Předem nahlášené špatné podmínky na Mikulášském běhu v Okrouhlé se potvrdily, protože po oblevě zde sníh trochu roztál, pak zamrzl a vytvořil místy ledové plotny, kde to bylo fakt o hubu. Ale s tím se na horách počítat musí. Ovšem žádná sranda to opravdu nebyla, to můžu potvrdit, protože jsem závod také absolvoval. Moc nepomáhaly ani boty na orientační běh s hřeby, protože v lese bylo na silnici sucho a tam jsme stáli na místě. Takže mít tuhle obuv, taky nebyla žádný výhra. Prostě šlo o to, kdo se s tímto náročným terénem dokáže nejlépe popasovat.
Patricia Puklová ovládla ženy
Ženy na Brněnském běžeckém poháru běhají zvlášť s juniory a dorostenci a také vesměs na poloviční vzdálenosti, než kterou pak absolvují muži. Tento závod bez problémů vyhrál dorostenec Daniel Kotyza /VSK Univerzita Brno – 18:14/ a druhý pak doběhl junior Otakar Hirš /SK Žabovřesky Brno – 18:22/.
Patricia Puklová (Šport Team Hritz – 20:03/ si hlídala na náročném terénu první místo mezi ženami a v podstatě nedala soupeřkám šanci. Druhá doběhla Tereza Eliášková /AK Olymp Brno – 20:30/, kterou mohutně dotahovala Adéla Indráková /AC Moravská Slávia Brno – 20:33/.
Pavel Dvořák překvapivě zvítězil mezi muži
Velmi náročnou trasu letos museli zvládnout i muži a již od začátku šlo u většiny běžců jen o to, jak závod přežít ve zdraví. Jak jsem řekl v úvodu, ne každý si totiž dovezl tu správnou obuv. Ovšem ani ta žádnou velkou výhodu nezaručovala. Snad je při seběhu po startu z kopce první dva kilometry na zledovatělém a přemrzlém povrchu, ale pak v lese zase nic moc. Takových 70% trati bylo na normální boty. Krosovky byly možná víc vhodnější. Ale opravdu jde hlavně o to, jak se kdo dokáže na takovém terénu pohybovat.
A právě led, sníh a kopce to je doména Pavla Dvořáka /Biatlon Prostějov – 31:04/. Dokázal zvítězit s dvouvteřinovým náskokem před Lukášem Souralem /VSK Univerzita Brno – 31:06/ a Ondřejem Novotným /VSK Univerzita Brno – 31:20/. Ovšem kdoví, jak by to dopadlo, kdyby čtvrtý v pořadí Vlastimil Lysák z Mikulova /31:31/, kterému takový terén svědčí ještě víc, neudělal osudovou chybu po startu a pak už jen absolvoval stíhací jízdu, která ho posunula právě na čtvrté místo.
Okrouhlá je už dávno zapsaná do podvědomí běžců
Mikulášský běh již po mnoho let patří do Brněnského běžeckého poháru a proto je tato vesnice nedaleko Boskovic již pevně zapsaná v kalendáři vytrvalců, kteří absolvují roky tento seriál. Pro běžce je zde vždy připravené poměrně náročná trasa obvykle ztížená zimními podmínkami. Nedá se nic dělat, vesnice je přece jen trochu výš než okolí Brna a tak se s tím musí počítat.
Závod pořádá AC Okrouhlá ve spolupráci s obcí a za vším vlastně stojí Gusta Grün coby ředitel závodu. Časomíru a výsledkový servis mají v této zimní soutěži pod palcem borci z Univerzity Brno pod vedením Petra Kotyzy, tak se díky jejich technice daří vše zvládat na výbornou.
Led byl velký strašák
Ledové plotny na trati opravdu působili děsivě a řada běžců si uvědomovala, co by znamenal pád na takovém terénu. Proto raději zvolili rozumnější tempo. Nemá smysl se odrovnat již na začátku zimy.
To mi také potvrdila druhá nejlepší žena Tereza Eliášková: „Měla jsem jen silniční boty. Nedalo se s tím moc dělat, spíš jsem si hlídala, abych nespadla a něco si neudělala. Na Patricii jsem dnes neměla.“ Ta ovšem spěchala hned co závodě domů, tak nevím, co si o svém výkonu myslela právě ona.
To Adéla Indráková byla spokojená. Bodejť bys ne, je to orientační běžkyně a na takovém terénu se cítí jako ryba ve vodě. „Závod byla jen taková lehčí první fáze dnešního tréninku. Odpoledne mě čeká horší porce,“ smála se při vyhlašování nejlepších žen.
„Dnes mi to sedělo,“ přiznal se mi Pavel Dvořák. „Sice to byl boj po celé trati až do cíle, ale nakonec to vyšlo.“
Bohužel další dva borce v pořadí se mi nepodařilo odchytit, tak jen dodám názor Vlastíka Lysáka, který se po startu musel zastavit a zavázat si tkaničku: „To jsem celý já. Vždycky se mi něco přihodí. Ale zase jsem si dal dobrou stíhačku a to nebylo vůbec špatné.“
A velmi spokojený byl po závodě také ředitel celé akce Gusta Grün: „Na ten terén se to zvládlo dobře. Měl jsem z toho větší obavy a nakonec jsem závod odběhl taky, takže úplná spokojenost, jinak se to vyjádřit nedá.“ A věřím, že byla spokojená snad i většina borců, co se odvážně pustila do zdolávání náročného terénu. O to při Brněnském běžeckém poháru hlavně jde.
Proběhnout se, pobavit a hlavně si závod užít v partě správných lidí. A tak to má být.