Dopoledne se začali v Bohuňovicích rojit vytrvalci jako vosy na broskvoni plné sladkého ovoce. A dokonce to také u startu i tak hučelo. Skoro jako ve vosím hnízdě, či ve včelím úlu.

Ale to takto bývá vždycky, když se sejde tradiční parta kamarádů na závodech. Prostě se musí všechno probrat, tak je tam vždy živo. A Bohuňovice nejsou výjimkou.

I když už po ránu zde bylo vedro a to pořádné. A teplota letěla pořád svižně nahoru. Na otevřené trati to tedy dnes nebyl žádný med.

Petra Kamínková má formu

Před podzimními závody potvrdila Petra Kamínková /Adidas Boost Team – 22:23/, že je na tom opravdu dobře. Běžela ve skupince se třemi vytrvalci hned za prvním mužem a bylo vidět, že jí to šlape. Dokonce šla občas i před ně, aby tempo popotáhla.

Druhá doběhla mezi ženami Johanka Šimková /Skuhrov nad Bělou – 26:16/ a třetí pak Luba Konečná /Ludvíkov – 27:20/.

Tomáš Blaha utekl všem

Již od startu vyrazil dopředu Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 43:12/ a postupně svůj náskok navyšoval až na tři minuty.

Za ním si dali společný trénink před maratónem v Ostravě Petr Kučera /SK Salix Grymov – 46:13/ a Josef Sedláček /AK Kroměříž – 46:13/ a jak je vidět z času, kluci nefinišovali a v pohodě proběhli cílem společně bok po boku.

Co běžce čekalo?

Další závod zařazený do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje připravili TJ Agro Bohuňovice a AS Olomouc v obci Bohuňovice, která leží na širokých rovinách za Olomoucí směrem na Šternberk.

Pořadatelé už 29. ročníku Běžeckého mítinku ho přichystali na tradičních tratích po silnicích a polních cestách v okolí. Převýšení na trase veškeré žádné, proto se tam dá běžet celkem rychle. Jen je vždy otázkou, jak vypadají polní cesty po sklizni obilí a jiných plodin a samozřejmě co tam zrovna provede počasí.

Po lijácích jsme se na trati už i brodili blátem a ve velkém vedru a suchu se pak v otevřené krajině zalykali prachem. A co dokáže vítr na takovéto planině, to si všichni jistě dokážete představit sami.

Přesto má závod své kouzlo a neodmyslitelně patří již mnoho let na začátku září či koncem srpna do seriálu olomouckých běžců. Letos tedy zase vytrvalcům přitopilo pod kotlem ostré slunce.

Jak se běželo tem nejlepším?

Pohodové dopoledne v Bohuňovicích doprovázelo sluníčko, to zase zvedlo teplotu do výšin, které už hraničí s normálem. Ještě, že to pivo tam teklo proudem. Jo, není nad dodržování správného pitného režimu. A to v takovém počasí platí dvojnásob.

„Docela dobrý trénink,“ konstatovala s úsměvem po závodě Petra Kamínková. „Běžela jsem s kluky. Drželi pohodové tempo, ale jak jsem šla před ně, okamžitě zrychlili.“

„Vrátila jsem se ze Švédska, kde jsem se rok připravovala na závody v orientačním běhu, tak jsem se rozhodla to zkusit i bez mapy. Sice jsme přijeli asi 4 minuty před startem, ale zvládli jsme to,“ prozradila na sebe Johanka Šimková.

„Zase jsem ten konec nedokázala jít naplno,“ rozčilovala se Luba Konečná. „Musím se na to víc zaměřit.“

„Snažil jsem se držet rovnoměrné tempo, ale samotnému mi to nešlo,“ řekl mi Tomáš Blaha. „Aspoň jsem tedy zrychlil poslední dva kilometry.“

„Dali jsme si svižný tempový trénink před Ostravským maratónem,“ přiznali se po společném proběhu cílem Petr Kučera a Pepa Sedláček. „První kolo jsme odtáhli Petře a pak pokračovali stejným tempem dál.“

I přes zvedající se teplotu se ovšem některým vytrvalcům zdála trať krátká, a tak si při náběhu do druhého okruhu přidal kilometr přes Bohuňovice navíc, protože zapomněli včas odbočit.

A byli to zkušení veteráni. I to se někdy stává.