Předpokládám, že zrovna toto téma se v nejbližší době stane velmi aktuální vzhledem k blížící se zimě a případným podzimním plískanicím nebo chřipkovým epidemiím. Tak si myslím, že připomenout alespoň základní zásady není nikdy na škodu.

Zejména když to všichni neuvěřitelně podceňujeme. Pak už je pozdě si nadávat, když místo týdenního léčení se vám to vše protáhne na celý měsíc a můžete začínat s tréninkem od začátku.

PODSTATA PROBLÉMU

Rozhodně záleží na tom, jakou nemoc jste chytli. Pokud je to běžné nachlazení a k tomu případně i silná rýma, doporučuji opravdu na těch pár dní vysadit a nechat tělu, které je už beztak oslabené zatížením v práci a pak i tréninkem, vydechnout.

Nic nehleďte na nesmyslná rčení, že léčení rýmy trvá týden a neléčená proběhne za sedm dní. Nikdy žádné, byť i sebelehčí onemocnění nepodceňujte, neboť se z něho může vyklubat velmi závažný zdravotní problém. Ten vás může nejen navždy vyřadit z aktivního sportování, ale také třeba i ohrozit na životě.

I z hloupé rýmy můžou vzniknout těžká srdeční onemocnění, z chřipek a nachlazení ještě i horší věci, končící někdy úmrtím. Nechci vás zbytečně strašit. Je jen na vašem zvážení, jestli si při banální nemoci odpočinete a vyléčíte ji nebo budete zuby nehty trénovat dál.

Ovšem potom si třeba také značně zhoršený průběh vaší zdravotní indispozice potáhnete na zádech sebou i několik měsíců. Tím též pravděpodobně zahodíte celou dlouhou přípravu a zrušíte si nastávající sezónu.

O těžších nemocích vůbec nebudu diskutovat. Tam je to jednoznačně na rozhodnutí lékaře. Případně i na hospitalizaci v nemocnici a až pak po kontrolních testech a průběhu celého problému se na doporučení lékařů můžete vrátit k běhání.

CO DĚLAT U LEHČÍCH ONEMOCNĚNÍCH

Pokud dostanete antibiotika, tak se není o čem bavit. Ty se musí dobrat a nechat tělo v klidu ještě minimálně týden a případně si pak nechat udělat alespoň kontrolu krve. Pakliže bude vše v pořádku, tak se postupně zapojit do zátěže. A to rozhodně podobně volným způsobem, jímž vám teď popíši co dělat při obyčejných nachlazeních.

I zde je nutné ho doléčit a až teprve potom je možné začít s tréninkem. Uvědomte si, že tělo muselo bojovat se zákeřnými viry či nějakými jinými bestiemi, co chtějí na náš úkor přežít. Je tedy dost značně oslabené.

Pokud se opět vrhnete do plného zatížení, dá se předpokládat, že se buďto nemoc vrátí, nebo si rozhodíte přípravu tak, že ji už pak nedáte dohromady. Já doporučuji všem svým svěřencům první týden po vyléčení jen pozvolna začít klusat a případně doplnit trénink nějakými rovinkami s postupným zvedáním kilometráže ke konci týdne.

Dalších sedm dní pak už najet na vlastní tréninkový plán s tím, že jej snížíte co do objemu i kvality. Až následující týden, pokud vše probíhá v pořádku a jste zdraví, navrhuji absolvovat kompletní a plné zatížení.

Ovšem s tím, že je nutné se ještě sledovat a případně ihned při jakémkoliv náznaku potíží ubrat nebo i trénink přerušit. Takto se pak dá předpokládat, že se do všeho rychle dostanete a sezóna se dá klidně zachránit.

TAK DLOUHO NEMÁM BĚHAT?

Už slyším ty vaše řeči a údiv nad dobou, jak dlouho by podle mě trvat přiblížení se původnímu běžnému tréninkovému zatížení. Ale vězte, že jen pár výjimek si nachlazení vyléčí tak, že s ním odběhne půlmaratón, při tom se vypotí a do cíle doběhnou relativně zdraví.

I takové znám. Jen si nejsem jist, zda se to v jejich těle všechno nesečte a pak to jednou nevypukne takovým způsobem, že se zbytek života budou otravovat s nejrůznějšími neduhy.

Proto bych doporučoval všem nebrat toto mé varování na lehkou váhu. Věřte, že vám toho zase tolik neuteče. Hlavně však po nějakém to týdnu budete na stejné úrovni a v pořádku, než když si budete myslet, že nemoc porazíte silnou vůlí.

To nikdy nebude pravda. Ona vám to pak stejně dokáže a zamete vám nejen s běháním, ale i třeba přetočí celý váš dosavadní život do takové smyčky, že nebude vycházet z údivu.

MŮŽETE SE STÁT TRVALÝMI NÁVŠTĚVNÍKY NEMOCNIC

To už teď mluvím i možnosti, že se stanete trvalým pokusným a výzkumným králíkem různých lékařských kapacit, které na vás budou zjišťovat, co všechno dokáže banální nemoc s lidským tělem provést.

A rozhodně vás už nedají nijak rychle dohromady. To už se raději z opatrnosti ani nezmiňuji o tom, že byste se nějakým jejich nedopatřením dostali i do původního stavu. Oni zázraky nedělají.

Od toho by tu měl být někdo jiný, ale asi nestíhá. Je nás přece jen už 7 miliard a on je na to sám.

Tak se nad tím zamyslete a zvažte, co je pro vás rozumnější. Myslím, že každý logicky uvažující člověk si vybere tu správnou cestu.

ZARUČENÉ RECEPTY BABIČEK

Pak je tu ještě jedna možnost, jak si pomoci při lehkých nachlazeních. Jenže to se musíte docela dobře znát a už zavčas jen při náznacích toho, že se o vás něco pokouší, se tomu snažit zabránit.

Tady rozhodují minuty a dá se tak mnohému předejít. Existují na to různé postupy a zaručené metody babiček a já nevím čeho a koho ještě. Přesto to opravdu funguje a poslední léta to relativně úspěšně využívám.

Zkombinoval jsem řadu různých věcí dohromady. Nicméně se vám to tu neodvažuji nejen popsat, ale ani navrhnout k použití, abych nebyl označen za šarlatána a případně také, abych někomu vážně neublížil.

Takže si bohužel svoji cestu na obranu budete muset najít sami. Ale určitě existuje. Celkem se mi daří to praktikovat již posledních 9 let. Samozřejmě nevím, jestli to zabírá i na někoho jiného nebo jen na mne.

Je ovšem možné, že si to jen namlouvám. Možná mám zatím prostě štěstí, že na mě nepadlo něco hodně nebezpečně silného. Nebo si to tam někdo nahoře vynahrazuje na mě tím, že testuje moji psychickou odolnost obrovským počtem různých zranění.

Tak vám raději přeji, ať se vám tohle všechno raději vyhne a můžete se nerušeně připravovat bez vážnějších komplikací na příští závodní sezónu.


Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu. Často se liší svými názory od ostatních a mnohdy jde tvrdohlavě proti zkostnatělým názorům některých lidí.