravy, vynechávání jídel aj.
Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Při hladovění sice kila jdou dolů, ale tělo přepne do nouzového režimu a jakmile začnu zase jíst víc, přiberu vše zpět, navíc v tuku (protože svaly jen tak snadno nenaberete). Stejně tak pokud jen snížím dávky jídla, ale tělu nedodám potřebné živiny, nemá z čeho správně fungovat. Tohle platí nejen pro lidi s výraznou nadváhou, ale pro všechny.
Pokud tělu dlouhodobě nedodávám živiny – a upřímně řečeno, kolik lidí si hlídá to, co jí, a nejí pouze pro požitek z jídla? – pak mi určitě budou chybět některé vitamíny, minerály atd. Člověk s nadváhou tedy potřebuje především vyživit tělo, ne přestat jíst. Samozřejmě, že čokolády, oplatky a podobné většinou průmyslově zpracované potraviny je nutno vynechat, mj. právě proto, že jsou to jen kalorie v podobě cukrů a tuků, a rozhodně nám ničím neprospívají.
S paní Zdeňkou máme dole prozatím 6 kilo, což není mnoho, ale v sedmdesáti letech to nejde tak snadno a rychle jako ve dvaceti. Má radost hlavně z toho, že se naučila vybírat si potraviny, jíst pětkrát denně a přestala se bát toho, že když bude jíst, přibere. Naopak: ke štíhlosti se totiž musíme projíst.
Autorkou článku je Lenka Neubauerová. Zabývá se výživou a jejím vlivem na zdraví a psychiku. Tento obor studuje mnoho let a neustále sleduje nejnovější trendy a odborné studie. Pracuje jako nutriční specialista a zaměřuje se zejména na kurzy skupinového hubnutí a zdravého stravování. Více informací najdete na www.nutricniuniverzita.cz
