Na pohled vypadalo počasí v Kroměříži ideálně, jenže půl hodiny před startem přišla dešťová přeháňka a přece se jen ochladilo, ale na závod už nepršelo a ani nefoukal moc silný vítr, který je tady tradičním nepřítelem běžců zejména na cyklostezce podél Moravy. Proto vyrazilo 115 závodníků ke zdolání přesné desítky v celkem ideálním běžeckém počasí.
Tomáš Steiner neměl soupeře
Bohužel je to v posledních závodech přesně tak. Tomáš Steiner /AK Drnovice – 33:24,8/ sice z počátku běžel s Tomášem Navrátilem /Bike Triatlon Morkovice – 33:43,9/, ale po obrátce už se mu tempo zdálo příliš pomalé, tak se rozhodl běžet sám a v tréninkovém úsilí v pohodě zvítězil.
Třetí pak doběhl Josef Sedláček /AK Kroměříž – 35:13,1/, který si za sebou na zádech vlekl další vytrvalce, jenže v poslední třetině trati je několika trháky setřepal a s dostatečným náskokem si v klidu doklusal pro místo na stupních vítězů i v absolutním pořadí. Ve veteránech nad 35 let samozřejmě zvítězil.
Ženy se rozdělily hned po startu
Pořadí v závodě žen až na třetí místo se vlastně dalo určit brzy po startu. Veronika Brázdová z Kroměříže /43:49/ na své tréninkové trase nezaváhala a bezpečně si doběhla pro vítězství. Za ní se držela na druhém místě s více jak minutovým odstupem Monika Peluhová z Přerova /44:51,2/ a třetí místo pak až zrychleným závěrem vybojovala Marie Hynštová /AK Drnovice – 46:00,3/.
Desítka po rovině v prosinci je zajímavý test
Již pátý ročník silničního běhu na 10km uspořádala Rudá hvězda Kroměříž a pořadatelé vyslali běžce opět od loděnice u Bágráku po asfaltové komunikaci do Trávnických Zahrádek a odtud pak po cyklostezce směrem na Kvasice.
Trať byla obrátková, proto se po otočce vytrvalci vraceli stejnou cestou zpět. Rovinatou, ale otevřenou trasu si hodně běžců vybralo jako zajímavý tempový test. A ledaskomu závod ukázal, že to s přípravou zatím není ideální. Ovšem je dostatek času do zahájení hlavní sezóny, takže tento závod bylo jen takové tiché připomenutí, co dělat dál.
Jak viděli závod ti nejlepší
I přes studený vzduch vanoucí od vodní nádrže se u horké polévky se dobře debatovalo.
V Kroměříži je ostatně tradicí, že zde panuje vždy dobrá a celkem sdílná nálada.
„Měl jsem v plánu běžet první polovinu rovnoměrně a pak závod stupňovat jako v tréninku,“ naznačil svůj cíl Tomáš Steiner, „ale nebylo to ideální. Spadli jsme s Tomášem až na tempo 3:35 na km, tak jsem za to musel vzít, abych dodržel tréninkový plán. Ale bylo to dnes i tak s velkou rezervou.“
„Chtěl bych běžet rychleji než minulý týden ve Zlíně,“ s takovým cílem šel do závodu Tomáš Navrátil. „Sice se to povedlo, ale pořád se učím, tak tam rezervy byly,“ dodal pak po závodě.“
„Musel jsem běžet sám,“ konstatoval jen Pepa Sedláček. „Těm prvním dvěma Tomášům jsem nestačil, tak mi nic jiného ani nezbývalo. Horší bylo, že jsem si vezl svoje soupeře za zády, musel jsem je utrhnout několika trháky a díky tomu se pak už moc rychlý čas, který jsem měl v plánu, běžet nedal.“
„Já tady trénuji, trať znám dokonale, tak jsem si to dnes pěkně užívala,“ smála se Veronika Brázdová. „Jen si myslím, že bych mohla běhat ještě mnohem lépe. Pořád tomu nedávám všechno, co by správný běžecký trénink potřeboval.“
„Jsem spokojená,“ pokrčila hlavou nad mojí pochvalou, že běžela velmi dobře Monika Peluhová. „Kategorii nad 40 let jsem vyhrála, absolutně doběhla druhá, k tomu není co víc dodat.“
„V poslední době mi to vůbec neběhá,“ kroutila nad sebou hlavou Marie Hynštová. „Musela jsem sebrat všechny zbytky sil, abych se dostala aspoň na třetí místo. Budu s tím muset něco udělat.“
Počasí vyšlo, skoro všichni byli spokojení, prostě pohodové běžecké dopoledne v Kroměříži a tím je jasné, že se zdejší Čertovský běh opět čertovsky vydařil.