Vedro, které rozpálilo vzduch již během včerejška, značně znepříjemnilo běžcům podmínky, protože trať závodu Svitava kros v Doubravici je otevřená a nebylo možné se před žhnoucím sluncem téměř nikde schovat. Ale podmínky měli všichni stejné, tak bylo jen na každém ze závodníků, jak se s tím vyrovná.

Muži se hned po startu rozdělili a na čele se vytvořily dvě dvoučlenné skupinky. V té první tvrdili tempo Jan Kohout /RELAX-FIT Running Team Blansko – 29:52/ a Vojtěch Grün /AC Okrouhlá/ VSK Univerzita Brno – 30:24/. Honza Kohut pak v posledních kilometrech zrychlil a pohodlně si doběhl v novém traťovém rekordu pro vítězství.

Ve druhé skupině táhl spíš skoro celou trať Lukáš Koudelka /AK Drnovice – 31:30/ a pomáhal téměř až do cíle indisponovanému Tomášovi Večeřovi /BCK Relax Olešnice – 31:29/. Ten pak Lukášovi v závěru nakonec utekl.

Mezi ženami hned po startu nasadila velmi ostré tempo Patricia Gánovská /Šport Hritz team – 34:31/, které udržela až do cíle a také vytvořila v Doubravici nový traťový rekord. Za ní se rozhořel tvrdý boj o druhé místo. Ze začátku šla velmi ostře Karolína Zádrapová /AK Drnovice – 36:33/, jenže začátek tento obrovský běžecký talent zřejmě přece jen překopl a tak musela zvolnit. Toho využila Dorota Anderlová /Moravská Slávia Brno – 37:09/ a posunula se na druhé místo.

Ale Karolína to nevzdala. Přestože je teprve prvním rokem juniorka a závodí i s cestou asi měsíc, zabojoval jako zkušená závodnice. Na pátém kilometru Dorotu dotáhla a pak se za ní chvíli vezla. Ovšem tempo bylo pro ni příliš pomalé, tak se rozhodla jít sama a pohodlně si doběhla pro druhé místo. Až čtvrtá tentokrát skončila nejlepší veteránka Marie Hynštová /AK Drnovice – 39:07/ na které se přece jen podepsalo vedro, které v Doubravici panovalo.

Podél Svitavy se běží téměř po rovině

Doubravice na Svitavou a populární Svitava kros. Přesně tam se vydali běžci, kteří mají rádi rovinatou a příjemnou trasu bez záludných stoupání nebo seběhů. Přesně po takové trati, která měří 8,5 km, se běží v Doubravici podél řeky Svitavy.

Závod je zařazený do Okresní blanenské ligy jako desátý v pořadí a letos snad poprvé se běžel dopoledne. Pořadatelé pamatovali i na děti. Mohli se vyřádit a zazávodit si ve všech věkových kategoriích.

Vedro až k zalknutí

Přesně tohle bylo téma všech běžců, co se za cílem okamžitě hleděli dostat někam do stínu a nalít do sebe nějakou tekutinu. Vysušené hrdlo u některých z nich jim nedovolovalo ani mluvit. Přesto se pak nejlepší do hovoru pustili.

„Vojta Grün chtěl běžet pod třicet minut, Tak jsem mu s tím šel pomoct,“ řekl mi po závodě věčně rozesmátý Honza Kohut. „Jenže pak začal ztrácet, tak jsem to zkusil aspoň sám a pod třicet minut se dostal, ale byl to spíš ostřejší trénink než závod naplno.“

„Po pátém kilometru už jsem tempo neudržel, přece jen jsem měl dlouhý výpadek kvůli zraněnému kotníku a pořád mi to ještě chybí, tak jsem nakonec do cíle jen doběhl, jak to šlo,“ přiznal se mi Vojta Grün.

„Teď se už 14 dní učím na zkoušky a vůbec netrénuji,“ konstatoval Tomáš Večeřa. „Do toho to vedro, trápil jsem se celou trať a až v závěru pak přidal.“

„Pomáhal jsem Tomášovi a nakonec na mě zbylo zase to mé tradiční čtvrté místo,“ lakonicky dodal k našemu rozhovoru s nejlepšími Lukáš Koudelka.

„Měla jsem včera rozlučku se svobodou. Až do tří do rána,“ usmívala se Patricie Gánovská. „Tak jsem sem přijela spíš potrénovat. Ale musím se přiznat, že se mi moc dobře neběželo,“ dodala ještě nakonec.

Komu by to šlo po takové oslavě, že? Někteří by ani nechodili, natož běželi a ještě k tomu tak rychle. V traťovém rekordu. Možná jí taková předpříprava seděla.

„Po druhém kilometru jsem toho měla dost,“ kroutila hlavou Karolína Zádrapová.

„Pak jsem se postupně znovu rozběhla a už to dál šlo, ale začátek jsem dost překopla.“

„Kolem pátého kilometru jsem měla krizi. Začalo mě píchat v boku a bylo po závodě. Už jsem se pak nedostala do tempa,“ řekla Dorka Anderlová, když blahopřála Karolíně k výkonu.

„To vedro bylo hrozné, nemohla jsem skoro dýchat. Tyhle nárazové změny jsou na mě přece jen už moc rychlé,“ vzdychla si po závodě úplně uvařená Marie Hynštová.

A přehřátých nás tam bylo víc. Jen se s tím všichni dobře vyrovnali, takže nenastal žádný problém. Jak pro někoho z nás, tak pro pořadatele. Což je dobře. No, a teplo. Blíží se léto. Musíme si holt zvykat.