Tomáš je nepřehlédnutelný závodník, neboť běhá v sukni a bosý. Když jsem ho viděla poprvé, tak mi prolétlo hlavou, že to je pouhý exhibicionista. Ale po několika osobních setkáních vím, že je to milovník běhu a že to jeho oblečení patří k jeho životní filozofii.
Tomáši, nejdříve bych ti ráda pogratulovala k tvému prvnímu maratonu (4:10:23). Poděl se s námi o dojmy, pocity a také mě zajímá, v jakém jsi zdravotním stavu?
Děkuji. Jako někdy nerozhodný jsem se nakonec rozhodl a sehnal si ve čtvrtek startovní číslo přes charitativní organizaci Světlo pro svět. Teda nechal jsem se spíš od kamarádů zase ukecat, že to prý dám.
Ráno po kouknutí na zpoždění vlaků, mé IC mělo 5 minut, jsem zhodnotil, že můžu ještě spát. Do Prahy jsme ale nakonec přijeli se 4 minutovým náskokem. Sešel jsem se s kamarádem a fotografem Davidem Šantorou. Od Zdeňka Kolmana pak dostávám zářivě žluté tričko Světlo pro svět. Je také vodičem na 4:00. Přichází ještě kamarád Franta, vodič s parukou na 3:45. Toho jsem ale při závodě zahlédl, jen když běžel v protisměru zpátky.
Tradičně vystojím frontu na WC. Odlehčuji svou taštičku na pásku, jím z ní sušené datle. Pak dobíhám do koridoru za vodičem na 4:15 Rendou Kujanem, který běží také naboso. Ještě s bosým doktorem jsme tři. Po výstřelu se deset minut procházíme ke startu. Vybíháme a tempo 6:02 na kilometr mi připadá pohodové. Za chvíli přeběhneme Karlův most a běžíme první kolečko do Libně.
Na osmém kilometru kolem mne proběhne Michal s Pavlem. Opouštím vodiče a přidávám se k nim. Běžíme kolem 5:30 na kilometr. Kostičky na Dvořákově nábřeží mi přijdou pohodovější než na půlmaratonu. Později, ve druhém kole na 41 km jsou znát mnohem víc. I když kostky alespoň promasírují ťapky a pak se líp běží.
Cesta kolem Národního divadla pěkně ubíhá. Pod Nuselským mostem zastavuji poprvé na WC a kamarádi se loučí. Nějak mi to potom nedalo a ani ne po 500 m je dobíhám. Dalo mi to zabrat, běželi poměrně rychle a byli jsme už na 18tém kilometru. Ze srandy hodnotili, že jsem pako, když jsem běžel tak rychle. Chvilku lehce pršelo.
U železničního mostu říkám, že jsme vlastně začali běžet páteční výběh ke Žlutým lázním. Míjíme bazén v Podolí, příště tam asi nejedu tramvají, ale ten kousek doběhnu. Zdravíme v protisměru vodiče na 4:00 Zdeňka. Do obrátky to byla pohoda můj čas v půlce 2:01:15.
Kdyby to byl jen půlmaraton, tak bych doběhl odpočatý. Teď pomalu začíná to, co jsem na závodě ještě neběžel, tedy další půlmaraton. To, že ještě běžím s kamarády, poznají podle různých hlášek, on běží bosej a podobně. Zatím mi to ale běží. Na Smíchově Pavel odbíhá na toiku. S Michalem držím krok až za 30tý kilometr.
Od 32 km přichází lehčí krize, trochu mi ztuhla stehna z vrchu a už jsem to nedokázal tak rozběhnout. Možná jsem to předtím i trochu přepálil. Zastavuji víc na občerstvovačkách a párkrát jsem se i prošel. Ale když běžím, tak většinou předbíhám. Krize pominula při vběhnutí do Pařížské, kde jsem si užil fandící davy a celou jí prosprintoval! Jako vždy radostně a zvesela za 4:10:23. Druhou půlku maratonu jsem tedy trochu flákal.
