Naprosto ideální běžecké počasí přivítalo vytrvalce v Drahanovicích, kde se na fotbalovém stadionu v příjemném zázemí celého areálu sešel zase úctyhodný počet borců na to, že se běžel teprve třetí ročník tohoto závodu. Pořadatelé to musí mít tam nahoře hodně dobré, že jim to pokaždé takhle vyjde. Jinak si to neumím představit.
Muži běželi ve skupině
Asi do sedmého kilometru se na čele závodu drželi Zdeněk Dokulil z Olomouce /37:33/, Petr Halama ze Šumperka /37:46/ a Jaroslav Martínek TriSK Olomouc – 38:55/. Tam ovšem šel do čela Zdeněk Dokulil a roztrhal závod. Zezadu se pak v závěru závodu dotáhl Jan Lachnit /TJ Liga 100 Olomouc – 37:51/ a odsunul Jardu Martínka na čtvrté místo.
Ženy se rozdělily brzy po startu
Dopředu ihned vyrazila Luba Konečná z Ludvíkova /46:53/ a jen si první pozici kontrolovala.
Za ní se pořád na dohled držela Marie Hynštová /AK Drnovice – 47:32/a s přibližně stejným odstupem doběhla třetí Hanka Müllerová /AK Drnovice – 48:22/. Až čtvrtá skončila Zuzana Svobodová /AK Drnovice – 48:23/, která se viditelně šetřila na nedělní závod v Prostějově.
Kosířské žiganec
Obec Drahanovice pod Velkým Kosířem uspořádala třetí ročník běžeckého závodu, který je zařazený opět do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje. Po prvním ročníku změnili pořadatelé závodu i název celé akce, protože v lesnatém terénu, kudy vede trasa 10 km závodu, některé běžce popíchaly vosy, dokonce skončil i jeden z nich v nemocnici, proto tedy onen Kosířské žiganec.
Organizátorům se podařilo za velmi krátký čas dvou let udělat si dobré jméno, proto se do obce sjíždí velký počet běžců a to nejen těch, co bojují o body do poháru.
Všechno fungovalo, jak mělo
Na tom se shodli téměř všichni, co vyrazili na některou z připravených tratí. Ideální počasí, krásná trať, dobrá organizace, domovské prostředí, co víc si přát.
„Ze začátku jsem si hlídal čelo závodu,“ řekl mi Zdeněk Dokulil. „Až po sedmém kilometru jsem šel dopředu a vytvořil si náskok, který jsem si pak už jen poslední dva kilometry hlídal až do cíle. Jsem nesmírně rád, že si mi zde podařilo vítězství obhájit,“ dodal ještě velmi spokojeně.
„Já tu byl na všech třech ročnících,“ konstatoval při naší debatě Petr Halama. „Mám to sice ze Šumperka trochu dál, ale moc se mi tu líbí. Je zde parádní domácí atmosféra za pár korun startovného se vším, co potřebuji, takže sem budu jezdit pořád, pokud to půjde.“
„Začal jsem kluky stahovat asi moc pozdě,“ trochu zklamaně nadhodil Jan Lachnit. „Být to o kousek delší, možná jsem se dostal ještě výš.“
„Neběžela jsem dnes naplno,“ přiznala se Luba Konečná. „Zítra jedu ještě do Prostějova, tak jsem se nechtěla nijak zvlášť moc honit a jen si kontrolovala první místo.“
„Dnes už to bylo lepší než v posledním závodě,“ zhodnotila svůj výkon Marie Hynštová. „Zaběhla jsem zde také o hodně lepší čas než loni.“
„Chtěla jsem se jen tréninkově proběhnout,“ s úsměvem probírala svůj výkon po závodě Hanka Müllerová. „Nedostanu se teď moc v týdnu k nějakému tréninku, tak jsem se rozhodla aspoň jet na závody, abych se trošku protáhla.“
A zatrénovali si na krásné trati v lesích dobře zcela jistě všichni běžci i běžkyně, co se do Drahanovic sjeli. Někteří si mákli víc, jiní míň, ale spokojení byli snad všichni. A jak potom chutnalo pivo, to vám snad ani nemusím povídat.