Nová studie Univerzity Jižní Karolíny odhalila, že limonády představují kvůli vysokému obsahu fruktózy potenciálně větší riziko obezity, než se předpokládalo.

Tým vedený ředitelem Michaelem Goranem zjistil, že nejoblíbenější limonády včetně Coca-Coly, Pepsi a Sprite jsou slazené glukózo-fruktózový sirupem a obsahují víc fruktózy, než si většina lidí myslí.

Studie, která vyšla v časopise Nutrition, uvádí, že nápoje v té podobě, v jaké se prodávají, obsahují o 50 % víc fruktózy než glukózy.

Jejich poměr je tedy 60:40 místo 50:50, jako je tomu u normálního cukru.

Proč na tom záleží? Protože fruktóza je jednou z příčin epidemie obezity.

Goranův tým neanalyzoval hladiny fruktózy v limonádách poprvé. Už v roce 2010 publikoval studii v časopise Obesity, kterou „rozcupoval na kousky“ kukuřičný zpracovatelský průmysl, jenž glukózo-fruktózový sirup vyrábí. The Corn Refiners Association trvá na tom, že glukózo-fruktózový sirup má v podstatě stejný podíl fruktózy a glukózy jako cukr. Tvrdí také, že fruktóza nemá na lidské tělo odlišný vliv než glukóza.

Goran tentokrát podrobil rozsáhlé analýze 34 oblíbených nealkoholických nápojů, přičemž použil tři odlišné techniky ve třech oddělených laboratořích. Výsledky byly de facto stejné. Cukr v nápojích se v průměru skládal z 60 % z fruktózy a ze 40 % z glukózy. Zároveň uvedl, že by nás to mělo znepokojovat.

Ostatní studie prokázaly – a na scéně se nám tak objevuje poměrně nové vědecké pole –, že fruktóza je mnohem nebezpečnější než glukóza. Glukózu tělo využívá jako zdroj energie. Fruktózu mnohem ochotně vstřebávají játra, kde ji přeměňují na tuk. Víme, že fruktóza má více negativních účinků. Kukuřičný zpracovatelský průmysl s ročním obratem 6 miliard dolarů nadále opakuje mantru, že cukr je cukr.

Proč kukuřičný zpracovatelský průmysl neiniciuje vlastní studie, jež by prokázaly, že se Goran mýlí? Evidentně o tom alespoň přemýšleli. Interní dokumenty odhalené během soudního řízení mezi cukrářským průmyslem a zpracovateli kukuřice, které vyšly v The New York Times, doporučovaly, aby Univerzita Jižní Karolíny „opětovně provedla studie“.

Goran navíc kritizuje etikety na limonádách, jež místy obsahují větší množství fruktózy, než stanoví. Některé limonády obsahovaly podle analýzy vyšší koncentraci fruktózy, než stálo na etiketě, což dle jeho slov může znamenat, že obsahují glukózo-fruktózový sirup.

V ovocných džusech je samozřejmě stejně jako v limonádách vysoký obsah fruktózy. Ale ovoce bychom měli jíst, ne pít, dodává Goran.

České zastoupení Coca-Coly připouští, že důvody změny ve složení nápoje jsou i ekonomické. „Rozhodujícím faktorem pro jeho použití je vedle technologického zjednodušení výrobního procesu také regionální dostupnost použitého sladidla a jeho kompetitivní cena, přičemž vysoká kvalita a prvotřídní výrobní standardy jsou pro nás vždy prioritou,“ vysvětlil portálu iDNES mluvčí Coca-Cola ČR Milan Luzum.

V obchodních řetězcích prakticky Coca colu s cukrem nekoupíte. Mnoho lidí však našlo alternativu v podobě Freeway Coly, která je chuťově velmi podobná Coca Cole.

A jak se glukózo-fruktózový sirup vyrábí?

Základem je obilný škrob, nejčastěji kukuřičný. V Česku se využívá obvykle pšenice. Zrno se nejprve rozemele, poté se oddělí škrob a přidají enzymy. Ty pak přemění část glukózy v něm obsažené právě na fruktózu.

Proč je pro výrobce výhodný?

Je mnohem levnější, oproti klasickému cukru o 50%.

Navíc má sirup až dvaapůlkrát vyšší sladivost.

Oproti klasickému cukru má výhodu, že se při výrobě nemusí rozpouštět, je tekutý.