Myslím, že kromě trochu ztuhlých svalů na stehnech jsem dopadl dobře, hned po závodě jsem prošel dvě hospody s Báječnými ženami v běhu. Chodidla dopadla také dobře, jen trochu zažrané špíny, žádné puchýře a podobně. Dá se říct, že o ťapkách jsem celou cestu nevěděl, tedy jako bych měl ty nejlepší boty, v mém případě staré 36 let. Kilt se cestou provětral ve větru, tak nemám ani odřená stehna a další partie.
Jak dlouho chodíš a běháš naboso?
Naboso chodím přes dva roky, v botách mě bolelo různě kdeco. K bosoběhu mě vlastně přivedli náhodou kamarádi v hospodě Jitka a Petr. Řekli, dej si s námi Běchovice, desítku uběhne každý. A začalo mě to bavit.
A nyní k tvému oblečení. Nenosíš funkční trička, nenosíš běžecké kalhoty. Proč?
Poznal jsem obecně výhody sukní pro muže, větrání a pohodu, tak v kiltu i běhám. Tričko mi stačí i obyčejné bavlněné. Když chodím naboso, tak mi už není ani moc zima a ušetřím i za topení. Funkční tričko jsem měl teď na sobě, to žluté od Světla pro svět.
Běháš naostro. Nemáš strach, že přijde vítr a všichni uvidí, co má zůstat ukryto?
Mám fakt dobrý střih a délku svého kiltu po česku, tak se mi to ještě nestalo. Maximálně kilt chvíli zepředu přidržím, to se ale nestává často.
Kolik km naběháš za měsíc? Trénuješ víc ve městě nebo v přírodě? Jaký terén ti vyhovuje nejvíce?
Teď kolem 150 km běhu a 150 km chůze bosky všude možně. Nejradši mám lesní povrch bez kamínků a louky. Nevadí mi ani běžný asfalt. Jen ten štěrk stále vadí hlavně na běhání.
Co ty a strava?
Na maraton jsem si vzal energetickou tyčinku, traťovku vyrobenou doma z chia semínek a datle. Jinak jím ovoce, zeleninu, maso a hlavně ryby. Pak bezlepkové těstoviny a rýži. Po maratonu jsem si dal v jedné hospodě krůtí prso a v druhé jako zákusek půlku kuřete.
V neděli jsi pokořil maraton… Co plánuješ dál?
V sobotu 17.5. běžím 25 km trasu
Mácháč Run Fest Tedy uvidím, zda to tak brzy po maratonu nějak uběhnu. Pak by mě lákal Jesenický půlmaraton, trasu mám bosky projitou. A v září uvidím, zda zase Běchovice nebo běh z Teplic na Milešovku. Delší trasu než maraton zatím neplánuji, ale uvidíme.
Tomáši, díky za rozhovor a přeji ti co nejméně kamínků, střepů a podobných nástrah na trati a ať ti vydrží stálý úsměv ve tváři, který je pro tebe tak typický.
Tomáš Zahálka (1.5.1978)
Narozen v Teplicích, teď žije v Pardubicích. Rád jezdí vlakem.
Nedůležitější závody
2013
- Běchovice-Praha 10 km za 56:46, můj první závod
2014
- Zimní běh na Blaník 17 km za 1:56:20, převýšení 500 metrů
- Pečecká desítka 10 km za 54:29
- Sportisimo 1/2Maraton Praha 2:02:36
- Křížová desítka v Hradci 10 km za 48:49 (osobák)
- Brněnský půlmaraton 2014 za 1:53:44
- Pošuk 16,5 km za 2:00:49, kros z kopce do kopce, různými terény. Na konci jednoho kopce bylo napsáno: Horší už to nebude.
- Boskovický běh za sedmizubým hřebenem 12,5 km za 1:15:33
- Volkswagen Maraton Praha za 4:10:23