Taky se cítíte provinile pokaždé, když za účelem splnění svého tréhninového plánu necháváte své drahé polovičky nebo potomky osamotě doma? Nebo je vám to z jejich strany dokonce vyčítáno? Nechápou proč to děláte? Tady je pár tipů, jak si situaci ulehčit tím, že pravidelný pohyb objevíte i pro ně. Časem vám za to budou určitě vděční. Ať už se vám podaří zorganizovat nějaké tréninky jako společné nebo neopak občas vyrazí z domova za sportem oni sami a vás nechají bez výčitek doma…
1. Jděte příkladem. Tato metoda funguje hlavně u dětí, méně už u partnerů. Děti by měli vidět, že na tréninky se těšíte a že po nich máte vždy skvělou náladu. Nikdy se po návratu domů nerozčilujte, že to stálo za…! I když se vám běželo špatně nebo jste třeba zmokli/promokli, vždy to doma prezentujte jako skvělý prožitek a neopomeňte říct, že už se těšíte na další proběhnutí. Když na závodech vyhrajete nějakou tu cenu nebo dostanete finišerskou medaili, vysvětlete dětem, že když budou pravidelně běhat, zaslouží si brzy svou vlastní.
2. Dejte to příkazem. Ani tuto metodu nemůžete obvykle využít u svého partnera, ale u potomků, kteří zatím nemají tu zkušenost, může jít o zásadní zlom. Vytipujte si krásnou lokalitu (park, stezka kolem řeky,…) a počasí (jarní nebo podzimní slunečno, čerstvý zimní sněhový poprašek na cyklostezce,…) a vemte prostě děti s sebou na krátké proběhnutí (délka dle věku a zdatnosti dítěte!). Použijte svou fantazii a doplňte běh nějakým motivem, který vaše dítě zajímá. Hoňte medvědy, hledejte poklady (nějaké drobné překvapení si dopředu ukryjte do cíle běhu), prchejte před padouchy nebo policií,… Na přípravě si dejte záležet – první dojem je pro dítě velmi důležitý. Nepřežeňte to s délkou ani náročností – méně je v tomto případě více!
3. Slibte odměnu. Tato metoda může fungovat na děti i na partnera. Je to však dvojsečná zbraň a vyplatí se rovněž dobře promyslet. Větší odměnu stanovte za to, že se s vámi vůbec vyzkouší proběhnout. Série dalších menších odměn by mohla následovat za každý další běh. Po nějaké době, kdy už váš partner běhání trochu navykl, už by mohlo být odměnou prostě to, že běh je vlastně příjemný a trávíte u něj čas spolu. Pokud ani to ještě nezafunguje, stanovte další odměny za určité mezníky – za určitý počet tréninků nebo kilometrů uběhnutých v týdnu, měsíci,…
4. Poproste o pomoc. Poproste je, zda by s vámi nejeli jako doprovod na kole a třeba vám neměřili čas, nevezli pití, neudělali pár fotek,… U tohoto běhu dejte nenuceně najevo, jak je to příjemné a nabídněte na oplátku totéž. Doprovod můžete dělat také na kole s tím, že až už nebude váš parner dále zvládat běh, na chvilku si role prohodíte. Vymyslete si nějakou situaci, při které váš partner bude muset pro něco někam doběhnout. Až přiběhne, pochvalte jeho běžecký styl a výkon. Dejte mu do hlavy červíka, že je pro běh přímo zrozený.
5. Vsaďte se. Žijete s věčným hecířem, který se chce pořád o něco sázet? Ideální situace. Pokud vám neprojde přímo sázka na uběhnutou vzdálenost (lépe než čas, protože běžet se dá i pomaleji, než jít a to už moc smysl nedává), zkuste se vsadit o něco, co ho láká, ale pokud prohraje, bude muset něco konkrétního odběhnout. Při troše štěstí a přípravy se vám podobnou sázku dříve nebo později musí podařit vyhrát! Pak ho nezapomeňte povchválit za skvělý výkon. Časem se už můžete vsadit třeba přímo o to, že neuběhne 10 km v kuse…
6. Zakazujte. Vhodné asi jen pro děti, ale najdou se i adepti mezi dospělými partnery. Nemá rád autority a příkazy? Vždy se vše snaží udělat jinak a po svém? Číhejte na vhodnou příležitost a zakažte mu běhat. Nějaký absurdní důvod už si vymyslíte: budeš smrdět potem, strašně zhubneš, budou se ti všichni smát,… To by bylo aby si jednou nepostavil hlavu a na just nevyběhl…
