Když dojde na novoroční předsevzetí, staré pravidlo praví, že obvykle nevydrží déle než do února. Stanovit si cíle pro nadcházející rok je skvělé, existuje však správný a špatný způsob, jak je formulovat.
Na tom, že si lidé často dávají do dalšího roku velký cíl či dokonce cíle, není nic špatného, nicméně koncept předsevzetí by měl být chápan jinak. Většina z nás si totiž pořádně ani nepamatuje, co jsme v posledních dvanácti měsících dělali, protože každý den před nás staví obrovskou spoustu věcí, které musíme nějakým způsobem zpracovat a zvládnout.
Takže dávat si cíle, které by v sobě měly obsáhnout celý příští rok, je prostě nerealistické a v konečném důsledku to nikdy nefunguje.
Jak tedy formulovat předsevzetí, abychom je mohli dodržet? Klíčem jsou menší, měsíční cíle. Aby bylo možné nějakého cíle, bez ohledu na jeho velikosti, dosáhnout, je nutné jej rozložit do jednotlivých dní.
V prvotním nadšení máme sklon být při přijímání závazku přehnaně optimističtí, věříme, že se budeme zuby nehty držet třicetidenního tréninkového plánu, a přesto jsme pátý den zralí na to ho hodit do koše. To se stává tehdy, pokud cíl přinese uspokojení až tehdy, když je splněn kompletně.
Pokud každý jeho díl bude fungovat jako jednohubkový úspěch, zaručeně vygeneruje další potřebnou porci motivace. Než se nadějete, jste na třicátém dni a budete si připadat jako hvězda.
Na co je dobré pamatovat, když si stanovujete cíle? Mějte na paměti, že vymýšlení předsevzetí je svým způsobem umění, protože v sobě spojuje hluboké povědomí o sobě samém s praktickým zvládáním okolností a váš případný úspěch se ukrývá v rovnováze. Přesně na to bychom také měli také myslet, když si stanovujeme cíle.
3 tipy, jak na věc:
1. Ujasněte si, co chcete, a buďte konkrétní.
2. Nestanovujte si cíl, kterého nejste připraveni dosáhnout.
3. Věřte ve své cíle bez ohledu na to, co si o nich myslí vaše okolí.
