Po nočním dešti se dopoledne v Grymově vydařilo. Téměř nefoukal vítr, bylo kolem tří stupňů nad nulou a dokonce chvílemi prosvítalo i slunce. To se pak dobře závodí.
Také toho využilo na 115 běžců a běžkyň a rozhodně nebylo tam nespokojených závodníků.
Muži vyrazili vpřed ve dvojici
Přesně tak to bylo. Až do sedmého kilometru táhl závod Roman Kovář /Fortex Moravský Beroun – 33:39/ a za ní se zkušeně vezl podobným způsobem závodění otřískaný cyklista Radek Šíbl /Ekodril Zlín – 33:23/. Tři kilometry před cílem pak nasadil k trháku a dovedl ho bezpečně až do cíle. Třetí doběhl stále se neuvěřitelně zlepšující Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 34:49/. Lítá mu to jedna báseň.
Ženy se rozdělily hned po startu
Zuzana Svobodová /AK Drnovice – 42:19/ na nic nečekala a již brzy po startovním výstřelu se pustila s velkou vervou do zdolání desetikilometrové trati. Udržovala si po celou dobu stále bezpečný náskok před druhou Alenou Kriklovou /MK Prostějov – 42:51/ a třetí Janou Matějíkovou /Liga 100 Olomouc – 43:16/.
Grymov, to je pohoda a rodinné prostředí
Pátý ročník Grymovského zimního běhu, který je součástí 35. ročníku Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a také pátého ročníku Grymovského poháru, připravili opět ve svém novém areálu, Obecní stodole, pořadatelé z SK Salix Grymov.
Běžecké závody v Grymově jsou velmi oblíbenými sportovními akcemi díky téměř rodinnému prostředí a kamarádské pohodě, která zde pokaždé panuje, proto se tu dá očekávat neustále se zvyšující počet účastníků. Letos se to znovu potvrdilo.
V lednu v Grymově, to je v poslední době jako na jaře
Nad počasím v Grymově žasla řada běžců, kteří přijeli směrem od severu. Někteří i s vrstvou sněhu na střeše auta.
„U nás je hromada sněhu,“ potvrdil Roman Kovář. „Tady je to neuvěřitelná změna. Jen jsem asi včera přehnal výběh na Lysou horu a dnes to v závěru bylo poznat.“
„Vezl jsem se za Romanem až do sedmého kilometru,“ přiznal se Radek Šíbl, „pak jsem nastoupil, ale nevěřil jsem, že to dotáhnu až do cíle. Chtěl jsem to zkusit a ono to šlo. Někdy to tak prostě je, že to běží samo, ale u mě to bývá málokdy.“
Tak jen tak na okraj. Co jsem viděl v poslední době, na cyklistu je to výborné a běží dobře pokaždé.
„Docela mi to dnes běželo,“ skromně pokrčil rameny Pavel Dvořák. „Včera jsem nikde nebyl, protože jsem doléčoval nemoc a zřejmě se mi to vyplatilo.“ „Ani jsem se nechtěla otáčet a dívat se za sebe, jak na tom jsem, abych neznervóznila a neztuhla,“ konstatovala po závodě Zuzana Svobodová. „Ale jsem spokojená s výkonem i s tím, s jakou rezervou jsem dnes závod odběhla.“
„Vůbec jsem se nezkoušela k Zuzaně dotáhnout,“ usmívala se spokojeně Alena Kriklová. „Nadřela bych se na to a ona by mi pak stejně v závěru frnkla.“ On je totiž už finiš Zuzany Svobodové hodně pověstný. To jen tak na vysvětlenou.
Ani usmát se nemohla na trati při povzbuzení od fotografa Jana Matějíková: „Měla jsem toho opravdu dost. Nebyla nálada na žádné opičky,“ řekla mi při mé poznámce, že se ani nezasmála do objektivu v šatně a pořádně se pak rozkašlala. A takových tam bylo víc.
Holt tyhle změny počasí dělají se všemi své. Ale v Grymově bylo příjemně. To by mohli všichni potvrdit.
Počasí vyšlo na sto procent, organizace klapala stejně, guláš byl výborný a nálada skvělá. Fantasticky prožité nedělní poledne. Co víc si přát.