Jubilejnímu 25. ročníku Běhu kolem Vyškova, Vyškovské dvanáctky, celkem přálo počasí. Nebylo moc velké vedro jako začátkem týdne, jen foukal nevyzpytatelný vítr, který je na tomto závodě vesměs na otevřené trati již tradičním průvodcem. Sice sluníčko svítilo, ale vzduch byl podstatně chladnější než v právě minulých vedrech, takže se dalo slušně běžet.
Honza Kohut to napálil
Hned po startu se sice tlačil do čela Tomáš Steiner /AK Drnovice – 40:55/, ale vydržel to jen první kilometr. Pak převzal iniciativu Jan Kohut /Relax – fit TEAM – 38:33/a nasazené tempo dodržel až do cíle. Nepříjemnou trasu zvládl průměrem 3:11 na km, což je na tuto trať a protivítr opravdu velmi slušný výkon. Na Tomáše pak zbylo jen druhé místo.
Třetí potom doběhl výrazný talent z poslední doby Petr Hének /AK Drnovice – 42:24/, který vlastně běžel celou trasu sám. Ostatně jako běžci před ním.
Irena Pospíšilová se přijela rozcvičit
Tak nějak to vypadalo, protože Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 31:20/ nikam nespěchala a jen se volně rozcvičila na odpolední závod v Nové Lhotě. Druhá skončila Sylvie Kubánková /Relax – fit TEAM – 31:38/ a třetí pak slovenská běžkyně Dana Vigašová /Bbtrener SK Banská Bystrica – 34:19/.
Ve Vyškově již po páté po nové trati
Na nové trati ve Vyškově se běželo letos už popáté. Jak to letí. Je zřejmé, že trasa plně vyhovuje současným nárokům na pořádání běžeckých akcí na silnicích vzhledem k neustále hustějšímu automobilovému provozu. Závod opět připravili organizátoři z TJ LRS Vyškov. Zázemí pak poskytl vyškovský atletický stadion.
Již od devíti hodin se na tartanu objevili nejmenší děti a potom se postupně pokračovalo všemi věkovými kategoriemi až do startu hlavního závodu. Muže čekala nepříjemná otevřená trasa do Radslavic a zpět v délce 12 km a ženy společně s dorosteneckými, juniorskými kategoriemi a veterány nad 70 let pak zkrácená trať dlouhá 7,7 km.
Počasí letos vyšlo
Opravdu bylo hezky až na ten vítr. Ten ovšem ve Vyškově straší skoro pořád. „Tomáš nasadil svižné tempo, tak jsem v něm jenom pokračoval až do cíle,“ lakonicky prozradil recept na svůj super výkon Jan Kohut.
„Po prvním kilometru jsem viděl, že je to moc rychlé, tak jsem zvolnil a pak už jen doběhl do cíle,“ přiznal se Tomáš Steiner.
Běželo se mi výborně,“ nadšeně konstatoval Petr Hének. „ S Tomášem a Honzou jsem raději nešel, začal volněji a vyplatilo se mi to.
„Jedu ještě do Nové Lhoty, tak jsem si do Vyškova zaskočila jen závod vyklusat pro body do soutěže,“ usmívala se nad svým volnějším tempem Irena Pospíšilová.
„Nemám moc ráda takové rovné tratě, kde je vidět hodně daleko před sebe,“ řekla mi v cíli Sylvie Kubánková, „ale dnes mi to běželo, tak mi to tolik nevadilo.“
„Bydlím ve Vyškově a pracuji v Brně, ale velmi často jezdím domů na Slovensko, tak se tu moc často na závodech neobjevím,“ nastínila mi svůj současný život Dana Vigašová, nové jméno mezi vyškovskými běžkyněmi.
Vyškov je tedy za námi a příští týden se seriál Vyškovské běžecké tour opět přesune do Nemojan, kde na zdejší devítce v hlubokých lesích na nádherné, ale velmi náročné trati čeká na běžce po startu ostrý test do kopce.
Všude je prostě něco a každý závod je něčím specifický. A to je na tom to zajímavé. Pokaždé vás čeká něco jiného a je na vás, jak se s tím poperete. A o tom závodění mimo dráhu přece je.