Ráno tři stupně pod nulou, na zahradě zmrzlé květy meruněk a do toho ještě sněžilo.
Takhle si tedy Velikonoce vůbec nepředstavuji. A cestou do Tovačova to o moc lepší nebylo. Jen sníh nepadal, ale zima, že by se za ni nemuseli stydět ani na Sibiři.
Letos na nás to jaro asi pořádně zanevřelo. Ale závodit se holt musí, i kdyby trakaře padaly. A před Velikonočním pondělím velí tradice zamířit do Tovačova. Již třicet let.
Muži nikam nespěchali
Abych pravdu řekl, ani se jim v té kose nebylo co divit. Na čele se držela po celá dvě kola tří okruhového závodu Tovačovem čtyřčlenná skupinka vytrvalců ve složení Milan Wurst /HORE DOLE – 25:30/, Jiří Matoušek /AK Drnovice – 25:40/, Josef Sedláček /AK Kroměříž – 26:07/ a Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 26:30/.
Právě až ve třetím okruhu Milan Wurst zrychlil, čímž nejdříve utrhl Pavla Dvořáka a za chvíli i Pepu Sedláčka. Ovšem Jirka Matoušek se s ním stále držel, tak Milan opět dvěma trháky zrychlil svůj závěr a nakonec se vzdálil i výborně běžícímu Jirkovi a bezpečně pak zvítězil.
Ženy se také nikam nehnaly
Velká favoritka závodu Karolína Zádrapová /AK Drnovice – 32:52/ přijela do Tovačova silně zdravotně indisponovaná a tak jen klusala pro body do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje. Za ní se držela na dohled Luba Konečná z Ludvíkova /33:00/ a třetí doběhla triatlonistka Alena Losertová /ZAPRO AD TEAM Osek – 33:24/.
Prostě bych to nazval poklidným nedělním výklusem. Tak to totiž na trati vypadalo.
Tovačov, Tovačov, tovačovský zámek…
30. ročník Velikonočního běhu v Tovačově připravili členové běžeckého oddílu místní tělovýchovné jednoty Sokol tradičně na neděli před Velikonočním pondělím. Závod je zařazený též do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a je již třináctým v pořadí této populární celoroční běžecké soutěže. Všechny účastníky čekaly opět tři okruhy městem a po hrázi zdejšího rybníka v celkové délce 7,5 km.
„Tovačov, Tovačov, tovačovský zámek…,“ když jsem v dětství při nacvičování různých besed zaslechl z úst naší cvičitelky tento nápěv, jímala mě vždycky hrůza, neboť jsem to z celé duše nenáviděl. Kdepak by mě tenkrát napadlo, že Tovačov od nás leží tak blízko a navíc, že kolem toho zámku budu běhat závod. Jak se to v tom životě někdy všechno zajímavě vyvrbí, co?
Místo jara pořád zima
Tak to teď vypadá snad všude u nás a střední Morava není žádná výjimka. Jen snad tím, že tu už neleží sníh, ale jinak to všude do tradičního velikonočního počasí má opravdu hodně daleko. A je nutné přiznat, že i vytrvalci, kteří jsou zvyklí na ledacos, už by teplo velmi rádi přivítali.
„Začal jsem v té zimě volněji,“ popsal svoji taktiku v závodě Milan Wurst, ale pak jsem tempo stupňoval. Jenže ani to nestačilo na Jirku, proto jsem zkusil dva trháky a otevřeně musím přiznat, že jsem musel jít závěr totálně na doraz, abych vyhrál.“
„Nedokázal jsem zachytit ten Milanův závěr,“ mrzelo Jirku Matouška. „Jinak věřím, že bych mu byl ve finiši rovnocenným soupeřem. Ale on se rozhodl to napálit na trati a vyšlo mu to. Škoda, že závod nebyl delší, možná by to vypadalo jinak.“
„Pořád se mi zdálo, že klušeme,“ kroutil hlavou Pepa Sedláček, „jenže jak kluci zrychlili, tak to najednou nešlo. Ten včerejší půlmaratón v Kroměříži je v nohách prostě ještě cítit.“
„Mám nějakou virózu,“ přiznala po závodě Karolína Zádrapová, „bolí mě celé tělo. Myslela jsem, že se to rozběhne, ale bylo to kolo od kola horší. Běžet ještě kousek, tak nevím, jak by to dopadlo.“
„Letos jsem konečně zatím vydržela zdravá, tak mi to celkem slušně běhá, ale dnes jsem se po tom pátečním závodě v Olomouci hodně trápila,“ konstatovala po závodě Luba Konečná.
Já se věnuji jen triatlonu, na běžeckých závodech jsem zcela výjimečně,“ řekla mi Alena Losertová. „Právě Tovačov mi zrovna sedl do tréninku, tak jsem zkusila, jak mi to půjde.“
A šlo jí to hodně dobře. Je vidět, že triatlonisté jsou velmi odolní. Nevadí jim zhola nic.
Ani ta zima, které teď vládne kolem. Bylo tak hnusně, že dokonce i z rozhledny na věži tovačovského zámku všichni běžci rychle prchali dolů, přestože bylo vidět široko daleko, protože nahoře po těch dvoustech schodech, co museli zdolat, fučel tak studený vítr, že z toho až uši omrzaly. Jaro, co jsme ti provedli, že nás tak trestáš?