Po nočním lijáku se museli ráno pořadatelé Hanácké kojetínské desítky hodně ohánět, protože bahno na některých úsecích původní tratě je donutilo trasu pozměnit a znovu vytyčit. Ale zvládli to rychle a bez problémů. Jen po ránu byla v Kojetíně pořádně nepříjemná zima. A jak foukal vítr od řeky, bylo cítit, že chlad proniká pěkně hluboko do celého těla. Ovšem to snad bylo jediným záporem jinak fantastického běžeckého svátku v Kojetíně. Tak si představuji báječnou pohodu s kamarády v nedělním dopoledni. A ty koláče. Ty psaly!
Muži měli jediného favorita
Vítěz prvních dvou ročníků tohoto závodu Tomáš Steiner byl pracovně zaneprázdněn, tak se cesta k vítězství otevřela pro Josefa Sedláčka /AK Kroměříž – 34:17/, který toho beze zbytku využil. Již od druhé třetiny trati běžel sám a jen si kontroloval tempo a odstup od druhého běžce. Tím byl Stanislav Široký /AK Blansko Dvorská – 34:41/. Ten si také v poklidu své druhé místo pohlídal.
O třetí plac se ovšem strhl velký boj, z něhož vyšel vítězně Tomáš Rašner /Trisk Olomouc – 36:02/, protože dokázal vystupňovat tempo v závěru, dotáhl tříčlennou skupinu běžců před sebou a ještě jim pak v koncovce lehce utekl.
U žen bylo také jasné, kdo vyhraje
Přestože měla Karolína Zádrapová /AK Drnovice – 39:38/ v nohách sobotní kvalifikaci na ME do vrchu na Lysé hoře a do Kojetína si přijela jen vyklusat, nebylo ve startovním poli žen větší favoritky. A Karolína to také ve svižném tempu lehce potvrdila.
Druhé místo za ní si pak po celou trasu s přehledem kontrolovala Silvie Divišová /AK Drnovice – 41:34/ a třetí díky výborné koncovce pak pro sebe získala Marie Krappmannová z Olomouce /43:36/.
V Kojetíně se běželo potřetí
Hanácká kojetínská desítka se po vydařených dvou ročnících se běžela již potřetí. Jak jsem již uvedl, trasa se musela pozměnit ale dva okruhy s průběhem kolem rybníka Pod Hrází a alejí s vesměs vzrostlými jasany s náběhem v prvním kole a doběhem do cíle v nedaleké loděnici, kde bylo perfektní zázemí celé akce, daly také téměř 10 km. Navíc je trasa většinou ideálně schována mezi stromy, takže byla radost tam běžet.
Nechybělo opět bohaté občerstvení velmi příznačné pro zdejší srdečné a otevřené obyvatele. Prostě závod v Kojetíně jako obvykle neměl chybu a Jardovi Bělkovi i jeho pomocníkům se zase vydařil.
Radost až do rána
Tak by se dala nazvat a využít pohodička, kterou poskytla nádherná sportovní akce v Kojetíně, kdyby na to byl čas a nebyla taková kosa. Posedět si u řeky Moravy, cpát se koláči, sem tam si něčeho loknout, to podle chuti všech, možnosti tam byly a bezvadně si pokecat třeba i o běhání. Také ta pohoda mezi všemi běžci v loděnici byla vidět.
„Nepovedl se mi maratón v Praze,“ přiznal se mi Pepa Sedláček, „tak si jezdím teď po závodech spravovat chuť, protože formu mám. Tam jsem udělal taktickou chybu, ale dnes jsem si závod v pohodě jen odklusal a to mě zase dobře naladilo.“
„Moc krásný závod i prostředí,“ pochvaloval si akci v Kojetíně Stanislav Široký, kterého je vidět hlavně na blanensku. „Jsem moc rád, že jsem do těchto končin vyrazil.“
„Viděl jsem, jak ti tři kluci přede mnou najednou zpomalili,“ líčil mi děj na trati Tomáš Rašner, „tak jsem si je dotáhl a šel potom i před ně. Nikdo se mě nedržel, což mě dost překvapilo, tak už pak byla pohoda doběhnout do cíle na třetím místě.“
„To první kolo jsem šla ještě příliš rychle,“ konstatovala Karolína Zádrapová, „až pak jsem si zvolnila a zbytek závodu v podstatě jen doklusala.“ „Běželo se mi výborně, jen v závěru to už nebylo ono, přesto jsem spokojená. Nemusela jsem jít naplno a závod splnil můj tréninkový záměr,“ řekla mi v cíli Silvie Divišová.
„Na silnici běhám ráda a jde mi to tam líp než v terénu, proto jsem si věřila a povedlo se to,“ usmívala se Marie Krappmannová mé poznámce, že nějak až příliš lehce porazila Lubu Konečnou, která má letos skvělou formu. Tak i Kojetín je za námi. Letí to, letí.
Co víc dodat. Výborně uspořádaný závod, skvělá atmosféra, plno kamarádů, perfektní zábava, dopoledni v Kojetíně prostě nic nechybělo.
A ty koláče teda psaly. To musím zdůraznit znovu. Proto budu raději jezdit na takové nádherné pohodové závody, než na monstr podniky dělané pro byznys. Tak tedy tisíceré díky našim kamarádům a pořadatelům, že jsou tuhle radost pro nás schopni zorganizovat.