Ibuprofen dokáže s bolestí hotové zázraky. Stačí pár minut a místo střepu máte zase zpátky svoji hlavu. Takže když si ho vezmete před během, zákonitě pomůže od bolesti, ne? Bohužel, takhle to nefunguje a když si před maratonem vezmete ibuprofen, můžete si dokonce dlouhodobě poškodit ledviny.
Určitě jste si už prošli slušnou dávkou zranění a náročných tréninků, po nichž máte pocit, že místo nohou máte dva špalky z rosolu.
Když se dostavilo píchání, zanícené šlachy nebo namožené svaly, stejně jako zástupy běžců před vámi, jste do sebe dost možná hodili pár volně prodejných nesteroidových protizánětlivých léků (jako jsou ibalgin nebo ibuprofen).
Přestože si mnohdy myslíme, že podobné léky nám mohou pomoci, opak je pravdou. Nedávné výzkumy prokázaly, že protizánětlivé léky mohou pozitivní účinky tréninku, jichž se snažíme dosáhnout, značně omezit či dokonce úplně vymazat.
Jak to tedy se záněty je, kdy byste si před běháním měli ibuprofen vzít, a jak postupovat, aby byl váš trénink a regenerace co nejefektivnější?
Proč ibuprofen nepomáhá, když tlumí zánět?
Slovo zánět má mezi všemi sportovci bez ohledu na odvětví špatnou pověst. Řekněte zánět a všichni běžečtí kamarádi vás začnou soucitně poplácávat po zádech. Zánět však není nutně špatná věc.
Věc se má tak: Zánět je výsledkem snahy těla odstranit škodlivý podnět a zahájit léčebný proces. Aniž bychom zabíhali do přílišných podrobností, po těžkém tréninku nebo v raných stádiích zranění, se aktivují zvláštní buňky, jež zaútočí na postiženou oblast tím, že zvýší průtok krve, vytvoří otok a stimulují nervy, které působí bolest.
Zánět je vlastně začátek ozdravného procesu a je nezbytnou součástí léčby zranění a běžného opotřebení při tréninku.
Jaký je tedy závěr?
Přestože je zánět viníkem bolesti a otoku, bez něj by byl uzdravovací proces mnohem delší.
Teď když víme, že zánět je vlastní důležitým krokem v uzdravovacím procesu, můžeme začít chápat, jak užívání protizánětlivých léků po náročných trénincích může zpomalovat tréninkovou adaptaci.
Představme si to následovně: Když běžíte, vytváříte s každým krokem ve svalech mikrotrhliny. Čím rychleji nebo usilovněji běžíte, tím silněji se svaly stahují a tím větší škoda vzniká. Tyto mikrotrhliny stimulují zánětlivou reakci, signalizují tělu, aby doručilo prostředky jako jsou krev, kyslík a živiny, nutné k zahájení uzdravovacího procesu.
Tím, že si vezmete protizánětlivé léky zabráníte zánětu nastartovat ozdravný proces. To není pro běžce zrovna ideální, obzvláště pro ty, kteří se systematicky chystají na nějaký velký závod, třeba maraton.
A teď přijde to nejzajímavější:
Celá řada studií v nedávné době potvrdila teorii o negativních účincích protizánětlivých léků. Jeden z výzkumů se věnoval vlivu ibuprofenu na kosterní svalstvo a ukázal, že užívání ibuprofenu během vytrvalostního tréninku ruší adaptaci kosterního svalstva na vytrvalostní běh. Další ze studií prokázala, že braní protizánětlivých léků po tréninku zpomaluje hojení svalů, tkání, vazů a kostí.
Výzkum mluví jasně. Užívání protizánětlivých léků jako jsou Ibalgin nebo Ibuprofen po tréninku prodlužuje regeneraci.
Proč není dobré brát si ibuprofen před závodem?
Běžci si často berou ibuprofen také proto, aby zahnali bolest během závodu, případně se snaží předejít tomu, aby je obtěžovala bolest z dřívějšího zranění. Pokud jste si mysleli, že jste jediní, kdo tuhle chybu udělal, nemějte obavy.
Tomuhle neuvěříte:
V roce 2008 ukázala studie zkoumající účastníky Ironmana, že 50 % závodníků si těsně před nebo během závodu vzalo nějaký lék s protizánětlivým účinkem!
Bohužel přesvědčení, že takový medikament pomůže potlačit závodní bolest nebo předejít zhoršení zranění není vědecky podpořená. Výzkum věnující se běžcům na Western States 100 odhalil, že mezi běžci, kteří si během závodu vzali ibuprofen a těmi, co to neudělali, není vůbec žádný rozdíl.
Užívání protizánětlivých léků k zamaskování bolesti ze zranění vám může umožnit krátkodobě pokračovat v tréninku, ale nakonec povede k mnohem vážnějšímu a dlouhodobějšímu zranění. A to, že běhat se zraněním není dobrý nápad, není asi nutné podporovat vědecky.
Oklamat přirozené receptory bolesti v mozku je bohužel příliš snadné a může nás to vést k přesvědčení, že můžeme vlastně dál trénovat.
Kdy bych si měl ibuprofen před tréninkem vzít?
Zbývá ještě otázka, kdy je vhodné si lék s protizánětlivým účinkem vzít? Stejně jako ve všech ostatních oblastech života, i v tomto případě platí, že všeho moc škodí. V počátečních stádií vážnějších zranění (jako jsou natažený sval, zánět šlachy nebo vyvrtnutý kotník) může takový medikament léčbu urychlit. Vědci přesně netuší, jaký je hlavní rozdíl v charakteru léčby „běžného“ a rozsáhlého zánětu. Výzkumy však ukazují, že během prvních dvou až tří dní vážnějšího zranění, může lék s protizánětlivým účinkem při jejich uzdravení pomoci.
Stručně řečeno: Pokud si přivodíte nějaké vážnější zranění, je doporučováno první dva až tři dny užívat ibuprofen. Poté je dobré nechat převzít vládu nad uzdravovacím procesem přirozené léčebné mechanismy těla.
Až budete příště sahat po ibuprofenu před závodem nebo po náročném tréninku, nebo si bude chtít lupnout pár růžovek, abyste se zbavili toho otravného ITB pruhu, dobře si to rozmyslete. Nejen že vám v takovém případě lék nijak nepomůže, naopak si tím regeneraci a výkon ještě zhoršíte.
