Když byla ráno teplota u nás v nížinách kolem osmi stupňů pod nulou, měli jsme obavy, jak to bude vypadat nahoře kolem Moravského Berouna. Ovšem čekalo nás příjemné překvapení, protože tam bylo mnohem tepleji než ve Vyškově a navíc pálilo sluníčko.
Takže to vypadalo, že snad jedinou kaňkou na počasí bude hodně protivný ledový protivítr cestou zpět po obrátce na trati. Silnice byla navíc suchá, což tady snad nikdy nepamatuji a po sněhu ani památky. Tím pádem tradice zdejšího Silvestrovského běhu, že se běží pokaždé alespoň po nějakém sněhu, byla letos asi poprvé porušená.
Dvojice nejlepších mužů běžela spolu
Brzy po startu se odpoutala dvojice nejlepších mužů v závodním poli David Pelíšek/AK Olomouc – 33:24 / a Tomáš Steiner /AK Drnovice – 33:28/. Běželi spolu celou trať, až v poslední pětistovce nasadil k trháku David Pelíšek, který Tomáš Steiner nezachytil a do cíle už Davida pak nedotáhl. Třetí pak hodně překvapivě na velmi kvalitní startovní pole doběhl Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 34:54 /. Ten má pořád lepší a lepší formu.
Ženy se brzy rozdělily
Juniorka Kateřina Divišová /SSK Vítkovice – 18:02/ vyrazila kupředu tak ostře, že prvních pět set metrů běžela na čele závodu i mezi muži. Tím pádem si získala náskok, který pak do cíle v pohodě pohlídala. Za ní si svým tempem běžela Petra Vašinová /AK Šternberk – 18:21/ a až kus za těmito dvěma nejlepšími ženami doběhla třetí Marie Delingerová /Fortex Moravský Beroun – 20:26/.
Letos se běžel již 32. ročník!
Čas letí jako bláznivý. Tak se to dá tvrdit zejména na Silvestra. Nestačíme se otočit a další rok je fuč. Proto běžci vždy vyráží na oslavu konce roku závodit a pořadatelé těchto akcí jim rádi vycházejí vstříc.
Nejinak je tomu i v Moravském Berouně a zde se běhá už dlouho. Opravdu dlouho. Již 32. ročník zdejšího Silvestrovského běhu uspořádali letos Město Moravský Beroun a TJ Granitol, oddíl lyžování. Je ovšem nutné konstatovat, že vedení města poskytuje závodu obrovskou podporu. To je pak radost něco pořádat. Že se jim to v Berouně daří, o tom není sporu. Ostatně rekordní účast běžců ve všech věkových kategoriích je toho důkazem.
Pro muže je zde připravená obrátková 10 km trať po silnici, ženy pak běží pět kilometrů. Děti a mládež pak běží spolu a podle kategorií se otáčí na obrátkách pro své trasy, které jsou ale delší, než je obvyklé, protože závody pořádají lyžaři a u nich je to zvykem.
Zima zaskočila skoro všechny
Nejen čísla na žlutých rozlišovacích dresech pro fotbal, která byla opravdu pro některé štíhlejší závodníky hodně velká, zaskočila běžce před startem letošního závodu. Ještě víc všem vadila zima, která přišla po teplých dnech hodně rychle, a většinou se s tím všichni hodně prali.
„Studuji ve Španělsku a teď jsem tam trénoval v teplotách kolem 18 stupňů,“ řekl mi po závodě David Pelíšek. „Proto jsem dnes měl z toho obavy, ale nakonec jsem to zvládl. Vracím se hned po Novém roce do školy a příští rok tam poběžím půlmaratón na Kanárských ostrovech a potom hned i maratón, takže mám dost naběhané. Jen ne v takových podmínkách.“
„Po včerejším závodě v Lulči jsem tušil, že mi to asi nepůjde ideálně,“ přiznal se Tomáš Steiner, „ale na trati to překvapivě šlo. Jen jsem hrozně promrzl a nedokázal pak v závěru už zrychlit tak, jak bych to normálně zvládl.“
„Podařilo se mi v posledních třech kilometrech utrhnout kluky, co jsme běželi spolu ve skupině a dokázal jsem náskok udržet až do cíle,“ usmíval se spokojeně Pavel Dvořák, kterému zima asi nevadila vůbec.
„Já jsem byla tak zmrzlá, že jsem spěchala, abych to měla co nejdřív za sebou a taky abych nemusela v té zimě finišovat,“ se smíchem mi řekla Kateřina Divišová, medailistka z letošního MS do vrchu v kategorii juniorek v soutěži družstev.
„Přijel jsem ze soustředění v teple, kde bylo 25 stupňů a já se nemohla vůbec rozběhnout,“ bez viditelného zklamání jen konstatovala Petra Vašinová. „To je moc velký teplotní šok a ještě jsme tam dost tvrdě trénovali, tak jen doufám, že ten dnešní závod přežiji ve zdraví.“
„Mám teď pořád nějaké zdravotní problémy, tak ani nejezdím moc na závody,“ trošku smutně probírala svůj stav Maruška Delingerová. „Doufám, že se to na jaře zlepší a zase mi to půjde.“
A co říct na závěr?
Snad je tohle. Jedna velká parta spokojených lidí si poslední den v roce užila naplno a to je ten nejlepší předpoklad pro úspěšné zahájení Nového roku. Tak se držte a ať vám vyjde všechno, co si jen přejete!