AKTUALIZOVÁNO – 22. ročník MUM pokračoval v pořadí již druhou, Boskovickou etapou. Povětrnostní podmínky byly podobné etapě první, první ca 2 hodiny pršelo, což pocítili především maratonci startující v první vlně od 14 hod.
Množství dešťových kapek však nedosahovalo významné úrovně a jejich účinek nebyl vnímán jako nepříjemný. A to ani navzdory relativně nižší teplotě vzduchu, která v místě startu dosahovala 14°C.
Někteří běžci obávající se děšťových přívalů z první etapy vyrazili i v plášťenkách, někteří i v tričku bez rukávů. Jedním negativem byl účinek deště na předem připraveném značení trasy, který je učinil méně zřetelným. Za další lze považovat rozbahněný seběh po polní cestě do obce Krhov, který vyžadoval značnou pozornost.
Běžecký peloton, který čítal 57 běžců a běžkyň byl z místa startu na náměstí Republiky před radnicí první ca 3 km tradičně doprovázen vozem Policie ČR. Z důvodu zvýšení bezpečnosti běžců pořadatelé posunul přeběh svitavské radiály z tradičního místa u Perné asi o 1 km severněji k ČSPHM u Krhova. Nakolik účastnící vnímali tuto změnu pozitivně, to se dozvíme později.
Boj na čele tentokráte nebyl příliš dramatický. Vedoucí skupina běžců se držela ke druhé občerstvovací stanici pohromadě, aby poté ponechala Dana Orálka běžet samostatně na čele. V cíli tak bylo pořadí následující – Dan dosáhl času 3:19:23, Michal Kovář 3:23:24 a třetí doběhl loňský vítěz MiniMUM Josef Cacek za 3:27:35.
Stejné pořadí je také v celkovém hodnocení. Ze zahraničních účastníků je jako první celkově desátý Polák Wieslaw Prozorowski, na třináctém místě je Michael Kiene. Mezi ženami byla první v cíli opět Zdeňka Komárková v čase 4:07:40, druhá byla Tereza Gecová 4:21:03 a třetí Alena Žákovská 5:09:06.
V celkovém pořadí je první Zdeňka, na celkově devátém místě, před Alenou a třetí je Sigrid Hoffman z Německa. V celkové klasifikaci je vedeno 101 běžců, kteří letos uběhli celkem 6396 km. V hodnocení MUM s plným počtem absolvovaných km je celkem 52 běžců, z toho 12 žen.
Zajímavé je sledovat běžecké počínání nejkušenějších běžeckých matadorů. Jak Andrasz Maczo z Maďarska, tak i Sigrid Eicher a Rainer Schädlich z Německa běží většinou sami, jim vlastním a optimálním tempem.
Naopak ostatní členové početné německé komunity běžců vytváří skupinky a evidentně se při absolvování trasy baví. Velmi příjemné je povzbuzování běžců navzájem při předbíhání a to především od těch pomalejších, startujících hodinu před ostatními.
Je zřejmé, že jejich cílem je maraton zdárně absolvovat, proběhnout se v zajímavém prostředí, dosažený čas, případně umístění ve druhé polovině průběžného pořadí rozhodně není prioritní.
Přesně v duchu odkazu Bílého koně – RUN FREE ! Jak jinak také zvládnout POCO LOCO – „tak trochu šílený běh“?