Třeba si ještě vzpomenete, že jsem v úvodním článku o tréninkových prostředcích přirovnal maximální rychlost při stavbě domu ke komínu. On je vidět až nad střechou. Stejně tak, jako vaše osobní rychlost až v závěrech závodů. Ale i on, stejně jako tato schopnost, se musí budovat od základů, tedy nejen v celoroční tréninkové přípravě, ale měla by se rozvíjet již od dětství, kdy to jde nejlépe.
RYCHLOST MÁ KAŽDÝ GENETICKY DANOU.
Je to nutné připomenout. Rozhoduje o tom zejména poměr svalových vláken. Nebudu to rozvádět do podrobností, ale je spíš zajímavější dát to vše obecně srozumitelným popisem do souvislostí.
Budu se toho tedy držet a jen podotknu, že je opravdu nutné naši genetickou rychlostní výbavu rozvinout do maximálních osobních možností. Z toho se pak dá vycházet v pozdějším věku i v přípravě na vytrvalostních tratích.
Ihned slyším vaše námitky: „To jsme ale v mládí neprováděli, takže se to nedá už nijak zachránit.“
V tom až tak nemáte zcela pravdu. Je jasné, že v pozdějším věku se ke svým osobním předpokladům nedostanete. Jenže se dá rychlost opravdu hodně zlepšit i později.
Hlavně pak budete překvapeni, jak vám to pomůže i v dalším výkonnostním rozvoji na vaší plánované závodní distanci.
CO TEDY UDĚLAT PRO ROZVOJ RYCHLOSTI ?
Vynechám přípravu od dětství a předkládám tu krátký nástin současných možností. Maximální rychlost se nerozvíjí jen běháním krátkých sprintů.
Nejvíce platná jsou cvičení, zaměřená na celkovou rychlostní koordinaci těla. Tedy i třeba obratnostní cviky, prováděnými v maximální rychlosti. Určitě i někdy s dost vysokou pohybovou náročností.
TIP: Čtěte také FORMU DOLAĎUJEME TEMPOVOU RYCHLOSTÍ
NA VLASTNÍ OČI.
Názornost je nejlepší učitel, prospěje vám to více, než milion slov. Proto se zajděte podívat na stadion a nemusíte si všímat jen běžců, sprinterů či skokanů.
Doporučil bych sledovat také trénink v kolektivních sportech. Ale musí to tam být správně prováděné. Například u mladých fotbalistů se toho dá nastudovat opravdu hodně.
Uvidíte, co se dá všechno dělat bez pomoci činek. V dobách, kdy jsem vedl kondiční fotbalovou přípravu mládeže, jsem si s tím docela vyhrál.
Potom jsem to využil i při tréninku ve sportovních třídách se zaměřením na atletiku, kde jsem svého času pracoval jako vedoucí trenér.
CO JE PRO VÁS NYNÍ ROZHODUJÍCÍ.
Směrodatné bude spíše udržovat a případně rozvíjet ideální techniku běhu celoročně. Například pomocí technicky správně běhaných rovinek.
Pomohou vám i případné změny úsilí při jejich provádění. Třeba rozložené, stupňované, frekvenční, odrazové a existuje řada dalších možností. Všechno musí být prováděné dokonale uvolněnou formou pohybu.
A nesmíte zapomenout na nejdůležitější součást rychlostní přípravy a to jsou speciální běžecká a hlavně pak odrazová cvičení. Zde je obrovsky široké pole různých forem provádění těchto základních atletických průpravných cviků.
Jakákoliv křeč a maximální vypětí v tréninku vám rozhodně nepomůže. Spíš si vytvoříte rychlostní bariéru.
V zimním období doporučuji si jít v rámci přípravy zahrát košíkovou či případně fotbálek v tělocvičně. Jen prosím s rozumem čili s předem daným časovým úsekem. Nepřipadá v úvahu se zrušit hodinovým zápasem.
To se odepíšete na půl roku dopředu. Navíc už stejně pak nerozvíjíte rychlost a obratnost, ale spíš obecnou vytrvalost. K tomu si likvidujete klouby a úpony, pokud na to nejste od mládí zvyklí a neprovádíte tuto formu přípravy dlouhodobě a pravidelně.
TIP: Čtěte také STŘECHOU PŘÍPRAVY JE SPECIÁLNÍ TEMPO
JAKÉ PROSTŘEDKY BĚŽCI NEJČASTĚJI POUŽÍVAJÍ.
U vytrvalců se pro rozvoj maximální rychlosti používají hlavně krátké běžecké úseky od 60 do 150 metrů s malým počtem opakování. Samozřejmý je nízký objem.
Dají se zařadit, jak jsem již dříve uvedl, do tréninku tempové rychlosti. Ovšem také a to je možná pro mnohé z vás překvapivé, po krátké a lehčí vytrvalostní zátěži. Musíte si sami podle pocitů regulovat délky i počty proběhnutých úseků a hlavně pak přestávky na zotavení. O běžeckém cvičení jsem už hovořil výše, proto to nebudu opakovat.
Občas se v závodním a předzávodním období dá použít i trénink spojovaných sprintů. To se v každém kole třeba na běžeckém ovále běží dva úseky v délce kolem 60 m. Dá se tak naběhat i s meziklusem až tři kilometry v jednom tréninku.
Je to velmi účinný prostředek, ale hodně tvrdý a nemusí každému sedět. Není to úplně optimální zátěž pro rozvoj maximální rychlosti. Trénuje se tím spíš adaptace na prudké změny tempa a také na závěrečné zrychlení.
Díky tomu, že převážná část tohoto tréninku probíhá v kyslíkovém dluhu, rozvíjí se tím i morálně volní vlastnosti, nesmírně důležité pro každého vytrvalce.
NAJDĚTE SI SVOJI CESTU PRO RYCHLOSTNÍ PŘÍPRAVU.
Může se vám zdát, že jsem vám nic moc konkrétního neřekl. Nicméně o to ani nešlo. Chtěl jsem jen zdůraznit základní body, jichž se musíte držet při rozvoji maximální rychlosti.
Cestu, která vám bude nejlépe vyhovovat, si snažte najít podle svých pocitů, možností a hlavně zdravotního stavu pohybového aparátu, sami. Tak jsem to zase nechal na vás :-)
Nedá se nic dělat. Snad i těchto pár slov vám, při vašem úsilí, přece jen trochu pomůže.
Určitě to však stojí za to se s tím poprat, protože jestli budete dostatečně rychlí, poznáte, jaký je to slastný pocit přespurtovat lehce v závěru závodu svého soupeře.
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu.
