Na Svatém Kopečku nás uvítal přemrzlý sníh a ledové koleje na trati, tak se dalo čekat, že trasa bude obdobně náročná na obutí i na běh jako před týdnem na Radíkovské patnáctce. Ovšem terén v lese byl tak zledovatělý, že bez hřebů a treter to byla čistá sebevražda a i ve správném obutí to rozhodně nebylo o běhu. Horší to snad už ani být nemohlo.
To naznala také Petra Kamínková, když si odskočila z hospůdky vyklusnout na trať a správně se rozhodla, že nebude riskovat své zdraví a letos závod nepoběží.
Což ostatně udělali také někteří další běžci, kteří neměli správnou obuv a další, jako třeba Jindra Tomíšek s rozbitou tváří, doběhli do cíle krvavě označení po pádu na ledě.
Ale pořadatelé jsou orientační běžci a ředitel závodu jasně řekl: „Taková trať je pro nás vlastně luxus,“ a vůbec o nějaké úpravě, či změně trasy neuvažoval. Orienťáci jsou prostě tvrďáci.
Martin Poklop vyhrál s přehledem
Český reprezentant v orientačním běhu, skromný a tichý Martin Poklop /Fortex Moravský Beroun – 36:06/ nazul tu správnou obuv a v podstatě si vítězství s přehledem pohlídal.
Ovšem zdatně mu sekundoval Josef Sedláček /AK Kroměříž – 36:23/, který pro změnu obul tretry a vůbec si v nich nevedl špatně. Třetí doběhl Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 37:15/, který měl též hřebové boty na orientační běh.
Jana Matějíková utekla všem o parník
Bylo až neuvěřitelné s jakým náskokem, se zjevila v cíli Jana Matějíková /Liga 100 Olomouc – 21:53/. A to se jí původně na ten led moc nechtělo. Ovšem babička jí na poslední chvíli přinesla nesmeky a pak už letěla jako vítr.
Druhá doběhla Jitka Fojtíková /liga 100 Olomouc – 23:35/, také s gumovými návleky na botách a třetí pak juniorka a orientační běžkyně Vlaďka Raclavská /SOB Olomouc – 24:31/.
Začátkem února se na Svatém Kopečku se vždy běží na Posluchov
30. ročník Běhu na Posluchov připravili společně Extrémsport Olomouc a SK HANÁ Orienteering na tradiční trati na Svatém Kopečku u Olomouce. Závod se započítává jako již šestý v pořadí do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje pro rok 2017. Obrátková trasa závodu vede po silnici od zdejší základní školy lesem až na okraj Posluchova a měří 10 km. Ženy se otáčejí dřív a běží jen 5 km. Specifikou je běh s čipy na orientační běh, kterým si musí označit každý závodník proběhnutí obrátkou i doběh do cíle.
Na trati bylo fakt nebezpečno
To konstatovali naprosto všichni a někteří to potvrdili i pěknými šrámy. Dnes to nebylo o běhu, ale spíš o přežití.
„Běželi jsme celkem rychle a vůbec jsem to nemohl odklusat,“ překvapil mě odpovědí Martin Poklop. „Na trati se moc nedalo odpočívat a Pepa Sedláček šel výborně,“ dodal pak k průběhu závodu.
„Do poloviny jsem se držel s Martinem, ale on měl hřeby na patách a já v tretrách ne, tak jsem z kopce dolů měl vždycky problémy, proto mi pak utekl,“ usmíval se spokojeně Josef Sedláček, který původně ani nechtěl běžet. „A dej vědět Petrovi Kučerovi, že je to tam,“ vzkázal pak směrem ke Grymovu.
„Na víc dnes nebylo. Včera dlouho v práci. Moc jsem toho přes zimu nenaběhal, tak se nedal čekat žádný zázrak,“ jen suše konstatoval Tomáš Blaha.
„Ještě, že jsem dostala těsně před startem ty nesmeky. Jinak bych si to vůbec neuměla na tom ledě na trati představit,“ spokojeně mi řekla ke svému výkonu Jan Matějíková.
Já je měla taky, ale už značně potrhané a jen s dvěma hřeby, jak jsem je zničila na Lysé hoře, tak mi to už moc nepomohlo, ale pořád lepší než jen v botách,“ přidala se k naší debatě Jitka Fojtíková.
Je nutné přiznat, že po tom boji o přežití nějaká moc velká euforie nenastala a většinou se všichni borci rychle sbalili, až na výjimky, co zamířili do hospůdky k Petře Kamínkové, a jeli si léčit šrámy z dnešního boje s ledem rychle domů. Už aby ta zima sakra skončila.