Běhání je pro někoho způsobem, jak si zlepšit fyzičku, jiný si tímto stylem pročistí hlavu. Po městech i vesnicích běhají výkonnostní běžci toužící po lepším čase v blížícím se závodě nebo i ti, kterým by stačilo shodit nějaké to kilo ze své váhy. Běh ale přeje i na první pohled bláznivým nápadům…
Jeden takový realizoval letos v létě Honza Kačer. Inspirován René Kujanem se rozhodl stanovit si vlastní výzvu. S přihlédnutím k vlastním možnostem si řekl, že během 21 po sobě jdoucích dní odběhne jedenadvacetkrát půlmaratonskou vzdálenost.
O svém snažení denně psal i na blogu a třeba i to ho motivovalo. Nakonec se mu tedy jeho vlastní výzvu podařilo zvládnout. Ačkoliv někteří vytrvalci podobné tréninky běhají denně, pro většinu běžců je to nepředstavitelné a i proto byl tento výkon zajímavým námětem rozhovoru…
Honzo, jak tě napadlo běžet 21 dní po sobě 21 km?
„Inspiroval mě René Kujan, který za 30 dní oběhl Island – tedy třicet maratonů za třicet dní. Reného vystoupení na TEDxPrague mě oslovilo, hned jsem si říkal, že bych chtěl Island taky oběhnout. Chtěl jsem to realizovat co nejdřív, abych to donekonečna neodkládal, a to jsem si musel svůj cíl snížit. Běžet 21×21 mi přišlo jako adekvátní výzva. Zvládnutelné, ale už trochu na hraně.“
Měl jsi někdy pocit, že sis naložil až moc a že to nezvládneš?
„Jasně, hned druhý den (úsměv). Při třetím, čtvrtém výběhu už sem to chtěl fakt zabalit, všechno to ututlat. Pak se to ale zlomilo, tělo si už zvyklo a přestalo protestovat.“
Kdy jsi naopak byl přesvědčen, že už to dopadne dobře?
„Fíha, těžko říct. Někdy kolem první třetiny, tam bylo jasný, že na to mám, že se stačí jen pořádně zakousnout a nepustit.“
O průběhu pokusu jsi psal denně na blogu – jaké to bylo, stát se tak trochu „hvězdou“?
„Myslím, že hvězdou jsem se nestal. Návštěvnost blogu nebyla kdovíjaká, zaregistroval jsem tak dva, tři pravidelné čtenáře. Ohlasy ale přišly z komunity na dailymile.com, bez jejich podpory by to bylo celé náročnější.“
Tvá akce měla mít charitativní podtext, běžel jsi za sluneční školu občanského sdružení Surya, což úplně nevyšlo. Čím to podle tebe bylo?
„Tuhle otázku jsem si taky pořád kladl dokola, a stále nevím… Asi že Honza Kačer není žádnej trademark. Běžet to Pavel Nedvěd, tak myslím, že by v Kargyaku mohli postavit druhou Sluneční školu (smích). Taky jsem to neměl nijak marketingově podchycené, byla to tak trochu hurá akce – tohle se dalo čekat… Zas až tak mě tenhle výsledek, tedy nulové finanční podpora projektu sluneční školy v reakci na můj běh, nezaskočil.“
Pomohly ti naběhané kilometry ve výkonnosti? Zlepšila se díky tomu třeba i psychika, přeci jen je to obdivuhodný výkon…
„Plánoval jsem, že po odběhnání 21×21 zvládnu delší vzdálenosti s přehledem, že se mi celkově zlepší vytrvalost a tak… Ale to jsem se pěkně spletl (úsměv). Určitě mi to přineslo spoustu zkušeností, ale co se týče běžecké formy, tak jsem si zlepšení nevšiml.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Kromě běhu se angažuje také ve světě mobilních telefonů, internetu a nových technologií. Nejčastěji jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou.
