Óda nadšeného běžce Pamflet zhrzeného běžce
Mám já to super koníčka To je mi ale pěkná debilita
venku je krásně, ptáci zpívaj Pitomá závislost, uplet jsem si bič
vyrazím užít si sluníčka Zachránit může mě už jen senilita
jó běžci v tváři usměv mívaj. Až kecky nenajdu, ta posedlost snad bude pryč.
To je mi panečku správný hobby Běhá fakt každej, všichni o tom žvaní
svalnatý nohy, hrdý čelo Kdo to má poslouchat a kdo to má číst
je to jak návrat do tý doby Z toho vám na mě jde leda tak sraní
kdy k lovu sloužilo nám tělo. A k tomu tisíc rad, co prej že nemám jíst.
Běžím si lesem, polem, loukou Na závodech nás bejvávalo pár
Šťastný jak blecha kilometry hltám Známý tváře, byli jsme jedna ruka
alkohol nepozřu, pohrdnu i moukou Trenky, triko a v srdci závoďáka žár
a v duchu post na facebook črtám. Z těch vystajlovanejch plazilů mi v oku cuká.
Mám já to super koníčka Jsou děsně hepy, fotěj se na fejsbůk
Na závodech s kámoši jsme jedna ruka Muziku v uších, na pazourách mobily
Hlavně do toho dát kus srdíčka Nevidí, neslyší, jenom ten vlastní hluk
A usmívat se, byť ve svalech mi cuká. A radši melou pantem, než aby se honili.
Miluju běhání Nesnáším běhání
Miluju ten pocit Nesnáším ten pocit
Tady je mé plné doznání: Tady je mé plné doznání:
já na něj myslívám dnem i nocí. Bráním se, ale stejně má mě v moci.