O prodlouženém víkendu 2.-6.7.2011 uspořádal klub orientačního běhu Dobruška čtyřdenní závody v oblasti Petrovičky u Mladkova s centrem závodů na Kašparově chatě.

V pondělí, po prvních dvou etapách, následoval den volna, kdy se konaly doprovodné závody. Pak následovaly závěrečné dvě etapy. Druhou a čtvrtou etapu jsme absolvovali na polské straně hranic.

První etapa se běžela na mapě „Adam“ v lehce kopcovitém terénu se zbytky vojenského opevnění a pobořenými pevnostmi a bunkry. Druhou etapu jsme běželi v Polsku na mapě „Bochniak“.

Klasická trať druhé etapy se odehrávala v šíleném počasí (8°C, prudký liják místy s padajícími krupkami a silný vítr, který lámal i větve stromů). Nebylo výjimkou, že se závodníci bořili i nad kolena v bahně.

Pro kategorii H35B připravil nečekaně nepříjemné překvapení pořadatel v tom, že vydal sledy a popisy kontrol jež se neshodovaly s tratí na mapě. Závodníci se s tím naštěstí popasovali s přehledem. Načež se pořadatel omluvil a při závěrečném vyhlášení všechny odměnil věcnou cenou.

V pondělním volném dni jsme měli možnost využít doprovodné akce. Sám jsem využil závodu v podzemí a závodu v nočním orienťáku. Podzemní sprint měl start normálně v lese, kdy po několika kontrolách bylo nutno, pomocí mapy, najít jeden ze vstupů do vojenské tvrze „Bouda“ a tam pokračovat v závodě s čelovkou, poněvadž pro závod byla zhasnuta veškerá světla v podzemí…

Noční závod se startem prvního závodníka ve 22. hodin se běžel opět na mapě z první etapy. Počasí nám opět moc nepřálo, sice bylo výrazně tepleji s občasným deštěm, ale s hustou mlhou, kterou neprosvítily ani ty nejvýkonnější a drahé světla. Docela dobře schované kontroly se opravdu těžce hledaly.

rejža : Kam se na vás hrabou HOŠI Z BIEGU KATORŽNIKA

Úterní třetí etapa v Letohradě se však konečně běžela za slunečného počasí. Pořadatel připravil tratě v místních ulicích a pěkném zámeckém parku. Do závěrečné čtvrté etapy se šlo v handicapovém startu. Běželo se opět na polské straně hranic na mapě Stará kaple.

V konečně krásném počasí se ovšem běželo v silně podmočeném terénu a na loukách a pasekách v nepříjemně vysoké trávě a kopřivách. První závodníci to tedy měli velmi ztížené a šlapali pěšinky ostatním. Tak už to ale někdy při orientáckých závodech bohužel chodí.

Nicméně bych pořadatele pochválil za slušně odvedenou práci.

WEB ORGANIZÁTORA

FOTOGALERIE